Pokud se odhlédne od komplikací kolem plánu francouzského jaderného deštníku pro Evropu, který portál iDNES.cz ukazuje zde, po praktické stránce je „evropský“ úder či protiúder možný.
Francie vlastní jeden z nejmodernějších jaderných arzenálů na světě, naopak o stavu ruských jaderných zbraních koluje mnoho pochyb. Přesto se ale jedná o obrovský světový velkosklad obsahující zhruba pět tisíc hlavic. Celou Evropu tak zeměpisně největší země světa co do počtu zbraní několikanásobně převyšuje.
Bláhový sen o zázračném deštníku. Evropa se z jaderných spárů USA nedostane |
Samotná Francie v rámci svého arzenálu drží 290 hlavic, které jsou rozmístěny na balistických raketách odpalovaných z ponorek nebo na řízených střelách odpalovaných ze vzduchu, tedy letadly. Zatímco francouzské letecké základny jsou zranitelné – pokud by je Rusko stihlo zasáhnout včas, na ponorky by bylo krátké.
Chloubou francouzských jaderných sil jsou čtyři jaderné ponorky třídy Triomphant, z nichž každá může nést 16 balistických raket. Francie mimo to udržuje v provozu desítky letounů Rafale vybavených jadernými řízenými střelami, které mohou nést hlavice o síle až kolem 100 až 300 kilotun.
Podle amerického jaderného vědce Hanse Kristensena, který mapuje počet jaderných zbraní na světě, má Rusko k dispozici 5 580 aktivních i rezervních jaderných zbraní.
V rámci své taktiky se ruská armáda opírá především o mezikontinentální balistické rakety a těžké bombardéry, které jsou podporovány velmi masivní sítí protivzdušné obrany.
Další jaderné zbraně má v Evropě Velká Británie. Podle agentury Reuters jde o 225 aktivních hlavic. V Asii je pak významným jaderným hráčem Čína, jež má k dispozici zhruba pět set střel. Spojené státy americké se svým počtem atomovek blíží k Rusku.
Potenciální jaderné cíle v Rusku
|
Cíl Brusel a Moskva
Jak by tedy dopadl případný jaderný střet Ruska a Francie? V hypotetickém scénáři by se 290 francouzských hlavic s nejvyšší pravděpodobností zaměřilo na klíčová ruská vojenská zařízení, průmyslová centra a velká města.
Podle odhadů amerických vědců dokáže jedna jaderná hlavice odpálená na milionové město naráz zabít až stovky tisíc lidí. Francie dokáže odpálit rovnou celou salvu jaderných zbraní najednou. Tím by teoreticky zasáhla i důležitá vojenská centra, čímž by mohlo dojít k ochromení ruského systému jaderných zbraní. Na to by samozřejmě v řádu desítek sekund reagovala ruská protivzdušná obrana.
Můžeme jaderně chránit Evropu, rozhodne však jen prezident Francie, řekl Macron |
Nejkritičtějším strategickým centrem je pro Rusko pochopitelně megalopole Moskva, kde sídlí vojenské a politické špičky. Ta by mohla být stejně jako jiná velkoměsta zasažena „pro jistotu“ i více jadernými bombami po sobě.
Stěžejním cílem by za těchto okolností byl i průmyslový Novosibirsk či město Jekatěrinburg. Důležité je rovněž uzavřené město Sarov, kde dlouhodobě probíhá testování a vývoj jaderných zbraní.
Federace atomových vědců (FAS), která situaci dlouhodobě sleduje, upozorňuje na fakt, že obrovská rozloha Ruska, by i v tomto případě hrála Kremlu do karet. Samo Rusko by bez potíží odpálilo valnou většinu svých smrtících jaderných střel a fakticky tak zničilo Evropu.
Za své cíle by Rusko podle odhadů pojalo Brusel, Paříž, vojenské základny v Německu či Varšavu. Francouzi své jaderné zbraně shromažďují v centru známé jako Valduc v Burgundsku.
Ve všech ohledech by šlo o oboustranně katastrofický scénář. Je ale tedy jasné, že Evropa by před Ruskem s Francií za zády bezbranná být nemusela.
Potenciální jaderné cíle v Evropě(Zahrnuta je i Velká Británie pro případ, že by se nevyhnula konfliktu.)
Místa protiraketové obrany NATO, jako jsou ty v Polsku (Aegis Ashore) nebo v Rumunsku, by také byly hlavními cíli pro oslabení schopnosti Evropy čelit ruským úderům. |
Atomovka na Ukrajině a Napoleon
Macron svým výrokem o rozšíření jaderného deštníku reagoval na zprávy amerických médií, podle kterých prezident Donald Trump v noci na úterý rozhodl o pozastavení vojenské pomoci Ukrajině, dokud ho Kyjev nepřesvědčí o své ochotě jednat o míru.
Nestáhneme se, prohlásil Putin. Macrona varoval před Napoleonovým osudem |
Ruský diktátor Vladimir Putin Macronův krok odsoudil a připomněl mu historický argument, ve kterém ho varoval před osudem francouzského císaře Napoleona, který na Rusko neúspěšně zaútočil.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov Macronův projev označil za velmi konfrontační a za jadernou rétoriku. Řeč francouzského prezidenta podle něj vytváří dojem, že „Francie usiluje o pokračování války.“
Putin atomovku na Ukrajinu shodit chtěl, bál se ale odvety USA, tvrdí kniha |
Sám Putin ale v začátcích konfliktu na Ukrajině plánoval shodit jadernou bombu na sousední zemi. V říjnu to oznámil slavný novinář Bob Woodward ve své nové knize. Putin chtěl tímto útokem ušetřit životy ruských vojáků.
Podle Woodwardových zdrojů se o tom dověděl Bílý dům a pohrozil ruskému vládci stejnou reakcí. Současný svět tak byl ve zmíněný moment nejblíže k jaderné válce.
18. října 2023 |
