V jednom zachyceném hovoru, který vyslechli novináři stancie CNN, ruský velitel nařizuje, aby vojáka v rámci trestu za dezerci přivázali ke stromu a nechali ho napospas ukrajinským dronům.
Tato praktika se prý nazývá „oběť pro Babu Jagu“. Velitel jedné z ukrajinských dronových jednotek vystupující pod přezdívkou Munin řekl, že takový případ viděl dvakrát a mnohokrát o něm slyšel v odposlechnutých hovorech nepřítele.
„Velkým ukrajinským dronům říkají Baba Jaga. V těch narušených lidech vyvolávají strašnou paniku,“ uvedl.
Do díry bez soudu. Putin dal velitelům zelenou k věznění neposlušných vojáků |
Na jednom z videí pořízených ruskými vojáky je muž, který o sobě říká, že je z města Kamensk-Uralskij ležícího na východní straně Uralu a že ze své pozice utekl, protože ho vystrašil ukrajinský dron. Stojí u stromu připoutaný kabelem a nervózně se dívá k nebi. Člověk, který ho natáčí, říká, že se blíží dron. „Pokud sem dorazí, všechno na tebe vysype,“ posmívá se mu. Pak video končí, osud vojáka je nejasný, píše CNN.
Rusko podobně jako jiné země veřejně nemluví o dezercích v řadách své armády. Nicméně sociální sítě, zejména Telegram, přinášejí svědectví o strachu a zoufalství, které pociťují mnozí vojáci a jejich rodiny, a dávají tušit, proč se někteří rozhodli pro dezerci.
Střelba do vlastních, za trest díra. Ruský dobrovolník proklíná botoxového cara |
Na jednom z videí jistý Jurij Durjagin, jenž byl příslušníkem trestné jednotky Štorm Z a bojoval v Doněcké oblasti, vypověděl, že jednu útočnou operaci přežilo 32 vojáků.
CNN uvádí, že v jednom útvaru bývá zpravidla 150 vojáků. Obrátil se na ruského prezidenta Vladimira Putina s tím, že dostal méně než pětinu platu a že mu nadřízení řekli, že stížnostmi jen ztrácí čas. Když vojáci umírali na bojišti, armáda to podle něho tutlala, aby se vyhnula vyplácení kompenzací příbuzným. Tvrdila, že jsou nezvěstní. Jeden z velitelů prý „postavil lidi ke zdi, protože jednoduše odmítli jít proti kulometu“.
Až 50 tisíc dezertérů
Podle Grigorije Sverdlina z organizace Ztrať se (dříve Jděte lesem), která pomáhá mužům vyhnout se odvodu a napomáhá dezertérům, je „násilí motorem a tmelem ruské armády“.
Organizace, která sídlí v Barceloně, zahájila činnost v roce 2022, půl roku po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, a od té doby podle Sverdlina pomohla dezertovat 1 700 vojákům. Říká, že by bylo obtížné zjistit, kolik je případů dezerce celkem, odhaduje ale, že jde o desetitisíce.
Americký Institut pro studium války (ISW) na základě dat uniklých z ruského ministerstva obrany uvedl, že by jich mohlo být až 50 tisíc.
Válka na Ukrajině |
Mnoho vojáků zběhne ještě před bojovým nasazením, říká Sverdlin. Stěžují si na špatný výcvik, který trvá jeden až tři týdny. Ti, kdo zběhnou z bojiště, mluví o kultuře lhostejnosti. „Jejich životy pro velitele nemají žádnou cenu. Pro důstojníky přijít o tank nebo vozidlo je mnohem horší než ztratit řekněme deset nebo dvacet lidí,“ uvádí Sverdlin.
Ve spodkách zavření v nádrži
Podle ruských zákonů hrozí za dezerci 15 let vězení. Nicméně, jak ukazují videa na sociálních sítích, tresty padají přímo na místě a jejich smyslem je zastrašit další případné zběhy. Na jednom z nich člověk, který vše natáčí, přichází ke kovové nádrži a říká, že je „čas nakrmit zvířata, ty, kdo se snažili zdrhnout“. Když otevře poklop nádrže, krčí se v ní tři muži ve spodním prádle. Jiným brutálním trestem je takzvaný kolotoč, kdy terénní auto jezdí dokola a za sebou vleče spoutaného vojáka.
V ruské armádě přibývá dezertérů, únik skýtá zranění či pomoc Ukrajinců |
Také Ukrajina, která se ruské agresi brání skoro tři a půl roku, má své problémy s bojovou morálkou a dezercí, nicméně v řadách ruské armády je mnohem rozšířenější absence víry ve smysl války. Sverdlin k tomu říká, že někteří vojáci, kterým pomáhá, říkají jen, že nechtějí zemřít, kdežto nejčastěji slýchá, že „to není naše válka... nechápu, co tu proboha děláme“.
