Vítězslav Pivoňka, velvyslanec České republiky v Rusku

Vítězslav Pivoňka, velvyslanec České republiky v Rusku | foto: VelvyslanectvÍ ČR

Rusové předvolali velvyslance: Česko prý zdržuje řešení napjatých vztahů

  • 404
První náměstek ruského ministra zahraničí Vladimir Titov si v pondělí předvolal českého velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňku. Podle agentury TASS náměstek vyjádřil údiv nad tím, že česká strana podle jeho slov zdržuje uskutečnění česko-ruských konzultací o problémech v bilaterálních vztazích. Ministerstvo zahraničí v Praze uvedlo, že se s ruskou stranou zahájením konzultací zabývá.

Pražské ministerstvo navrhovalo jako první krok telefonát ministrů zahraničních věcí, kde by byl vymezen formát a obsah konzultací, které by následně vedli náměstci obou ministerstev.

Mluvčí úřadu Zuzana Štíchová ČTK řekla, že tento návrh ruská strana odmítla a její protinávrh je pro Česko problematický. O tom se v pondělí podle Štíchové i jednalo na ruském ministerstvu v Moskvě.

Česká diplomacie dříve ohlásila, že konzultace navrhla Moskvě na počátku května. Mluvčí ruské diplomacie zhruba před deseti dny uvedla, že Praha dosud neodpověděla na ruský návrh ohledně termínu konzultací o vzájemných vztazích.

Další kroky ve vztazích s Českem ruská strana podnikne v závislosti na reakci Prahy, uvedlo v pondělí ruské ministerstvo podle TASS. Náměstek Titov upozornil, že ovzduší v bilaterálních vztazích se v poslední době značně zhoršilo a nahromadilo se mnoho problémů, „a to nikoliv ruskou vinou“. Ruská strana je připravena na dialog na toto téma, ale „pokračující destruktivní kroky českých úřadů vyvolávají vážné pochyby o jejich přání zlepšit situaci“, dodalo ruské ministerstvo zahraničí.

Napjaté vztahy

Prohlášení ruských představitelů, která znevažují české ústavní činitele a volené zástupce, nepřispívají k vytvoření atmosféry pro věcná jednání, uvedlo české ministerstvo zahraničí před měsícem v reakci na výroky šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova. Ten v médiích prohlásil, že bude nutné obnovit pomník sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6. Jako „dětinské“ odmítl české vysvětlování, že o odstranění sochy se rozhodlo na místní úrovni. 

Pomník je jedním ze sporných témat ve dvoustranných vztazích, Praha naopak Moskvě dlouhodobě vytýká nedostatečnou aktivitu při péči o pomníky československých legionářů. Ty se dosud nepodařilo obnovit, resp. zřídit na místech významných bojů, jako je Samara či Lipjagy.

Koněva vraťte zpátky na místo, vzkázal šéf ruské diplomacie Lavrov

České ministerstvo zahraničí počátkem dubna uvedlo, že odstranění Koněvovy sochy z náměstí Interbrigády v Praze 6 neporušuje žádnou z česko-ruských smluv. „Je-li zájem ruské strany na konstruktivním jednání skutečný, tón i obsah jejích vystoupení by tomu měly odpovídat,“ uvedl v reakci na Lavrovovy výroky tiskový odbor resortu. „Navzdory současné situaci i nadále máme zájem na obnovení standardních bilaterálních vztahů s Ruskou federací,“ dodalo ministerstvo ve vyjádření, poskytnutém ČTK v polovině května. Již dříve za nepřípustné označilo ruské snahy trestně stíhat pražské politiky za odstranění Koněvovy sochy.

Sochu podle ministra obrany Lubomíra Metnara nelze Moskvě předat, protože je majetkem Prahy 6 a nespadá do kategorie válečných hrobů. Metnar minulý měsíc v dopise svému ruskému protějškovi také upozornil, že ČR si váží vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobozování Československa na konci druhé světové války, a pečlivě se stará o jejich hroby. Ministerstvo koordinuje péči o téměř čtyři tisíce jednotlivých i hromadných ruských válečných hrobů a přispívá každoročně na jejich údržbu a rekonstrukci.

Ruské protesty nedávno vyvolalo i zřízení památníku v pražských Řeporyjích protisovětským vlasovcům, kteří se na konci druhé světové války podíleli na osvobození Prahy. Nevoli vzbudilo také rozhodnutí pražského magistrátu pojmenovat náměstí, kde sídlí ruská ambasáda, po zavražděném ruském opozičním politikovi Borisi Němcovovi.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video