V těchto dnech noviny Náš čas z Rostovské oblasti na jihu Ruska přinesly článek o srpnové invazi, který pod titulkem „Vojáci čestně splnili svůj úkol“ tyto „hrdiny“ oslavuje a okupaci Československa označuje za nezbytnou.
„Šlo o zákonitou obrannou reakci na velice pravděpodobnou agresi NATO,“ uvádí autor článku s odvoláním na veterány a dodává, že zcela odpovídala „závazkům a duchu“ Varšavské smlouvy. A chválí veterány, že zabránili vypuknutí války.
„Důvodem změny pohledu Rusů na srpen 68 může být celková rehabilitace SSSR ze strany Kremlu,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Na oficiální úrovni se nic nezměnilo. Pokud jde o postoj Ruské federace k invazi sovětských vojsk a dalších armád Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 do Československa, stále platí slova pronesená prvním ruským prezidentem Borisem Jelcinem v roce 1993. „Vpád odsuzujeme jako agresi, jako útok na svrchovaný, samostatný stát, jako vměšování do jeho vnitřních záležitostí,“ řekl Jelcin.
Podobně se k tomu postavil i jeho nástupce Vladimir Putin, který při návštěvě Prahy dokonce za vpád sovětských vojsk jako představitel hlavního nástupnického státu SSSR přiznal i díl viny. „Musím vám říci naprosto otevřeně, že samozřejmě neneseme žádnou právní odpovědnost, ale mravní odpovědnost tady je,“ dodal v roce 2006 v Praze Putin.
Invaze 400 tisíc vojáků SSSR
|
„Tyto oficiální ruské postoje zůstávají v platnosti,“ potvrzuje to podobně jako představitelé české diplomacie i analytik Havlíček. Tím, co se ale výrazně mění, jsou postoje ruské veřejnosti. Vyplývá to z celoruského srpnového průzkumu agentury FOMnibus, z něhož citovala agentura RIA Novosti. Unikátní průzkum porovnává dnešní postoje s identickým deset let starým průzkumem z roku 2008.
Na otázku, zda se tehdejší vedení Sovětského svazu v čele s Leonidem Iljičem Brežněvem zachovalo správně, když invazi 21. srpna 1968 nařídilo, odpovědělo 26 procent dotázaných, že ano. To je téměř dvojnásobek oproti roku 2008, kdy invazi z roku 1968 označilo za správný krok 15 procent Rusů.
Navíc, zatímco tehdy byl počet těch, kteří vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa odsuzovali výrazně vyšší než počet Rusů, kteří s ním souhlasili (30 ku 15 procentům), dnes je počet odpůrců invaze nižší než jejích příznivců (25 ku 26 procentům). Zbytek respondentů o srpnu 1968 nic neví nebo odmítl odpovědět.
Havlíčka výsledky průzkumu i s ohledem na jeho osobní zkušenosti z pobytu v Rusku nepřekvapují. „Je to výsledek celkových snah dnešního ruského vedení o rehabilitaci doby Sovětského svazu,“ říká.
Merkelová: Stateční lidé v ČSSR přispěli ke sjednocené EvropěOkupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v roce 1968 považuje německá kancléřka Angela Merkelová za smutné vyvrcholení politiky útisku ze strany Sovětského svazu. Stateční lidé v Československu podle ní v dalších letech přispěli ke sjednocené Evropě. Invaze, na které se podílely i jednotky tehdejší Německé demokratické republiky, podle Merkelové násilně ukončila hnutí, které prosazovalo socialismus s lidskou tváří, tlumočil názor kancléřky její mluvčí Steffen Seibert. Zdroj: ČTK |
„Zdůrazňují se pozitivní stránky tehdejšího režimu a naopak se bagatelizují zločiny a problémy SSSR a jeho tehdejších vůdců. Rehabilitováni jsou jak J. V. Stalin, tak i Leonid Brežněv, na jehož politiku ‚stability‘ jakoby Vladimír Putin dnes navazoval,“ dodává analytik.
Podle jeho názoru proto není překvapivé, že mezi Rusy, především mezi starší generací, stále přetrvávají také lživá zdůvodnění invaze, která tehdy šířila oficiální komunistická propaganda.
Nutnost srpnové invaze obhajují její zastánci nejčastěji tím, že „byla taková doba“. Téměř pětina příznivců invaze například dodnes tvrdí, že vpád vojsk „zabránil občanské válce v Československu“ a víc než desetina z nich uvádí, že vojska Varšavské smlouvy „pozvala československá vláda“.
Mezi odpůrci převažuje počet Rusů, kteří odpověděli, že invaze byla špatná, protože „Češi a Slováci měli právo na to, samostatně se rozhodnout, jaké chtějí ve své zemi politické uspořádání“. Tento postoj ale zastává jen šest procent ze všech dotázaných.
Pozoruhodné také je, že počet příznivců invaze výrazně vzrostl přesto, že většina Rusů stejně jako před deseti lety i dnes ví, že Češi a Slováci okupační vojska nevítali a invazi se stavěli na odpor.
Postoj Rusů mění Krym
Otázkou zůstává, zda se vzrůstající podpora ruské veřejnosti invazi do Československa nějak projeví i v oficiálních postojích Vladimira Putina a jeho vládní garnitury.
Havlíček tvrdí, že i na základě posledního incidentu během loňské návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Rusku, kdy se premiér Dmitrij Medveděv za novinový článek schvalující okupaci v srpnu 1968 veřejně omluvil, ke změně nedojde.
„Kreml se za takové věci omluví, ale zároveň se postoje schvalující invazi budou vždy vracet zpět,“ soudí Havlíček. „Na kladný pohled Rusů na invazi do Československa mohou mít vliv i takové věci, jako je anexe Krymu. I tu totiž oficiální ruská propaganda nazývá jinak,“ dodal analytik.
