Amnesty International se zabývala ruskými útoky v provinciích Homs, Hamá, Idlíb, Latákíja a Aleppo z období mezi 30. zářím a 29. listopadem. Organizace uvádí, že s šestnácti svědky útoků, včetně lékařů a lidskoprávních aktivistů, hovořila telefonicky nebo přes internet.
Amnesty prý také „získala a přezkoumala audiovizuální snímky“ spojené s útoky, kterými se zabývali i odborníci na zbraně, píše BBC.
Zpráva uvádí detaily o několika útocích. Například 29. listopadu podle Amnesty přišlo o život 49 civilistů poté, co tři rakety zasáhly trh ve městě Ariha v provincii Idlíb. Svědci přitom tvrdí, že v okolí nebyly žádné vojenské cíle. Organizace má také důkazy o tom, že ruští vojáci v hustě obydlených oblastech použili neřízené bomby a kazetovou munici.
„Zdá se, že některé ruské nálety útočily přímo na civilisty nebo civilní objekty tak, že zasáhly obytné oblasti bez žádných zřejmých vojenských cílů. Takové útoky mohou být válečnými zločiny,“ prohlásil ředitel Amnesty International pro Blízký východ a severní Afriku Philip Luther podle deníku Financial Times.
Válka v Sýrii |
Moskva v minulosti všechna obvinění z nepřesných útoků a ze zabíjení civilistů odmítla a označila podobná tvrzení za součást informační války.
„Jsou to vzájemně spjaté domněnky bez jakýchkoliv důkazů,“ prohlásil o aktuální zprávě Amnesty mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov a vyčetl západním médiím, že zprávu prezentují jako prokázanou skutečnost, což je ale „lživé“.
Generál Konašenkov upozornil, že Amnesty tvrdí, že v oblastech údajně bombardovaných ruskými letouny se nenacházejí žádné vojenské cíle, ani ozbrojenci. O tom však Amnesty podle ruské strany nemůže vědět, ani není schopná si to ověřit. Šetření totiž podle Kremlu vede na dálku a po telefonu.
Jinou zprávu o ruském zásahu civilistů v pátek přinesla Syrská organizace pro lidská práva, podle které během 24 hodin zemřelo při náletech ruského letectva na severu Sýrie 34 lidí, včetně šesti dětí (psali jsme zde).
Rusko vede intenzivní nálety v Sýrii od 30. září, namířeny jsou proti ozbrojeným opozičním skupinám. Západ ale Moskvu kritizuje, že její údery směřují na bašty opozice vůči režimu prezidenta Bašára Asada a méně na radikály z hnutí Islámský stát.
24. listopadu 2015 |
