„Všichni vědí, že ve válce zahynul bratr mé kamarádky, zahynul můj známý, zahynul můj spolužák, zahynul známý známého. Postihlo to už celé Burjatsko. Všichni si uvědomují rozměr ztrát a mnozí nechápou, proč tam bojují. Vždyť s Ukrajinou ani nemáme společné hranice, říkají lidé. Nálada rozhodně není pro válku,“ popisuje Garmažapovová.
S nepopulární invazí se Burjati neumějí ztotožnit, protože nejsou Rusové, sami čelí v Rusku xenofobii a rasismu a nechápou, proč by měli „denacifikovat“ Ukrajinu, jak požaduje Moskva.
Podle údajů shromážděných z otevřených zdrojů je přitom Burjatsko, republika na Sibiři u jezera Bajkal čítající necelý milion obyvatel, na druhé příčce v seznamu ruských regionů podle počtu zabitých vojáků v bojích na Ukrajině. Právě v chudých regionech daleko od Kremlu armáda vábí nové zájemce o lukrativní vojenskou službu.
Ví se přinejmenším o 207 vojácích z Burjatska, kteří na Ukrajině přišli o život. Více zabitých vojáků – 231 – je jen z kavkazské republiky Dagestán, poznamenala BBC.
Nadace Svobodné Burjatsko nedávno informovala o 150 vojácích, kteří odmítli bojovat. Podali si proto žádost o propuštění a 9. července se vrátili domů. Před tím je však několik dní zadržovali u Luhanska na východě Ukrajiny a hrozili jim, že je čeká trestní stíhání.
„Tito vojáci zachránili život nejen sobě, ale i ostatním. Nemusíte bojovat za ambice (Vladimira) Putina, který, zatímco umíráte, spí a jí dobře a buduje si další zlatý palác,“ poznamenala.
Koncem června se ženy vojáků z Burjatska obrátily na hlavu této autonomní republiky Alexeje Cydenova s výzvou, aby vrátil jejich muže domů. „Od 24. února se účastní speciální operace. Jsou vyčerpaní morálně i fyzicky, všichni utrpěli lehká a středně závazná zranění,“ uvedly ženy. Garmažapovová k tomu podotkla, že tito muži už byli na cestě domů.
Přiveďte je domů živé. Manželky ruských vojáků žádají o návrat svých mužů![]() |
Když ovšem jejich manželky zveřejnily své odvážné video kritizující ruské vedení, vůz převážející vojáky se musel otočit a vrátit se zpět. „Někteří museli z toho autobusu vyskočit za jízdy,“ dodává šéfka nadace.
Tvrdí také, že její nadace už pomohla stovkám vojáků ukončit kontrakt a vrátit se domů. „Kontaktovalo nás 300 až 350 kontraktovaných vojáků a další přibývají každý den. Volá nám zhruba jeden až dva vojáci denně. Velmi často navíc dotyčný nemluví jen sám za sebe. Jejich skupinu třeba někam zavřeli a jen jeden z nich má telefon,“ popsala Garmažapovová.
Bojí se, že bez vybavení v tichosti zemřou
Burjati se podle ní ptají, co mají dělat. Chtějí ukončit smlouvu s armádou, na což podle zákona mají právo, ale velitelé jim to nechtějí dovolit. „Radíme jim. Celkem našima rukama prošlo asi pět set lidí. Všichni říkají, že nechtějí bojovat, že nechápou, co tam dělají,“ pokračuje s tím, že se ozývají i muži z jiných regionů.
Zmiňuje třeba Tuvince pocházející z jihu Sibiře. Podle Garmažapovové sepsali rezignační dopis, ale teď je dvacítka z nich zavřená v kanceláři velitele na východě Ukrajiny. „Bojí se, že je pošlou na frontu bez jejich vybavení, takže tam v tichosti zemřou,“ dodává.
Ruské úřady na žádost generální prokuratury zablokovaly internetovou stránku nadace a ministerstvo obrany se ke zveřejněným informacím nevyjádřilo. Těsně před zablokováním nadačního webu jeden z okresů Burjatska vyhlásil smutek kvůli tomu, že v bojích na Ukrajině přišel o život voják Cyren-Dorži Darbalajev. Až do 17. července tak budou zrušeny všechny hromadné kulturní akce.
Alexandra Garmažapovová popisuje nevoli Burjatů a mluví o tom, že Ukrajinu nečeká „denacifikace“, ale „rusifikace“ (video je v ruštině):