V oznámení zveřejněném na webu ministerstva se píše, že organizace byla na seznam zařazena v souladu s federálním zákonem „O opatřeních proti osobám zapojeným do porušování základních lidských práv a svobod, práv a svobod občanů Ruské federace“. Tento krok byl přitom učiněn na základě rozhodnutí náměstka ruského generálního prokurátora ze 7. listopadu.
Člověk v tísni uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. „Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním. Země má stejně nízké hodnocení svobod jako Ázerbájdžán,“ stojí ve výroční zprávě za rok 2018, podle které česká organizace mimo jiné pomáhala obhájcům lidských práv v souvislosti s případem odsouzeného ředitele pobočky lidskoprávní organizace Memorial Ojuba Titijeva. Člověk v tísni se angažuje i kolem anektovaného Krymu.
Člověk v tísni na svých internetových stránkách mimo jiné uvádí, že v Rusku byla přijata nebo zpřísněna řada zákonů výrazně omezujících opoziční projevy a že organizace v zemi podporuje občanskou společnost a pomáhá politicky perzekvovaným.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček považuje důvody zařazení Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací za absurdní. „Zákaz lidskoprávní organizace svědčí o stavu lidských práv v zemi,“ uvedl.
Po návratu z pracovní cesty v Africe si hodlá předvolat ruského velvyslance a bude požadovat vysvětlení. Člověka v tísni Petříček označil za „respektovanou organizaci podporující lidská práva a demokracii ve světě“.
Ruské úřady zrušily Člověku v tísni registraci pro práci v zemi už v létě 2005. Stalo se to po dlouhodobém tlaku bez udání důvodů. Organizace byla v té době čečenskými a ruskými úřady obviňována, že finančně podporuje protiruské teroristy. Registraci znovu získala po více než dvou letech.
Z krveprolití jsme strach měli, vzpomínal na revoluci v Rozstřelu Pánek |
Rozhodnutím ruského ministerstva spravedlnosti se Člověk v tísni stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno. Jejich seznam byl vytvořen po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a po vyhlášení protiruských sankcí. Je na něm například Nadace otevřené společnosti miliardáře a filantropa George Sorose, americká Nadace na podporu demokracie nebo Světový kongres Ukrajinců.
Organizace zařazené na seznamu nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.
Mluvčí ruské generální prokuratury Alexej Žafjarov v září podle agentury RIA Novosti řekl, že v prvním letošním pololetí bylo zahájeno 199 správních řízení kvůli zapojení do činnosti nežádoucích organizací. „Dokonce se začalo s trestním stíháním, zahájena byla čtyři,“ dodal Žafjarov.
Člověk v tísni zastavuje ruské aktivity, aby neohrozil partnery
Organizace v reakci na zprávu zastavuje ruské aktivity, nechce ohrozit partnery poté, co Moskva organizaci označila za nežádoucí. S prací v Rusku ale počítá dál.
„V tuto chvíli zastavujeme veškeré aktivity na podporu ruských partnerů a přátel, abychom je neohrožovali a budeme si muset promyslet jaké kroky podnikneme k tomu, abychom byli opatrnější, ale v žádném případě to neznamená, že bychom v Rusku přestali pracovat,“ uvedla organizace na svém Facebooku.
Zařazení Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací ruského ministerstva spravedlnosti pro nás není překvapením.
V Rusku pracujeme dlouhodobě, podporujeme tamní občanskou společnost - aktivisty, blogery, kriticky přemýšlející intelektuály, skupiny lidí, kteří jsou proti korupci, proti ničení životního prostředí, kteří bojují za práva menšin, chtějí větší transparentnost ruského státu, chtějí, aby Rusko dodržovalo mezinárodní závazky, ke kterým se zavázalo například rat...ifikací Listiny základních práv a svobod, jako je ochrana a dodržování lidských právv, nebo právo na sdružování a shromažďování, podporujeme skupiny, které jsou proti cenzuře a další.
Podívejte se na jednu z kampaní Člověka v tísni:
10. listopadu 2017 |
