Ústavní soud zrušil výsledek prvního kola prezidentských voleb s odkazem na odtajněné bezpečnostní dokumenty, které hovoří o ruských útocích během kampaně a hlasování. Co napovídá vměšování do voleb? O ruském vměšování vypovídá deklasifikovaná zpráva rumunských tajných služeb, kterou si přál odtajnit prezident Klaus Iohannis na základě koordinovaného chování jak na sociálních sítích, tak z hlediska finančních toků.
Myslím, že to byla velmi sofistikovaná neautentická operace, která byla založena na aktivizaci spících účtů na sociálních sítích, zejména na TikToku, masivních výplatách rumunským influencerům, ale také systému dezinformačních účtů, které ve velkém podporovaly krajně pravicového kandidáta Calina Georgescua.
Velká část rumunské společnosti, a to až ve výši devíti milionů unikátních uživatelů, disponuje účtem na TikToku, který byl v této operaci masivně využit, ale kromě toho to byl také Facebook od společnosti Meta a další kanály.
Pavel HavlíčekPavel Havlíček je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na východní Evropu, zejména Ukrajinu, Rusko a Východní partnerství. Profesně se zabývá také otázkami bezpečnosti, dezinformací a strategické komunikace stejně jako demokratizace a podpory občanské společnosti.  |
Co umožnilo úspěch krajně pravicového politika Georgescua? Radikalizovala se rumunská společnost v posledních letech?
Obecně ano, když se podíváte na nárůst potenciálu protisystémových krajně pravicových stran. V rumunském parlamentu bude nyní zastoupen nejen nacionalisticko-populistický Svaz pro jednotu Rumunů (AUR), ale také Strana mladých a SOS Rumunsko. Krajní pravice v rumunském parlamentu narostla, zvýšil se potenciál pro radikální názory.
Co se týče plánovaného složení budoucí vládní koalice v Rumunsku, tak už to nebudou dvě strany jako teď – sociální demokracie a liberálové, ale budou čtyři. Politická scéna se více fragmentuje a určitě i právě pod tíhou krajně pravicové antisystémové scény. Je to proces, který pozorujeme ve velké části evropských zemí.
V prvním kole prezidentských voleb zvítězil kandidát krajní pravice, parlamentní volby ale počátkem prosince vyhráli vládní sociální demokraté (PSD). Svědčí to o rozkolu v rumunské společnosti?
Myslím, že hraje roli, v jakém typu voleb lidé hlasovali, a to s odkazem na osobní nasazení jednotlivých kandidátů. Rozkol v rumunské společnosti bezpochyby existuje, a to také po linii vláda–opozice či systémové a antisystémové politické strany a jejich podporovatelé.
Tyto volby také odhalily rozdíly mezi centrem a periferií a liberálním a iliberálním elektorátem v zemi, což se následně propisuje do celé řady dalších agend.
Rumunsko je začleněné do bezpečnostních struktur EU i NATO. Je alarmující, že není schopno ubránit se ruskému vměšování?
Ano, Rumunsko je zásadním členem EU a NATO, jehož strategická poloha v regionu Černého moře a vedle Ukrajiny, ale také přítomnost největší letecké základny NATO v Evropě, z něj činí ideální cíl pro Rusko, jeho vlivové operace a manipulace. Ruské zásahy jsme ale v minulosti evidovali i v USA nebo Velké Británii, které jsou za stovky let ukotvenějšími demokraciemi než Rumunsko.
Za humny je Rus. Obří základna udělá z Rumunska alianční velmoc |
Bude nyní Rumunsko čelit tlaku ze Západu, aby situaci vyřešilo?
Volby se uskutečňují v národní gesci jednotlivých zemí. Evropská unie nemůže zasahovat do jejich vnitřních poměrů. Může prostřednictvím svých představitelů tlumočit nějaké narativy, ale reálně nic neudělá. Kde může EU působit, a už to dělá, je v rámci dialogu s velkými platformami. Bavili jsme se o TikToku, Facebooku a dalších, které jsou zodpovědné za informační prostředí a integritu voleb. EU také může na vyžádání daného státu aktivněji pomáhat při vypořádání se s ruským vlivem, ale žádost musí přijít ze strany Rumunska.
Dokážou rumunské úřady zabránit, aby se to před novým hlasováním (jehož termín ještě nebyl stanoven) neopakovalo?
Myslím, že to bude velmi náročné a je asi namístě se ptát, proč ústavní soud zrušil jen volby prezidenta, a ne ty parlamentní, které se konaly mezi dvěma koly prezidentských voleb.
Lze předpokládat, že také parlamentní volby neproběhly korektně?
Informační prostor byl protnut těmi samými narativy. Podpora pro Georgescua byla finanční, na sociálních sítích, v informačním prostoru. To se samozřejmě nejvíce promítlo do prezidentských voleb, protože jsou více individualizované. Prostředí, ve kterém se oboje volby konaly, ale bylo jedno a to samé.
Rumunský ústavní soud zrušil výsledek prvního kola prezidentských voleb |
Je otázka, jestli rozhodnutí ústavního soudu nebylo ovlivněno výměnou na politické úrovni a tlakem, pod kterým se tribunál ocitl – ze strany prezidenta, který deklasifikoval dokumenty tajné služby i ze strany vlády. Kandidáti vládních stran – sociálních demokratů a liberálů – se vůbec nedostali do druhého kola prezidentských voleb. Vláda neuspěla. A v tomto kontextu se nutně musíme ptát, proč bylo takové radikální rozhodnutí přijato.
Podobné ruské vměšování do voleb jsme evidovali už v roce 2016 ve Velké Británii při hlasování o vystoupení z EU nebo ve stejném roce při prezidentských volbách v USA, ale soudy výsledek hlasování nezrušily. V listopadu se odehrály volby v Moldavsku, do kterých masivně zasahovaly ruské tajné služby, také zde ale nedošlo k jejich zrušení.
Co čekat od opakovaných voleb ohledně účasti? Vyburcuje to obyvatele, aby přišli volit ve větším počtu, nebo jich naopak přijde méně?
Tohle je v tuto chvíli spíše spekulace, ale mám pocit, že spíše méně, protože část lidí bude rozhodnutím ústavního soudu odrazena a z demokratického pohledu unavena.
Ústavní soud výsledek prvního kola prezidentských voleb nejdříve 2. prosince potvrdil, načež o čtyři dny později své rozhodnutí změnil. Může verdikt soudu v očích Rumunů uškodit vnímání státních institucí?
Myslím, že určitě poškodí vnímání „systému“ v Rumunsku, včetně soudů, bezpečnostních institucí a politického establishmentu.
Je totiž patrné, že ústavní soud byl v Rumunsku pod značným tlakem jak ze strany současného prezidenta, tak dalších institucí, načež potom své rozhodnutí změnil. Uvidíme, jak se to promítne do veřejného mínění, nicméně důvěry v instituce to skoro určitě nepodpoří a spíše podkope.
