O Porošenkově rozhodnutí informovala kyjevská prezidentská kancelář. Prezident měl původně v plánu návštěvu Ankary, kde se ve čtvrtek ujal úřadu nový prezident Recep Tayyip Ergodan. Kvůli „vpádu ruských vojsk“ na území Ukrajiny však zůstal v Kyjevě.
Aktuální dění na východě Ukrajiny jsme sledovali v podrobné on-line reportáži |
Podobná slova ve čtvrtek nečekaně zazněla i z blízkého okolí samotného šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ella Poljakovová z prezidentské rady pro lidská práva agentuře Reuters řekla, že Moskva podle jejího názoru podnikla vojenskou invazi na Ukrajinu.
„Pokud jsou na rozkaz velitele na území jiného státu masy lidí v tancích nebo obrněných transportérech a používají těžké zbraně, považuji to za invazi,“ prohlásila Putinova poradkyně.
Ruská prezidentská rada pro lidská práva pak ve večerních hodinách informovala, že 13. srpna během bojů u obce Snižne na východě Ukrajiny zahynulo více než sto ruských vojáků. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na dva členy rady, kteří se odvolávají na výpovědi svědků a rodiny zesnulých vojáků.
Krize na UkrajiněFAŠISTÉ? Letitá ruská nadávka v novém balení VŮDCI POVSTALCŮ: Rusy ve vedení nahradili Ukrajinci BÍLÝ KONVOJ: Humanitární kamazy se vrátily do Ruska TVRDÉ SANKCE: Evropa trestá Rusko VÁLKA NA PULTECH: Rusko zakázalo dovoz potravin ze Západu MASKIROVKA: Rusko nacvičuje novou válku BATALION AZOV: Bojovníci ve stínu vlčí runy SMLOUVA S EU: Ukrajina podepsala pakt, který odstartoval revoluci PROPAGANDA: Jak se manipuluje se zprávami ZKÁZA BOEINGU: Vše o pádu letu MH17 |
Reportéři agentury Reuters v Belgii hovořili s vysokým důstojníkem Severoatlantické aliance. Satelitní snímky z Doněcké oblasti podle něj ukazují, že protivníci Kyjeva mají k dispozici dělostřelecké baterie, jejichž obsluhu zvládnou pouze profesionální vojáci s několikaměsíčním výcvikem. „Je velice nepravděpodobné, že by tento typ strojů ovládali separatisté,“ míní důstojník. Na východě Ukrajiny podle něj operuje více než tisíc ruských vojáků.
Rada bezpečnosti OSN
Z vojenské invaze na Ukrajinu obvinili Kreml ve čtvrtek také představitelé Litvy. Největší pobaltská země žádá, aby co nejrychleji zasedla Rada bezpečnosti OSN. Litva tam má v současnosti status nestálého člena. Vrcholný orgán OSN požádal o pomoc i Porošenko.
„Litva ostře odsuzuje očividnou invazi ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny,“ stojí v prohlášení tamního ministerstva zahraničí. Činnost ruských vojáků na Ukrajině je podle ní „otevřeným porušením suverenity a územní celistvosti Ukrajiny a podkopávají bezpečnost celého regionu“.
Rada bezpečnosti OSN po čtvrté hodině odpolední Litvě vyhověla a oznámila svolání mimořádného zasedání ve svém sídle v New Yorku. Zasedání začalo v 20:00 SELČ. Velvyslankyně Litvy na něm zopakovala, že Rusko dále eskaluje situaci a Ukrajina má právo se bránit.
Americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová na zasedání Rady bezpečnosti mimo jiné uvedla, že „ruský voják, který se během své dovolené rozhodne bojovat na Ukrajině, je pořád ruský voják.“
Ruský velvyslanec Vitalij Čurkin odpovědnost Ruska odmítl a prohlásil, že ukrajinská krize je „přímým důsledkem bezohledné politiky Kyjeva, jenž vede válku proti vlastnímu lidu“. Opřel se také do USA když prohlásil, že Američané by měli krotit své geopolitické vášně.
Americký prezident Barack Obama následně na večerní tiskové konferenci oznámil, že jeho ukrajinský protějšek Petro Porošenko v září navštíví Bílý dům. Pokračující tlaky Ruska na Ukrajině podle amerického prezidenta povedou jen k větší izolaci Moskvy, která je podle něj zodpovědná za násilí na východě Ukrajiny a vyzbrojování separatistů.
Americký prezident však jedním dechem dodal, že Spojené státy rozhodně nebudou do řešení situace na Ukrajině vstupovat vojensky. Obama věří síle sankcí, které se podle jeho slov nemusí projevit okamžitě, z dlouhodobého hlediska však Rusku uškodí.
Nejmenovaný diplomatický zdroj agentuře AFP už před zasedáním Rady bezpečnosti OSN sdělil, že kvůli situaci na Ukrajině se v pátek ráno sejdou i velvyslanci členských zemí NATO. Český velvyslanec NATO Jiří Šedivý přitom ještě odpoledne uvedl, že vedení Severoatlantické aliance se kvůli Ukrajině v nadcházejících dnech scházet nebude. „Ta situace tam eskaluje čtyři nebo pět měsíců, zabýváme se tím tedy neustále. Ale to, co se děje dnes, prostě nemáme vyhodnoceno tak, že bychom se kvůli tomu museli mimořádně scházet,“ řekl rádiu Impuls.
Separatisté se chystají na Mariupol
Situace na bojišti se pro ukrajinské jednotky nevyvíjí dobře. Ukrajinská národní bezpečnostní rada potvrdila, že vládní síly ztratily kontrolu nad městem Novoazovsk v Doněcké oblasti. Podle Kyjeva jej dobyly ruské jednotky. Ukrajinští vojáci, policisté a státní úředníci se z města údajně stáhli, aby si zachránili život.
Představitelé Doněcké lidové republiky přítomnost ruských vojáků přiznávají, na Ukrajinu však podle nich přijeli během své dovolené (více se dočtete zde).
Separatisté oznámili, že se během několika dní chystají „osvobodit“ klíčové přístavní město Mariupol u Azovského moře. Mariupol byl na jaře krátce pod kontrolou separatistů, vládním silám se však město podařilo dobýt zpět.
Ukrajinský armádní mluvčí Andrij Lysenko ve čtvrtek odpoledne uvedl, že ukrajinské armádní síly jsou již opět organizované a připravené bránit Mariupol. Jednotky prý mají dostatečný počet vojáků, aby zabránily separatistům v plánovaném obsazování města.
Separatisté s podporou ruských vojáků dobyli Novoazovsk a chystají se „osvobodit“ Mariupol.
