„Čekali jsme, že válka skončí, že boje skončí. Hlavním pocitem je už dlouhou dobu únava. Už jsme dokonce unavení i z čekání. Člověk má pocit, že se každým dnem propadá hlouběji a hlouběji. Také jsme očekávali nějaké zrušení sankcí výměnou za mír. Ale ty nám akorát působí stále větší bolest,“ cituje investigativní portál Meduza nejmenovaného činitele ruské vlády.
Mezi zdroji novinářů jsou dále dva lidé blízcí Putinově administrativě, dva poslanci, jeden senátor či tři vysoce postavení činovníci z různých ruských regionů. Všichni jsou však citováni bez uvedení jména. Podle těchto lidí je hlavní emocí panující mezi členy elity zklamání. Pokračování války na Ukrajině i v roce 2025 už si prý nepřáli.
Trumpův mírový plán pro Ukrajinu nás neuspokojuje, prohlásil Lavrov |
Zdrojem napětí ke konci loňského roku byl stav ruské ekonomiky, velkým firmám například vadí vysoké sazby centrální banky. „Většina společností zatím nějak přežívá, všichni se tváří statečně. Některé dokonce rostou. Ale děje se tak díky kanibalizaci aktiv odcházejících zahraničních společností, těch slabých. Ale všichni chápou, že to nebude trvat věčně. Do budoucna se to rozhodně nezlepší,“ líčí konzultant, který pracuje pro administrativu i byznys.
Naděje ruských elit, že přijde rychlý mír a sankce uvalené na jejich podniky se zvednou, se prý rozplynuly s tím, jak ukrajinská armáda v létě podnikla výpad do Kurské oblasti na druhé straně rusko-ukrajinské hranice. A ani kdyby tato akce nepřišla, úplnou jistotu v konec války tito prominentní Rusové neměli. Problémem je totiž povaha diktátora Putina.
Válka na Ukrajině |
„Prezident rád bojuje, přijde mu to vzrušující. Proč se zastavovat v půlce, když na ně můžete ještě jednou zatlačit?“ interpretuje další zdroj Meduzy Putinovo uvažování. To se nicméně nelíbí ani skupině patriotů, kterou tvoří hlavně armádní důstojníci. „To, co mají, nestačí. Potřebují mobilizaci, kompletní přeměnu na válečný chod, což se neděje,“ tvrdí zdroj.
Unavenou elitu prý lehce povzbudila loňská výhra Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Trump se chvástá, že válku po svém nástupu do funkce okamžitě ukončí. Ale ani tyto naděje prý Rusům dlouho nevydržely. „Ruský prezident má své požadavky – celé území čtyř ukrajinských oblastí. Trumpovy podmínky jsou jiné. Není jasné, jaký kompromis bude možný,“ říká člověk blízký Kremlu.
Musíme tu válku ukončit, říká Trump. Putin jeho vůli k dialogu ocenil |
Na druhou stranu, kdyby válka skutečně skončila letos, pro vládu by to představovalo „potenciální krizi“, míní zdroje z okolí politiků pověřených vnitrostátními záležitostmi. „Na rovinu, v současnosti je jasné, kolem čeho se vše točí. Pokud SVO skončí, co bude dál? Bylo by třeba lidem říct, co se stane zítra, proč je to teď těžké, kdy to bude jednodušší, a jak. A odpovědi nikdo nezná,“ vysvětluje jeden z nich a používá zkratku pro ruskou „speciální vojenskou operaci“ neboli válku na Ukrajině.
29. října 2024 |
Tu Putinovo Rusko vyvolalo v únoru 2022 a do Evropy tak přineslo největší konflikt od druhé světové války. Zemřely statisíce lidí na obou stranách, miliony Ukrajinců musely opustit své domovy. Meduza uvádí, že se členové ruských regionálních vlád zúčastnili semináře k „cílovým ukazatelům“ pro volby do Státní dumy v roce 2026 a plánům na vytvoření „obrazu vítězství“. Tam se podle zdrojů novinářů možný konec Putinovy války také probíral, vládní úředníci však žádná specifika neuvedli.
Pohřbil nás, liliput. Uniklý rozhovor odhaluje nadávky ruské elity na Putina |
„Bylo to spíš uznání, že SVO stejně skončí a bude třeba něco udělat. Jak se však můžete připravit na mír, když podmínky tohoto míru nejsou jasné? Ale uvědomil jsem si tam jednu věc – jakýkoli výsledek SVO se označí za vítězství,“ popisuje účastník semináře s tím, že jim přednášející ukázali různé scénáře „vstupu do poválečné reality“.
Zmiňuje třeba „zběžné návrhy“ na vypsání předčasných voleb už na letošní rok, zajištění výhry a pak sestavení „vítězného parlamentu“, v němž by seděli i armádní činitelé. Tématem v době míru by se prý mohla stát i mnohem hlubší integrace Běloruska do ruských struktur – což prý může znamenat cokoliv od ustanovení společných úřadů po „spojení území, která se od sebe oddělila v devadesátých letech“. Tento plán však do velké míry závisí na běloruském prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, který „očividně chce zůstat právoplatným vládcem Běloruska i nadále“, dodávají zdroje Meduzy.
