Pro oficiální místa poměrně nepříjemný rozsudek padl letos v listopadu a nyní o něm informoval portál Rádia Svoboda.
Obviněný V. N. Zabulajev podle verdiktu jako zástupce manažera místní společnosti Technologija, která zajišťovala zásobování vojáků, uplácel vojenského hygienika, aby předešel možným problémům v dodávkách.
Soud ho za to poslal na pět a půl roku za mříže. Zabulajev během přelíčení přiznal, že v roce 2019 nejméně čtyřikrát předal důstojníkům úplatky v celkové výši 990 000 rublů (přes 300 000 Kč).
 |
Soud konstatoval, že z Rostovské oblasti na východ Ukrajiny jednou za čtrnáct dní směřovalo 1 300 tun potravin. To podle propočtů Rádia Svoboda vystačí přibližně pro 26 000 mužů. „Jídlo bylo určeno pro jednotky ruských ozbrojených složek rozmístěných na teritoriu Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky,“ stojí doslova v rozsudku.
Obviněný se hájil, že uplácet musel, podplukovník Jižního vojenského okruhu od něj podle prý požadoval 90 000 rublů (27 000 Kč) měsíčně. Pokud by nezaplatil, hrozil mu ukončením dodávek. Například na podzim 2018 kolonu s potravinami zablokovala hygienická kontrola a v odstavených kamionech se zkazilo jídlo za třicet milionů rublů (asi 10 milionů korun).
Všichni jsme věděli, kam jedeme, říká ruský tankista raněný u Debalceve |
Moskva od počátku své přímé zapojení do konfliktu v Donbasu popírá. Proti ukrajinské armádě podle ní bojují jen ruští dobrovolníci, kteří se přihlásili do milic proruských separatistů. Účast ruských jednotek ve válce, která si dosud vyžádala před 13 000 mrtvých, však dosvědčují zprávy vojenských analytiků i výpovědi ruských vojáků.
Mluvčí Kremlu ve čtvrtek verdikt rostovského soudu označil za omyl. „Nepochybně jde o chybu těch, kteří ten text psali. Není to možné, protože ozbrojené síly Ruské federace na teritoriu samozvaných republik nejsou a nikdy nebyly,“ řekl agentuře Interfax Dmitrij Peskov.
NATO: Nebudeme dělat žádné kompromisy
Zpráva se na veřejnost dostala v době, kdy napětí kolem Ukrajiny opět roste. Moskva shromažďuje u jejích hranic desetitisíce vojáků a západní tajné služby spekulují o možnosti invaze. Rusko to odmítá, krizí si už však vymohlo jednání o zárukách, že se Ukrajina nestane součástí Severoatlantické aliance.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek takové požadavky znovu odmítl. „Nebudeme dělat žádné kompromisy ohledně práva Ukrajiny zvolit si svou vlastní cestu, nebudeme dělat žádné kompromisy ohledně práva NATO bránit a chránit všechny spojence a nebudeme dělat žádný kompromis ohledně partnerství NATO s Ukrajinou,“ řekl po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Cítím nový Mnichov“. Bidena po jednání s Putinem viní z appeasementu |
Poznamenal přitom, že stále platí rozhodnutí z roku 2008, v němž summit NATO přislíbil možnost budoucího členství v alianci Ukrajině a Gruzii, nicméně bez bližšího určení časového rámce. Připomněl, že přijetí nového členského státu by muselo být schváleno v rámci NATO jednomyslně. Proti přijetí Ukrajiny se přitom v minulosti vyslovovala například Francie a Německo, poznamenala agentura AFP.
„Od roku 2014, od začátku války (na východě Ukrajiny), tlačí Rusko Ukrajinu k NATO a dnes má nakročeno k tomu vydláždit složitou cestu k jejímu přistoupení,“ řekl Zelenskyj. V zájmu aliance je podle něj v tuto chvíli stát za Ukrajinou, protože kdyby Rusko zaútočilo, bylo by NATO zataženo do konfliktu, ať už se mu to líbí, nebo ne. „Pokud naše armáda neobstojí, bude to mít následky pro všechny členské státy NATO, protože Ukrajina je předsunutou hlídkou,“ řekl Zelenskyj.
7. prosince 2021 |
Ukrajinský prezident podle AFP rovněž neskrýval své zklamání ze středečního setkání s lídry zemí EU. „Mnoho evropských vůdců v zásadě nerozumí tomu, co se děje u našich hranic,“ řekl poté, co neúspěšně žádal země sedmadvacítky o uvalení preventivních sankcí vůči Moskvě. O situaci na východě Evropy budou ve čtvrtek lídři jednat na summitu EU.
Rusko se vymezuje proti možnosti přijetí Ukrajiny do NATO a tvrdí, že by se jednalo o krok, který by ohrožoval jeho bezpečnost. Moskva ve středu předala své návrhy na bezpečnostní záruky ohledně nerozšiřování Severoatlantické aliance směrem na východ americké diplomatce Karen Donfriedové, která se je chystá probrat s velvyslanci zemí EU v Bruselu, píše AFP.
NATO je obrannou aliancí založenou na principu kolektivní bezpečnosti, podle jejích pravidel by byl útok na jednoho z členů vykládán jako útok na všechny. Tento princip se však nevztahuje na partnerské země. Aliance tímto argumentem odůvodňovala to, že nezasáhla při ruské intervenci vůči Gruzii v roce 2008 ani při ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014.
