Truchačev uvádí, že Česko se v posledních letech spolu s Polskem stalo jednou z nejzarytěji rusofobních zemí. Významně podle něj k tomu přispěla nyní odcházející vláda. Zmiňuje, že Praha stojí za muniční iniciativou a Ukrajinci využívají proti Rusku i české zbraně. Připomíná též, že Česká republika byla jednou z prvních zemí v EU, která přestala vydávat víza ruským občanům.
„Pravdou ale bylo, že radikálně protiruský kurz Fialovy vlády mohl rezonovat s většinou obyvatel Polska, ale ne s Českou republikou. A volby to jen potvrdily,“ myslí si politolog.
Truchačev tvrdí, že proukrajinské strany získaly 44 procent hlasů. Naproti tomu ty strany, které jsou proti prodeji zbraní Ukrajině, mají 54 procent. „Rozdíl je poměrně značný,“ zdůrazňuje s tím, že mezi lidmi kritickými k Ukrajině je 12 procent těch, které lze označit za čisté rusofily. Zmiňuje SPD a její volební zisk patnácti křesel, což sice „není mnoho“, nicméně v rámci EU je to stále jedno z nejvyšších procentních zastoupení rusofilů v parlamentu.
Vypadá to slibně, ale Babiš nemá takový vliv, píší v Rusku o českých volbách |
Fialovo SPOLU získalo 23,4 procenta hlasů, s hlasy vůči Ukrajině podobně příznivě orientovaných Starostů (11,2 procenta) a Pirátů (9 procent) to tvoří 44 procent hlasů. Vítězné ANO, které se staví proti muniční iniciativě, získalo 34,5 procenta. Při připočtení hlasů SPD (7,8 procenta) a Motoristů (6,8 procenta) je to 49 procent. Truchačev zřejmě ještě k protiukrajinskému táboru přičítá i hlasy Stačilo! (4,3 procenta), které se však do Sněmovny nedostalo.
To podle něj nicméně neznamená, že Česko je rusofilní zemí. Politolog uvádí, že ANO a Motoristé sobě kritizují Rusko a odsuzují válku proti Ukrajině. Zároveň ale nevykreslují Rusko jako „věčného nepřítele“ a jsou proti vyzbrojování Ukrajiny. „Takže i když nejsou rusofilové, Češi jako celek se neukázali být ani rusofobové, ani euroatlantisti,“ interpretuje volby Truchačev.
Kreml své naděje ani neskrývá, píše ruský analytik o manipulaci voleb v Česku |
Komentátor Izvěstije podotýká, že v Česku jsou jak rusofobní, tak rusofilní tendence, ani jedna ovšem není dominantní. Odhaduje, že 23 procent populace jsou rusofobové, 21 procent jsou euroatlantisté, 12 procent jsou rusofilové a 30 procent ukrajinští skeptici, kteří jsou neochvějně proti vyzbrojování Ukrajiny. Není jasné, jakým způsobem k číslům došel.
„Díváme se na zemi, kterou v žádném případě nelze považovat za loajální k Rusku. Ale rozhodně není rusofobní. Radikálně protiruské působení Fialovy vlády bylo pro Českou republiku anomálií, kterou nedávné volby napravily,“ píše Truchačev.
Politolog připomíná, že předseda vítězného ANO Andrej Babiš nechce zasahovat do obchodů českých zbrojařů, vymezuje se ale proti muniční iniciativě. Bude však muset dosáhnout kompromisu s českým prezidentem Petrem Pavlem, který je jejím podporovatelem. V konečném důsledku to podle Truchačeva znamená, že částečná vojenská pomoc Ukrajině bude pokračovat, ale v omezenější podobě.
„Drsné protiruské útoky nahradí rutinní kritika Ruska, která je v moderní Evropě prostě nepostradatelná,“ předvídá Truchačev. „Je čas Českou republiku vyškrtnout ze seznamu rusofobních zemí“.
Zelenskyj mi nevolal, řešil drony, řekl Babiš. Ukrajina byla po velkém útoku |
Rusko zařadilo před čtyřmi roky Českou republiku na seznam nepřátelských zemí, kde tehdy byly kromě něj jen USA. Stalo se tak v souvislosti s diplomatickou roztržkou vyvolanou vyšetřováním výbuchu ve Vrběticích v roce 2014, za nímž stály ruské tajné služby. Česko i Rusko si vzájemně vyhostily desítky diplomatů a dalších zaměstnanců svých ambasád. V čele vlády byl právě Babiš, který ve volební kampani citoval tyto kroky jako doklad toho, že není proruský.
Některá ruská média nicméně po Babišově vítězství uváděla, že zvítězil „agent Kremlu“. Narážela na fakt, že Babiš byl považovaný za preferovanou variantu Moskvy, která doufala, že Česko se vydá stejně protiukrajinským směrem jako Slovensko a Maďarsko, s jehož premiérem Viktorem Orbánem pojí Babiše vřelé vztahy. Šéf ANO tvrdí, že nezavleče Česko „na Východ“. Ruská média ale docházejí k závěru, že návrat bývalého premiéra k moci je potíž pro Brusel a posílení euroskeptického tábora.
