Předseda kontrolního výboru Státní dumy Oleg Morozov. (14. prosince 2021)

Předseda kontrolního výboru Státní dumy Oleg Morozov. (14. prosince 2021) | foto: Profimedia.cz

Hned po Ukrajině denacifikujeme Polsko, hrozí světu ruský poslanec

  • 877
Polsko nás vybízí k tomu, abychom ho zařadili hned po Ukrajině k „denacifikaci“, napsal v pátek poslanec a předseda kontrolního výboru ruské Státní dumy Oleg Morozov na síti Telegram. Rozčílila ho slova polského premiéra Mateusze Morawieckého. Ten ve svém článku pro britský deník The Telegraph napsal, že „ruský svět je rakovina, která nejen, že požírá většinu ruské společnosti, ale také představuje smrtelnou hrozbu pro celou Evropu.“

„Svými prohlášeními o Rusku jako o ‚rakovinotvorném nádoru‘ a řečmi o ‚odškodnění‘, které máme Ukrajině zaplatit, nás Polsko vybízí k tomu, abychom ho zařadili hned po Ukrajině na první místo k denacifikaci,“ napsal v pátek na svém Telegramu ruský poslanec Oleg Morozov. Informovala o tom ruská agentura RIA Novosti.

Telegram ruského poslance Olega Morozova (13. května 2022)

Polský předseda vlády pro britský deník Telegraph v článku vydaném v úterý 10. května napsal, že koncepce „ruského světa“ je ekvivalentem komunismu a nacismu 20. století. Ve jménu této ideologie srovnává Rusko podle Mateusze Morawieckého ukrajinská města se zemí.

„Ruský svět je rakovina, která nejen, že požírá většinu ruské společnosti, ale také představuje smrtelnou hrozbu pro celou Evropu,“ uvedl polský premiér.

Polský prezident Andrzej Duda zároveň podle ruských novin Pravda v pátek prohlásil, že Rusko dluží Ukrajině odškodnění. Morozov tak jako provokaci viděl také jeho slova.

„Hluboce věříme, že mezinárodní společenství donutí Rusko zaplatit reparace na obnovu toho, co bylo na Ukrajině zničeno,“ řekl Duda.

Rusové volali po „denacifikaci“ Polska již dříve

Ruské noviny Pravda již v březnu napsaly, že se Polsko snaží rozpoutat třetí světovou válku a že je třeba zemi denacifikovat. V té době jeli premiéři Polska, Slovinska a Česka Mateusz Morawiecki, Janez Janša a Petr Fiala do Kyjeva za ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Pravda tehdy nazvala Polsko „hyenou Evropy“. Ruskému médiu vadilo zejména prohlášení vicepremiéra Jaroslawa Kaczynského, ve kterém podpořil myšlenku vyslání mírových sil na Ukrajinu.

Že by měla být na programu denacifikace Polska uvedl na konci března i člen Moskevské městské dumy Sergej Savostjanov. Zemi zmínil společně s pobaltskými státy, Kazachstánem a Moldavskem. Podle politika by se tak zajistilo bezpečí Rusku i celé Evropě. O jeho vyjádření na Twitteru informoval poradce ukrajinského prezidenta Michail Podoljak.

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu odmítá použít výraz válka. Místo toho mluví o „speciální vojenské operaci“, jejímž cílem má být odzbrojení a denacifikace Ukrajiny. Ruská strana dlouhodobě prohlašuje, že se snaží zbavit sousední zemi nacistů, kteří měli v minulých letech páchat na civilistech zločiny.

Ruský prezident Vladimir Putin při oznámení invaze na Ukrajinu podle agentury TASS řekl, že se po výzvě vůdců separatistických republik na Donbasu rozhodl provést „zvláštní vojenskou operaci“.

Jak Rusům prezentují válku? Podvrh v Buči i veselí námořníci z křižníku Moskva

„Jejím cílem je chránit lidi, kteří byli vystavováni šikaně a genocidě ze strany kyjevského režimu po dobu osmi let, a za tímto účelem usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny a také postavit před soud ty, kteří spáchali četné krvavé zločiny proti civilistům, včetně občanů Ruské federace,“ uvedl Putin 24. února.

O denacifikaci Rusko mluvilo i v případě některých švédských osobností. Nad fotkami třeba spisovatelky Astrid Lindgrenové nebo zakladateli řetězce IKEA se na ruských zastávkách autobusů objevil nápis „My jsme proti nacismu, ale oni ne“.

Polsko vstoupilo v roce 1999 do Severoatlantické aliance, která členským státům zajišťuje bezpečnost pomocí politické i vojenské moci. Velvyslanci aliančních zemí se už dříve shodli na tom, že Rusko ohrožuje bezpečnost v Evropě a NATO je jednotně připraveno bránit své členy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video