Situace tedy platí i naopak – také Číňané v Rusku tvoří úzké komunity, které pomáhají jejich podnikání, píše ruský web Nezavisimaja gazeta. Přesné údaje o počtu Čínských migrantů ale neexistují.
Čína v posledních desetiletích Rusko předstihla ve výši mezd a příjmů z podnikání. S tím přišla i vyšší motivace Rusů přesunout se tam za lepším životem. Poslední roky do Číny přicházejí jak podnikatelé, aby si otevřeli vlastní firmu, tak i kvalifikovaní odborníci včetně lékařů a učitelů, kteří se zde nechají zaměstnat.
Na nikoho neútočíme a přispíváme k míru, chválí v přání Čína sebe a Putina |
I mnozí ruští studenti touží po studiu na čínských univerzitách. Nová studie Sociologického ústavu Ruské akademie věd navíc ukázala, že se stále více žen provdává za čínské občany, uvedl web.
Do Číny se přesouvají také důchodci, a to především ze Sibiře a Dálného východu. Většinou přijíždí na „přezimování“ – na různě dlouhý sezónní pobyt, který ale může přerůst v trvalou formu migrace, upozorňují autoři studie a výzkumní pracovníci FNISC RAS. Mnoho čínských důchodců si může toto cestování dovolit pravidelně a to i v různých ročních obdobích.
Rozvoj stříbrné ekonomiky
Rozvoj služeb a výrobků pro seniory Čína podporuje. Státní rada Čínské lidové republiky vyzvala k rozvoji stříbrné ekonomiky již na začátku ledna 2024.
Tehdy uvedla, že toto opatření reaguje na stárnutí populace a podporuje kvalitní rozvoj, který je prospěšný jak pro současnou generaci, tak pro ty budoucí. Studie FNISC RAS ukazuje, že jsou to právě Rusové a jejich rozpočet, kteří pracují pro čínskou stříbrnou ekonomiku.
Rusů v Číně přibývá
Čínská sčítání lidu potvrzují, že počet Rusů žijících v Číně stále roste. Poslední sčítání v roce 2020 ukázalo přes 16 000 Rusů, odborníci ale odhadují, že skutečná bilance může být mnohem vyšší. Předpokládají, že se pohybuje mezi 40 000 až 50 000 osobami.
Rusové, kteří se rozhodnou v Číně trvale usadit, si obvykle vybírají velká města – ta s rozsáhlým pracovním trhem. V Šanghaji žije kolem 5 000 Rusů, například v Kantonu, Urumči, Hongkongu a Macau pak až 3 000. Podle dalších zdrojů jich je v Pekingu zhruba 10 000 a v Šanghaji až 6 000. V „ruském“ Harbinu, kde historicky bydlelo několik jejich generací, počet obyvatel naopak klesá a odhaduje se na 3 000 lidí.
ANALÝZA: Čína hlásá mír, ale dál sytí ruskou válku |
Migrační toky z Ruska v předchozích letech ale stále zajišťují oblasti kompaktního osídlení, patří tam například města Ili a Tacheng v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang nebo Ergun v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko.
Oblast Enhe je farností, kde jsou Rusové většinovou národností. Žije jich zde přes 2 500 včetně potomků ze smíšených manželství s Číňany. Podle studie si zde přesto zachovávají svou etnickou identitu, kulturní dědictví a někdy i znalost ruského jazyka.
V oblastech s kompaktním ruským osídlením rozvíjejí místní orgány „etnografickou turistiku“ se snahou nalákat čínské turisty.
Rusko spustilo největší námořní manévry za desítky let, zapojí se i Čína |
Do Číny dnes jezdí hlavně rodáci z metropolitních oblastí - Moskvy a Petrohradu. Tato města zaujímají přední příčky, pokud jde o absolutní počet migrantů v Číně. Při porovnání relativních ukazatelů migrace s počtem místního obyvatelstva však vedou regiony Sibiře a Dálného východu, jako jsou Zabajkalský kraj, Burjatská republika, město Irkutsk nebo Přímořský kraj.
Poslední čínské sčítání lidu ukazuje i to, jakou mají příchozí Rusové úroveň vzdělání – 47 % obyvatel starších 15 let má nadprůměrné vzdělání, z toho 27 % má vysokoškolské vzdělání. To je výrazně nižší než průměr celé Číny, kde dosáhla míra vysokoškolského vzdělání téměř 60 %, upozorňují ruští výzkumníci. Zároveň tvrdí, že právě ruskojazyčné komunity mohou zprostředkovávat ruské zájmy a přispět k rozvoji mezistátních vztahů.
Číňané v Rusku
Naopak počet čínských občanů žijících v Rusku může dosahovat až 500 000, což odpovídá třem desetinám procenta celkového počtu obyvatel Ruské federace. Podíl Rusů v Číně je téměř stokrát nižší a tento rozdíl se odráží v míře pozornosti, kterou příslušným diasporám věnují místní úřady.
Putinova návštěva Číny mnoho nepřinesla. Alibaba omezila obchodování s Ruskem |
Není tedy náhodou, že se ruští vysocí úředníci účastní setkání zástupců čínského byznysu v Ruské federaci. Jednou z posledních takových akcí bylo mezinárodní fórum, které se konalo v Tatarstánu za účasti hlavy regionu Rustama Minnichanova. Ten rozhodl, že se v Kazani otevře Centrum pro podporu investic čínských podniků.
Podobná centra na podporu čínského podnikání vznikají i v dalších ruských regionech. Například loni byl v Uljanovské oblasti otevřen rusko-čínský podnikatelský akcelerátor pro mládež.
Číňané naletěli ruským podvodníkům. Zaplacené tisíce tun mědi nikdy neviděli |
Přímořský kraj je zase připraven nabídnout čínským podnikatelům konkrétní projekty pro investice a preferenční režimy, slíbil jeho gubernátor Oleg Kožemjako při zahájení druhého rusko-čínského fóra o rozvoji investic a obchodní spolupráci.
