Rusko se historicky vždy cítilo být novou římskou říší, pokračovatelem byzantského impéria. Moskva jako údajný „Třetí Řím“ vnímala svou civilizační misi v rozšiřování ruského pravoslaví jako pravé víry a ruských kulturních hodnot jakožto hodnot „nadřazené civilizace“.
Ačkoliv Rusko zahrnovalo obrovské území, už za carských dob se je vládci ruské říše opakovaně pokoušeli rozšířit. Byl to Ivan III. řečený Veliký, který v návaznosti na byzantskou imperiální tradici přijal titul car a začal po vyjmutí Moskvy z mongolského jha expanzivní politiku Ruska. V kroku tolik podobnému tomu, k němuž se nyní uchýlil šéf Kremlu, posměšně nazývaný jako nový „car“ Vladimir Putin. Na konci 15. století Ivan rozpoutal válku proti mocnému konkurentovi Litevskému velkoknížectví s odůvodněním, že katoličtí vládci diskriminují pravoslavné Slovany.
Sovětský svaz ještě posílil v Rusech po staletí utvářený pocit, že jsou nadřazenou civilizací, která má přirozený nárok na postavení velké mocnosti, neřkuli supervelmoci. Putin z této nostalgie těží.
