„V neděli se sejdeme na mimořádném zasedání (vlády), abychom dekret odvolali, stáhli, zrušili ho, a abychom našli legální způsob, jak zajistit, aby nevstoupil v platnost,“ uvedl Grindeanu v prohlášení živě vysílaném ze sídla vlády obklopeného demonstranty. Svůj krok předseda vlády zdůvodnil tím, že nechce dál rozdělovat Rumuny. „Slyšeli jsme hlas ulice,“ dodal Grindeanu.
Nařízení podle něj nebylo špatné, občané ho ale kvůli špatné komunikaci nepochopili správně. Za to nese zodpovědnost ministr spravedlnosti Florin Iordache, uvedl premiér. Zda bude muset Iordache rezignovat na svou funkci, není zatím jasné.
Premiér rovněž oznámil, že bude chtít do debaty o reformě justičního systému zapojit veřejnost, jejíž část se proti nařízení kabinetu postavila. Zároveň ale Grindeanu řekl, že vláda vypracuje nový návrh zákona, který tentokrát předloží k posouzená parlamentu.
Protestovaly statisíce lidí
Také v sobotu se před úřadem vlády v hlavním městě Rumunska shromáždili desetitisíce demonstrantů. Podle odhadu policie, kterou citovala agentura Reuters, jich večer bylo až 170 000. V sedmi desítkách měst po celé zemi podle ní do ulic vyšlo celkem 330 000 lidí. Protestující požadovali mimo jiné demisi vlády, která je u moci teprve od ledna.
Už odpoledne naznačil Liviu Dragnea, předseda vládní sociální demokracie, jejímž je Grindeanu členem, že kabinet by mohl tlaku ustoupit a vzít sporné nařízení zpět. Zdůvodnil to, podobně jako později premiér, snahou zabránit prohlubování rozkolu rumunské společnosti. Dragnea uvedl, že předsedovi vlády navrhne řešení současné krize a bude záviset na něm, zda ho přijme. Dragnea má podle mnohých na předsedu rumunské vlády značný vliv.
Právě Dragnea by byl jedním z mnoha politiků, kteří by ze sporného nařízení profitovali. Zastavilo by totiž probíhající soudní proces, v němž předseda socialistů čelí obvinění ze zpronevěry státních peněz. Dragnea se nemohl stát sám premiérem kvůli tomu, že byl dříve odsouzen za volební podvody a podplácení.
„Chtějí nás vrátit o 50 let do minulosti,“ řekl agentuře Reuters Andrei, který studuje v Dánsku, ale přijel do vlasti kvůli protestům. Třicetiletá Raluca z hlavního města agentuře AFP řekla, že Rumuni zůstanou i přes vládní ústupek ostražití.
Kromě části rumunské veřejnosti se proti spornému dekretu postavil především prezident Klaus Iohannis, který podal stížnost k ústavnímu soudu. Dnešní rozhodnutí vlády prezident uvítal a označil ho za „důležitý krok na cestě k normalitě“. Znepokojení nad krokem Grindeanuova kabinetu ve středu dala najevo i Evropská komise a prostřednictvím svých velvyslanectví v Bukurešti i některé státy včetně USA, Německa a Francie.
Dekret vláda původně schválila ve zrychleném řízení, které nevyžaduje souhlas parlamentu. Měl zbavit trestnosti některé dosavadní trestné činy, včetně případů zneužití úřadu s finanční škodou menší než 200.000 lei (1,2 milionu Kč). Vláda zároveň přijala návrh zákona, který umožňoval upustit od výkonu trestu vězení u některých dalších trestných činů. S tímto opatřením by ale musel vyslovit souhlas zákonodárný sbor.
