„Pocházím z Čeljabinska. Byl jsem v kriminále a mezitím mě podvodem připravili o rodinný domek. Když mě pustili, tak jsem zjistil, že už v něm žijí jiní lidé,“ vypráví čtyřicátník Sergej, který před několika lety přijel do Petrohradu za prací. „Dělal jsem tu na stavbě a utrpěl jsem úraz. Pochroumal jsem si páteř, vůbec jsem nemohl chodit,“ líčí na dvorku charitativní organizace Nočležka, která se stará o petrohradské bezdomovce.
„Z nemocnice mě poslali sem. Tady se mě ujali a zařídili mi dokumenty,“ říká muž, který je v útulku pro lidi bez domova devět měsíců. „Chodím už bez berlí a brzy by se mělo rozhodnout, jestli mi přiznají invalidní důchod. Nohama hýbu a to, co potřebuji, si udělám sám. Poradí mi tu, za kterým lékařem mám zajít, dostanu také jídlo,“ dodává.
Sergej je jedním z přibližně 60 000 lidí bez domova, kteří žijí v pětimilionovém Petrohradě. Život bezdomovce v severní metropoli je tvrdý, a to především v zimě, kdy zde teploty klesají k minus 25 stupňům. Pocitová teplota je kvůli větru od moře ještě nižší. Loni ve městě na Něvě zahynulo více než 1 100 bezdomovců, z toho polovina v zimě.
Ve více než dvakrát větší Moskvě žije podle charitativních organizací nejméně 100 000 bezdomovců. Veřejnost se k nim staví v lepším případě s lhostejností, v horším případě s odporem. Letos v říjnu soud poslal do vězení pětičlenný gang, který ve snaze „vyčistit“ hlavní město umlátil a ubodal celkem čtrnáct lidí žijících na ulici.
Státní pomoc brzdí byrokracie
Kolik celkem v Rusku žije bezdomovců, je velkou neznámou. Oficiální statistiky neexistují, odhady hovoří o třech až pěti milionech. To by znamenalo, že bezdomovci tvoří 2 až 3,5 procenta ruské populace. Pro srovnání: v Česku to je 0,65 procenta, v Německu asi jedno procento (tam statistiku výrazně ovlivnila migrační krize) a v USA 0,17 procenta.
V Rusku navíc lidé zůstávají na ulici výrazně déle, v průměru sedm let. Hlavními příčinami bezdomovectví je migrace z venkova za prací, rodinné spory a podvody s nemovitostmi.
„Jejich obětmi se často stávají staří lidé, kteří se nevyznají v právnických detailech. A pak se snadno stane, že se ocitnou na ulici, bez bytu a bez peněz,“ uvedla iDNES.cz Alexandra Popovová, která má v Nočležke na starosti získávání finančních fondů.
„Tohle je jen přežívání“Chudnoucí ruští důchodci se ohlížejí za třemi lety krize |
Rostoucí počty starých lidí na ulici jsou jedním z důsledků tři roky trvající ekonomické krize, která statisíce Rusů uvrhla do chudoby. „Důchody se nezvyšují a inflace roste. Provozujeme autobus, který každý večer objíždí předměstí a lidé v něm mohou dostat horkou polévku, čaj a housku. Vidíme, že k němu přichází i spousta důchodců, kteří mají kde bydlet, ale prostě jim kvůli krizi nezbývají peníze na jídlo,“ říká Popovová.
Stát se o miliony bezdomovců příliš nestará, jeho programy jsou navíc zatíženy velkou byrokracií. Největší překážkou je takzvaná propiska, čili razítko v dokumentech, kterým je každý občan Ruské federace registrován na určitém místě.
„Pokud v Petrohradu chcete dostat státní pomoc, tak musíte být v Petrohradě zaregistrovaní, což automaticky většinu potřebných lidí vyřazuje,“ poukazuje Popovová na fakt, že řada petrohradských bezdomovců pochází z jiných koutů Ruska. Obecní byty určené pro bezdomovce tak často nikdo nevyužívá.
Pevná půda pod nohama
Nestátních organizací, které by se věnovaly pomoci lidem na ulici, je v Rusku velmi málo. Nočležka funguje už více než čtvrtstoletí a rozsahem činnosti nemá v Rusku konkurenci. Před každou zimou otevírá několik vyhřívaných stanů, v každém může přespat a najíst se až padesát lidí. Bezdomovcům rozdává jídlo, pomáhá jim vyřídit si potřebné dokumenty, sehnat práci či bydlení, loni pro ně otevřela bezplatnou prádelnu.
Kousek od Ligovského prospektu táhnoucího se z centra Petrohradu na jih provozuje azylový dům pro více než padesát lidí. Bezdomovci zde zůstávají v průměru čtyři měsíce, ženy a muži přespávají v oddělených noclehárnách a během dne pomáhají s úklidem a provozem útulku. Každý rok tudy projdou stovky lidí, kteří se s pomocí psychologů, právníků a sociálních pracovníků mohou vrátit do normálního života.
Žeňa JakutHitem ruského internetu se před dvěma lety stal videoblog moskevského bezdomovce známého pod přezdívkou Žeňa Jakut. Ve svých videích ukazoval, kde se v hlavním městě dá zadarmo najíst, umýt nebo převléknout. "Holuby? Ne. Psy ano, ale holuby nejím," odpověděl jednou na dotazy diváků rodák ze Sibiře. Žeňa Jakut získal postavení celebrity, dával dokonce rozhovory v televizi. K lepšímu životu mu to však nepomohlo. Na podzim roku 2015, tři měsíce po založení svého YouTube kanálu, zemřel na nachlazení. |
„Tuto budovu jsme dostali před dvanácti lety, vypadalo to tu jako po válce,“ ukazuje Popovová útroby azylového domu, v jehož podkroví se tísní kanceláře Nočležky.
„Nebyla tu okna, dveře, prakticky ani střecha. Nebyli jsme připojeni na teplárnu, topilo se elektřinou, což bylo hrozně drahé. Teprve letos jsme si pořídili vlastní kotel. Byly tu špatné rozvody. Když si dva lidé zapnuli elektrickou konvici, tak to vyhodilo pojistky v celé budově. Všechno jsme krok za krokem opravili.“
Azylový dům představuje největší položku ve výdajích, které loni dosáhly 26 milionů rublů (asi 9,5 milionu korun). Nočležka se spoléhá především na zahraniční fondy a peníze od soukromých dárců, pomoc ze strany ruského státu představuje zlomek rozpočtu.
Na nedostatek pomocných rukou si respektovaná charitativní organizace nemůže stěžovat. „Nemůžu mluvit za všechny obyvatele Petrohradu, ale volá nám spousta lidí. Nosí nám oblečení, jídlo a léky. Pracují pro nás stovky dobrovolníků,“ říká Popovová, která minulý rok opustila práci v turistickém ruchu, aby se naplno mohla věnovat pomoci bezdomovcům. O práci v Nočležke se podle ní zajímá řada lidí, na jedno volné místo se hlásí osm uchazečů.
„Tady se k lidem chovají lidsky. Když se ocitnete v těžké životní situaci, tak vám skutečně pomohou,“ pochvaluje si na dvorku azylového domu Sergej. „Jestli se chcete zvednout na vlastní, tak tady může získat pevnou půdu pod nohama. Někdy ti ujede noha a spadneš. Ale víte, co se říká: chybami se člověk učí,“ dodává.
