Lídři tří pobaltských států a také Polska už dříve tvrdili, že Rusko zvažuje útok nebo sabotáž proti jejich zemím jako způsob, jak odvést pozornost od války na Ukrajině a jak oslabit podporu západních spojenců Kyjevu. Rusko tyto představy odmítlo.
„Bavíme se o operaci pod falešnou vlajkou s využitím falešného ukrajinského dronu. To je zřejmě nejrealističtější scénář, který v současné době prověřujeme,“ sdělil Kaunas internetovému portálu 15min.lt. Neuvedl však podrobnosti o možných cílech ani načasování útoku. „Jedním ze záměrů je, aby NATO zaváhalo a snížilo podporu Ukrajině. Mohu vás ujistit, že se to nestane,“ dodal.
Litevský prezident Gitanas Nauséda už v polovině července řekl, že podle informací zpravodajských služeb Rusko chystá útoky na infrastrukturu v Pobaltí či v Polsku a že jeho země preventivně zpřísní bezpečnostní opatření v blízkosti energetických a dopravních objektů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tyto zprávy odmítl jako další ze série „děsivých příběhů“, které podle něj mají ospravedlnit militarizaci namířenou proti Rusku.
Rusko zasáhlo rodinné domy i autobus, Ukrajinci udeřili na rafinerii v Jaroslavli |
Moskva obvinění z plánování i provádění sabotáží a útoků odmítla už vícekrát. Jde podle ní o součást protiruské propagandy.
Polský premiér Donald Tusk začátkem července s odvoláním na informace zpravodajských služeb a spojenců ze Severoatlantické aliance řekl, že nadcházející měsíce mohou být kritické pro bezpečnost států na východním křídle NATO. Rovněž Tusk tehdy varoval zejména před útoky na území Polska a pobaltských států.
Útočné ukrajinské drony letící na cíle v Rusku se v minulých měsících opakovaně odchylovaly z trasy do vzdušného prostoru Finska a pobaltských států a v některých případech dopadly na jejich území.
Nová míra nebezpečí. Němci kvůli dronu s bombou v Lipsku prověřují cizí stopu |
Podle Kyjeva za to nese vinu Rusko kvůli využívání takzvaných systémů elektronického boje, tedy pomocí rušení či falšování vysílaných signálů. Moskva naopak naznačuje, že pobaltské státy tajně umožňují Ukrajině využívat svůj vzdušný prostor k útokům na cíle v Rusku. Pobaltské státy i Ukrajina to odmítají jako ničím nepodložené dezinformace.
Litva, která je členským státem NATO, sdílí vedle Polska a Lotyšska společnou pozemní hranici s ruskou exklávou Kaliningradem a s Běloruskem, které je spojencem Moskvy. Od otevřené ruské invaze na Ukrajinu z roku 2022 tato pobaltská země ztrojnásobila výdaje na obranu.
