Tomáš Forró si myslí, že kdyby se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl ukončit konflikt na východě Ukrajiny, boje by během několika dní utichly. „Ty separatistické republiky nemají bez Ruska proti Ukrajině žádnou šanci.“
Donbas je černým místem na mapě
„Ale další otázkou je, co by se stalo poté,“ zamýšlí se Forró. „Donbas je černým místem na mapě. Je tam zničený průmysl, doly jsou zaplavené, domy zničené, společnost je rezignovaná. Žije tam už první generace dětí, která nastupuje do škol a tyto děti nepoznaly nic jiného než válku. Osobně nevím, zda si politici na obou stranách uvědomují, že by to nebylo vůbec jednoduché. Náprava by trvala desítky let.“
„Lidé, kteří v konfliktu na východní Ukrajině bojují, bez ohledu na to, na jaké straně se nacházejí, jsou do jisté míry oběťmi,“ pokračuje spisovatel. „A oběťmi jsou dokonce i vojáci, kteří jsou manipulovaní a nemají širší obraz o tom, kvůli čemu bojují. Ale v širším kontextu, kvůli komu ta válka vznikla a kdo ji ovlivňuje, tam není pochybnost, že agresorem je Rusko, i když v Donbasu často působí prostřednictvím lokálních ukrajinských jednotek, které přešly na jeho stranu.“
Začátek celého konfliktu byl podle autora knihy jasný a nemůže být pochyb o tom, kdo válku začal. „Napadená je Ukrajina jako stát. Na straně agresora je Rusko, které tam působilo v prvních měsících války se svou vlastní armádou, s těžkou technikou.“
„Důležitou součástí vojenské síly, která je tam v tuto chvíli, jsou kromě ukrajinských lokálních útvarů různí dobrovolníci, kteří se zformovali na území Ruska, ale ne jako součást řádné ruské armády. Bojují tam i odsouzení zločinci a působí tam také žoldnéři. I z jiných zemí, včetně Česka, Slovenska i dalších států Evropy. Přišli tam s tím, že jdou pomáhat Rusku nebo bránit svobodný svět před Amerikou nebo migrací,“ myslí si Forró.
Kdo jsou čeští dobrovolníci?
Tomáš Forró v knize tyto dobrovolníky z ČR i ze Slovenska popsal. Osobně s nimi hovořil a pokusil se zachytit motivaci, s níž se do bojů na východní Ukrajině zapojili. „Jsou to často lidé pod vlivem ruské propagandy nebo lidé navázaní na ruský svět. A jsou ochotni ho bránit se zbraní v ruce.“
Několik zmanipulovaných Čechů, kteří bojovali na separatistické straně, už bylo v ČR dokonce odsouzeno. Policie před pár dny pozatýkala členy spolku Českoslovenští vojáci v záloze. Forró má informace o tom, že členové tohoto spolku jsou napojeni na ruské tajné služby.
„V Donbasu se dokonce setkávali s představiteli ruských tajných služeb. A pokud jde o jejich kontakty s ruskými zpravodajci na českém území, tak jen doufám, že česká policie a české služby to intenzivně řeší. Protože je to minimálně tak akutní problém jako jejich kriminální teroristická činnost,“ říká spisovatel.
Lidem z Donbasu chybí národní identita
Tomáš Forró v Rozstřelu hovořil i o tom, jací lidé vlastně na východě Ukrajiny, v místě probíhajícího konfliktu, žijí. „Sociologové se snažili zjistit, jaká je vlastně identita lidí na tomto území. Liší se to od etnické struktury zbytku Ukrajiny. Za Stalinových čistek i po druhé světové válce tam bylo mnoho lidí vyvražděno a přišli tam obyvatelé z jiných částí Sovětského svazu. Takže teď je tam jakási všehochuť etnicit a kultur a k tomu ještě původní Ukrajinci.“
„Když sociologové zjišťovali identitu místních lidí, tak nakonec zjistili, že vlastně žádnou nemají,“ tvrdí Forró. „Že jsou to sice lokálpatrioti, že 80 procent z nich nikdy neopustilo Donbas. Když jsem připravoval svou knihu, tak jsem se jich na to ptal a oni odpovídali: já jsem Dončan, Luhaňčan. Ale nemají vytvořenou svou vlastní národní identitu.“
„Často říkali také: já jsem sovětský člověk. Sovětský svaz stále rezonuje v jejich vzpomínkách. Takže když se v regionu aktivizovaly ruské tajné služby a ruská propaganda, nebylo těžké je získat na jejich stranu. A umocnilo se to tím, když Rusko obsadilo Krym,“ popisuje spisovatel.
Lidé z Donbasu si podle něj začali říkat, že tohle bude jejich nový začátek života. „Viděli, že v Rusku jsou vyšší penze nebo levnější benzín, a představovali si, že to samé bude i u nich. Že se jednou probudí a budou v lepší a bohatší zemi. To byl opravdu silný spouštěč pro lidi, kteří tam dodnes žijí.“
A jsou současní obyvatelé Donbasu podle novináře s dnešní situací v oblasti spokojeni? „Jsou to lidé kteří nemají kam odejít. Nemají peníze, mají staré rodiče, mají tam byty. Nejsou tam proto, že by souhlasili s tím, co se tam děje. Život je tam velmi těžký, je tam obrovská korupce, problémy se vším.“
„Na druhou stranu, když se podíváme na to, kdo Donbas opustil, tak už to není s podporou Ruska tak jednoznačně. Nadpoloviční většina místních obyvatel utekla během války z této oblasti a většina z nich na Ukrajinu. Většina z nich si totiž uvědomila, že více možností jim nabízí jejich vlast – Ukrajina. A ne Rusko,“ uzavírá spisovatel.
Proč by měla válka o Donbas zajímat obyvatelé střední Evropy? Existují na východní Ukrajině koncentrační tábory a mučírny? A má vůbec vleklý konflikt nějaké racionální řešení? I o tom hovořil Tomáš Forró v Rozstřelu.
