Z rozhodnutí šéfa Kremlu Poklonská skončila na postu zástupkyně šéfa Rossotrudničestva, ruské federální agentury pro mezinárodní dosah. Prezidentovi přesto na Telegramu, kde oznámila přechod „do jiné práce“, poděkovala za jeho „podporu a důvěru“.
Poklonská v úterý na sociální síti VKontaktě napsala, že byla jmenována do funkce poradkyně ruského generálního prokurátora. Doplnila, že ukončí veškeré své veřejné aktivity a přestane provozovat stránky na sociálních sítích, poněvadž od nynějška se zaměří na „plnění úkolů zadaných generálním prokurátorem“. Důvod, proč změnila práci, ale neuvedla.
Příčinou odchodu byl zřejmě její nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu. „Lidé umírají. Domy a celá města jsou zničené. Zanechávají miliony uprchlíků. Těla a duše jsou mrzačeny. Moje srdce puká bolestí,“ uvedla podle listu The Moscow Times Poklonská na videu zveřejněném na mezinárodním fóru.
„Moje dvě rodné země se navzájem zabíjejí. To jsem nechtěla a nechci,“ dodala bývalá ruská poslankyně, která je původem Ukrajinka.
Svými výroky vyvolala v Rusku pobouření. Například šéf Rossotrudničestva Jevgenij Primakov se vymezil proti její kritice písmena Z, které se v Rusku kreslí na budovy, šije na vlajky či se podle něj dělají i dorty. Podle Primakova je Z symbol „osvobození Ukrajiny od zřejmého zla teroristů a banditů“.
V Rusku je veřejný nesouhlas s invazí tvrdě trestán. Někteří lidé si stěžovali, že je kvůli němu vyhodili z práce. Ruští poslanci v březnu schválili zákon, podle něhož hrozí těm, kteří šíří „dezinformace a lživé zprávy“ o ruské armádě či diskreditují ozbrojené síly, až patnáct let ve vězení. Samotný Putin a další vrcholní ruští představitelé se o kriticích invaze často vyjadřují jako o „zrádcích“.
Ruska vysílala nahlas kritiku války, policista ji pronásledoval přes balkon |
Že se k odpůrcům invaze přidala i Poklonská, je poměrně překvapivé. Bývalá poslankyně za vládní stranu Jednotné Rusko byla hlasitou podporovatelkou ruské anexe Krymu v roce 2014, po níž se stala krymskou vrchní státní zástupkyní. Z funkce odešla v roce 2016, kdy úspěšně kandidovala do Státní dumy, v roce 2021 už o znovuzvolení neusilovala.
Díky své pohlednosti se stala tváří ruské propagandy. Proruští separatisté z Donbasu o ní dokonce natočili film, ve kterém si zahrála samu sebe. Populární byla především v Japonsku, zřejmě pro svoji podobnost s ženskými anime postavičkami.
Během svého politického působení proslula jako silná zastánkyně ruského pravoslaví a nacionalismu. Byla například jednou z nejvýraznějších odpůrkyň „svatokrádežného“ filmu o vztahu cara Mikuláše II. a baletky Matildy Kšesinské.
