Rumunský únik kyanidu připomněl, že těžba nerostů přináší rizika

  17:25
- Únik odpadové vody obsahující kyanid ze záchytné nádrže u rumunského města Baia Mare, který pozabíjel ryby v řece Tise i ptáky v jejím okolí, a pronikl i do Dunaje, utvrdil pevné přesvědčení většiny českého národa, že na těžaře je třeba si dát pozor. Nádrž patří rumunsko-australské firmě Aurul, která pomocí kyanidu louhuje zlato z hlušin zbylých na místě bývalého zlatého dolu. Copak opravdu neexistují technologie, které by umožnily získávat nerosty bez zničení přírody široko daleko?

"Jsem přesvědčen, že je možné těžit i upravovat vytěženou surovinu tak, aby to nezpůsobilo žádné ekologické škody," tvrdí Zdeněk Pertold, profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí tamního oddělení nerostných zdrojů. "V naší zemi je ovšem těžké o tom někoho přesvědčit, protože Češi nemohou mít za posledních čtyřicet let jiné než špatné zkušenosti." Když si probereme, jaké dědictví po sobě těžba surovin v minulých desetiletích zanechala, nelze se české skepsi příliš divit.

Česká národní katastrofa
Když nepočítáme ropu a zemní plyn čerpané z hlubin země, má těžba nerostů obvykle dvě etapy. Nejdříve je nutné vyrubat ze země horninu, z ní lze pak získat požadovanou surovinu. Oba procesy samozřejmě zasahují do životního prostředí. Jde ovšem o to, jak. Levnějším, ale okamžitě viditelným způsobem dobývání nerostů je povrchová těžba. Ukázkovým příkladem, jak by neměla vypadat, jsou severozápadní Čechy. "To je národní katastrofa," říká geolog Richard Přikryl z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ve vyspělých zemích probíhá i povrchová těžba uhlí tak, že hned po vytěžení následují rekultivace. Tedy zasypávání jam odpadovou hlušinou, vysazování zeleně, případně vytváření jezírek na místech bývalých lomů. Také čeští odborníci rekultivace skutečně umějí. A však mezi těžbou a zahlazováním jejích následků je tady dlouholeté zpoždění, takže krajina v širokém okolí lomů připomíná povrch Měsíce a jen pomalu se mění k lepšímu.

Dutiny pod zemí
Podzemní dobývání je dražší, ale obvykle nenadělá mnoho škody na povrchu. I v tomto případě je však Česká republika výjimkou. Ve světě se vyrubané prostory znovu zaplňují. K tomu obvykle slouží odpad z vytěžené suroviny smíchaný s trochou cementu, který se napumpuje do prázdných důlních chodeb a vyplní je. V hloubce pak nezůstanou rizikové prázdné prostory. Nic takového se však nedělá na Ostravsku: krajina si tam místy nad hlubinnými černouhelnými doly sedá a propadá se. Domům na povrchu praskají zdi a příležitostně se mohou i zřítit.

Surovin je dost, potíže jsou s těžbou
Začátkem sedmdesátých let vydala skupina ekologů studii Meze růstu, v níž mimo jiné předpovídali, že světu brzy dojdou využitelné suroviny. "V tomto bodu se mýlili," shrnuje Bedřich Moldan, ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. "Geologové se po tomto varování dali do hledání nových ložisek a našli je. Zlepšily se také technologie těžby, úpravy a dalšího zpracování surovin. Dnes je zřejmé, že ložisek nerostných surovin má svět dostatek. Výraznou výjimkou je jenom ropa, která se za několik desetiletí zřejmě skutečně vyčerpá." "Těžba surovin však nyní prochází podstatnou změnou perspektivy: v minulosti, když se našlo bohaté ložisko, měla těžba přednost přede vším ostatním," připomíná Bedřich Moldan. "Dnes se však stále více musí brát ohled na lidi, kteří v místě bydlí, i na další zájmy." Nová ložiska téměř vždycky leží na místech, kde těžba s něčím koliduje - pod hustě obydlenými oblastmi, přírodními rezervacemi, cennými pralesy. Přibývá proto střetů mezi těžaři, kteří mají zájem na dolování, a ekologickými organizacemi, jež jsou buď úplně proti těžbě, nebo pro ni požadují velmi přísná omezení.
 

Zrno od plev
Získat požadovanou surovinu z vytěžené horniny si někdy vyžaduje více práce a důmyslu než vlastní těžba. Horninu je nutné rozdrtit, občas i rozemlít. Dělat to v zavřených prostorách je drahé. Proto lidé bydlící například v okolí českých lomů na kámen vědí své o létajícím prachu a také o hluku, který tuto činnost provází. Některé horniny se dají z rozdrcené horniny oddělit mechanicky, třeba na otřásajících se stolech, z nichž spadnou lehké kousky a těžké kusy horniny na nich zůstanou. Jinou z mnoha dalších možností je využití různě hustých vodních roztoků, v nichž těžké nerosty klesnou ke dnu. Uhlí naopak v podobných vodních roztocích vyplouvá na povrch. Velmi oblíbenou metodou je flotace. Při ní se do rozemleté horniny nalije chemikálie, která způsobí, že k požadovanému nerostu nepřilne voda. Pak se směs míchá ve velké nádobě s vodou, v níž zespodu stoupají vzduchové bubliny. A právě ty vynesou na povrch kousky nerostu nesmáčeného vodou. Způsobů je opravdu hodně. K nejrozporuplnějším ovšem patří využití chemických látek.

Kyanid pro Popelku
Vraťme se ke zlatu, kterým tento přehled vlastně začal. Dnes se těží horniny, v nichž je alespoň 1,5 gramu zlata v tuně materiálu. To by nepřebrala ani Popelka. A tak se po staletí používal roztok rtuti, která se v hornině se zlatem spojí a dá se pak oddělit. Problém je v tom, že rtuť je prudce jedovatá. Před sto lety objevili důlní technologové louhování pomocí roztoku kyanidu sodného. Kyanidový roztok protéká horninou v nádobách nebo na haldách na nepropustném podloží, zlato s ním reaguje a dostane se do roztoku, ze kterého se dá získat. Kyanizace je velmi účinná, dnes se jí získávají čtyři pětiny vytěženého zlata. Zbytek těžaři získávají modernějšími obdobami rýžování a zmíněnou flotací, které se ovšem mohou uplatnit spíše v rudách bohatších na zlato.

Kyselina pro uran
Samostatnou kapitolu ve smutné historii tuzemské těžby tvoří uranová ruda na Českolipsku. Ta se ze země po dobu třiceti let dostávala zejména pomocí kyseliny sírové, fluorovodíkové a dusičné. Kyselina se napumpovala do podzemí, uran se v ní rozpustil a dal se vyčerpat na povrch. Dodnes jsou v oblasti zamořené spodní vody nebezpečnými chemikáliemi a při geologických poruchách mohou kyseliny zamořit obrovské zásoby podzemních vod v okolí. "Šlo o sovětskou technologii, která je skutečně drastická," konstatuje profesor Zdeněk Pertold z Karlovy univerzity. "Kyseliny totiž vylouží z okolní horniny i kovy, včetně hliníku, které jsou pak obsaženy ve vodě. Hliník zabíjí ryby, a když se dostane do lidského organismu, může přispět ke vzniku Alzheimerovy choroby, jež poškozuje mozek. Američané v téže době používali pro obdobné získávání uranu chemikálie zásaditého charakteru, v nichž se kovy nerozpouštějí, takže riziko nepříznivých dopadů je menší."
Pro česká ložiska v Mokrsku a na Rožmitálsku by tedy v úvahu přicházela spíše kyanizace, kdežto u Kašperských Hor by mohlo být reálné i moderní rýžování a flotace. I kyanid je jedovatý. "Ale na světle reaguje s oxidem uhličitým a kyslíkem ze vzduchu a rozkládá se na neškodné látky," zdůrazňuje Zdeněk Pertold. "Při dobré technologii se tedy dá zneškodnit hned poté, co se z něj získá zlato, a nemůže pak škodit."

U chudých je menší bezpečnost
A v tom je právě kámen úrazu. Čím lepší a bezpečnější technologie, tím více stojí a tím více se těžba prodražuje. "Proto těžařské společnosti přesouvají svoje aktivity do zemí chudších, v nichž jsou zákony špatné, anebo se dají snadno obejít," poznamenává geolog Richard Přikryl. "Rumunský únik kyanidů je příznačnou ukázkou snahy bohatého investora vytvářet zisk tam, kde je ochota surovinově bohaté, ale technologicky a právně nevyspělé země tuto aktivitu přijmout," říká Ivan Rynda z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. "Takové spojení mezi bohatým Severem a chudým Jihem je časté a do budoucna značně nebezpečné." Kam patří Česká republika? Je zemí schopnou nařídit přísná pravidla pro těžbu a úpravu nerostů a pohlídat jejich dodržování? Minulost před rokem 1989 tomu nenasvědčovala, od té doby žádná nová těžba zahájena nebyla. A tak nepřekvapí, že skupina poslanců pod vlivem rumunské havárie navrhla doplnit právě projednávaný horní zákon pasáží zakazující používat při zpracování zlata kyanid.

Autor:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Ivan Korčok těsně zvítězil v prvním kole prezidentských voleb na Slovensku

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

ANALÝZA: Čtyři Tádžici svlékli Putina do naha. Ten musí něco udělat

25. března 2024

Premium Sotva týden poté, co si Putin zajistil páté prezidentské období, masakr v Moskvě rozbil moderní...

IS bourá ruské teorie o vazbách teroristů na Kyjev, vyzývá k útokům na „křižáky“

28. března 2024  16:05,  aktualizováno  19:44

Ruský vyšetřovací výbor tvrdí, že získal důkazy o vazbách mezi pachateli teroristického útoku z...

Bulovka vážně pochybila, odškodné za potrat je na pacientce, říká právnička

28. března 2024  19:26

Fakultní nemocnice Bulovka vážně pochybila, když tamní personál omylem způsobil zdravé ženě ve...

Devítileté děvče i sedmdesátník. V Rusku se zatýká za „schvalování terorismu“

28. března 2024  18:45

Od Petrohradu na západě Ruska až po Magadan na Dálném východě zatýká ruská policie za komentáře k...

Jak velké odškodnění za tragický potrat? Pohled do historie napoví

28. března 2024  18:33

V pražské nemocnici na Bulovce kvůli záměně pacientek potratila zdravá žena. Nebylo to ale první...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...