|
Na 40.000 příslušníků zvláštních jednotek americké armády, mezi něž patří útvary rangerů, zelených baretů, námořních sil SEAL a zvláštní taktické skupiny vzdušných sil, jsou pro naši zemi velmi důležité, prohlásil ministr. |
Vláda povolala záložáků
Den poté, co americký prezident Bush prohlásil, že země je ve válce, připravuje se armáda a tisíce vojáků v záloze k úderu na organizátory úterních teroristických útoků. Usáma bin Ládin, kterého Bush označil za hlavního podezřelého, v neděli nicméně opět důrazně zopakoval, že s atentáty nemá nic společného. Afghánské vládní hnutí Taliban, které bin Ládina ukrývá, svolalo do Kábulu svoje nejvyšší duchovní, aby projednali strategii obrany proti možnému útoku USA.
Mezitím FBI vzala do vazby dalšího muže a prohledala byt v New Jersey. Rovněž se ukázalo, že po dvou únoscích začala FBI pátrat už koncem srpna poté, co dostala informace od CIA. Podle nich byli Chalíd Minzár a Sálim Hamzí, kteří byli na palubě stroje, jenž napadl Pentagon, napojeni na Usamu bin Ládina.
Bush: Jsme ve válce
Po zasedání Rady národní bezpečnosti v Camp Davidu americký prezident Bush slíbil rychlou, souvislou a efektivní odpověď na úterní teror. Kdo začal válku proti Spojeným státům, zvolil si vlastní destrukci, zdůraznil.
Usáma bin Ládin se podle informací tajných služeb skrývá na území Afghánistánu. "Pokud si bin Ládin myslí, že mu podaří ukrýt se přes Spojenými státy a jejich spojenci, dopustí se politováníhodné chyby," konstatoval Bush v rozhlasovém projevu.
"Najdeme ty, kteří to spáchali (atentáty), vykouříme je z jejich děr. Přinutíme je k útěku a předvedeme je před spravedlnost," hřímal.
"Přáním amerického lidu je neusilovat pouze o mstu, ale zvítězit ve válce proti barbarskému chování," řekl dále. Vyzval přitom Američany k trpělivosti, přičemž upozornil, že konflikt nebude krátký.
|
Zprávy o mrtvých a nezvěstných |
|
New York: Washington: Pensylvánie: |
Americký ministr zahraničí Colin Powell potvrdil, že Pákistán, který sousedí s Afghánistánem, slíbil pomoci USA "ve všem, o co požádá". Pákistán také oznámil, že se podřídí rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN.
Taliban vyhrožuje
Podél pákistánsko-afghánské hranice narůstá napětí s tím, jak se obě země připravují na možný vojenský konflikt v oblasti.
Krátce poté, co v sobotu probleskly zprávy, že Pákistán přistoupil na spolupráci s USA, vůdci afghánského vládního hnutí Taliban varovali, že zaútočí na kteroukoli sousední zemi, která by Spojeným státům pomáhala. "Pokud nějaká sousední země umožní, aby bylo její území nebo vzdušný prostor využity k útoku na Afghánistán, nelze vyloučit možnost, že na ni zaútočíme," uvádí se v prohlášení talibanského miisterstva zahraničí. "Budeme nuceni vyslat na jejich území své bojovníky za svobodu..., ony samy budou odpovědné za důsledky."
Taliban v sobotu zároveň vyzval všechny cizince, aby v souvislosti s možným útokem USA opustili zemi.
Velvyslanec mezinárodně uznávané afghánské vlády v Teheránu řekl, že si nepřeje, aby se jeho země stala terčem amerického útoku, ale že pokud chtějí Američané v rámci protiteroristického boje něco udělat, měli by postupovat pouze proti teroristům a ušetřit civilisty. "Jakákoli akce proti teroristům musí mít za cíl Taliban, Usámu bin Ládina a jejich pákistánské ochránce," řekl velvyslanec, jehož vláda kontroluje jen pět procent Afghánistánu.
Taliban byl založen na pákistánském území a Pákistán je jedna z pouhých tří zemí (spolu se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emitáry), které vládu Talibanu uznávají. Přítomnost teroristy Usámy bin Ládina ve válkou a suchem zdevastovaném Afghánistánu ale vytváří mezi oběma zeměmi stále rostoucí rozpor, píše CNN.
Pákistán se rozhodl
Bílý Dům vyvinul v posledních dnech extrémní tlak na Islámábád, aby přistoupil na spolupráci s USA při dopadnutí bin Ládina.
Pákistán si dával čas na rozmyšlenou. V sobotu potom americkým požadavkům vyhověl. Podle tamních vojenských diplomatických zdrojů to sdělil pákistánský prezident generál Parvíz Mušaraf americké velvyslankyni.
Země souhlasí s rozmístěním mezinárodních sil na svém území, uzavřením hranic s Afghánistánem, otevřením svého vzdušného prostoru pro letadla podílející se na případných úderech a spoluprací výzvědných služeb.
S ohledem na možné reakce ortodoxních muslimů doma i v zahraničí však Pákistán žádá záruky, že pozemní jednotky, které by byly rozmístěny na jeho území, budou mezinárodní a ne výhradně americké.
USA získávají spojence, Afghánistán je tlačen do izolace
Po úterních teroristických útocích začaly svoje vztahy k Talibanu přehodnocovat i Spojené arabské emiráty.
Afghánistán, kde se pod ochranou Talibanu zdržuje islámský extremista Usáma bin Ládin, je považován za nejpravděpodobnější terč americké odvety.
Americký ministr obrany Rumsfeld povolal v pátek prvních 35 tisíc vojáků ze zálohy do aktivní služby. Poté, co Senát odsouhlasil rezoluci, která Bushovi umožňuje ozbrojenou odvetu za úterní masakry, Bush zatím povolil mobilizaci 50 tisíc vojáků. Při mimořádné situaci má právo povolat až milion vojáků.
V Afghánistánu se bojuje
Afghánská opozice v sobotu potvrdila, že jejich vůdce Ahmad Šáh Masúd v pátek zemřel na následky zranění po nedělním atentátu. Talibanské vládní jednotky zahájily již v neděli mohutnou ofenzívu na základny opozice. Zejména na severu země probíhají ostré boje mezi talibanskými vojáky a opozicí.
|
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTI |
| neděle 16. září AFGHÁNISTÁN POSILUJE OBRANU |
| Taliban začal posilovat obranu. Podle pákistánských zdrojů se afghánské jednotky začaly přesunovat na hranici. |
| Podle ministra zahraničí Donalda Rumsfelda sehrají v boji proti pachatelům útoků na USA americké jednotky cvičené pro nekonvenční válku. |
| Pákostán po jednání s USA v pondělí vyšle dlelgaci do sousedního Afghánistánu. Mise má za úkol předat ultimátum: vydejte do tří dnů Ládina, jinak riskujete masivní ozbrojenou odvetu. |
| sobota 15. září - AMERIKA CHYSTÁ ODVETU |
| Jsme ve válce, řekl prezident Bush a slíbil důkladnou a účinnou odvetu. Podporují ji obě komory amerického parlamentu a většina Američanů. |
| Podporu americkým akcím přislíbily Pákistán, Kazachstán a další státy, proti se vyslovil Irák. Afghánské vládní hnutí Taliban vyzvalo cizince, aby kvůli možnému útoku opustili zemi. |
| FBI zatkla další muže podezřelé ze spojení s útokem. Z vyšetřování vyplynulo, že cílem teroristů mohla být také Atlanta. |
| Letecké společnosti postupně obnovují lety do Spojených států, provázejí je však zvýšená bezpečnostní opatření a omezení pro cestující. |
| pátek 14. září - DEN SMUTKU |
|
Americký ministr obrany Rumsfeld povolal prvních 35 tisíc vojáků v záloze do aktivní služby. Krok následuje poté, co Senát schválil rezoluci, která Bushovi umožňuje ozbrojenou odvetu za úterní atentáty. Senát rovněž schválil pomoc ve výši 40 miliard dolarů na odstranění následků útoků a boj proti terorismu. |
|
FBI zveřejnila jména 19 únosců letadel. Sedm z nich bylo vycvičenými pilot. Řada z nich měla základnu na Floridě. |
|
USA udělaly první viditelný krok k odvetě. Požádaly Pákistán, aby uzavřel hranice. Vyzvaly ho o povolení přeletů v případě útoku amerických letadel proti teroristům. |
| čtvrtek 13. září - POPRVÉ OFICIÁLNĚ OZNAČEN LÁDIN |
|
Amerika poprvé oficiálně pojmenovává podezřelého z teroristického útoku. Jde o teroristu bin Ládina, řekl ministr zahraničí Colin Powell. |
| Policisté zadrželi v souvislosti s útokem několik lidí. Pátrání je zavedlo i do Hamburku. Někteří podezřelí měli pilotní licence. |
| Bush vyhlásil pátek dnem smutku. Přidávají se země EU včetně Česka. |
| New York pohřešuje na 5000 lidí. Zachráněno jen 7 lidí, vyproštěno 94 těl. |
| středa 12. září - BUSH: JE TO VÁLKA |
| Bush označil útoky za válečný akt. |
| Policie i armáda pátrá po původci útoků. Stopy vedou k bin Ládinovi. |
| Taliban vinu Ládina popřel. Jeho vydání je předčasné, prohlásil. |
| První odhady ztrát na životech: newyorský starosta hovoří o tisících. |
| NATO v Bruselu rozhodlo, že útok na USA je útokem na celou Alianci. |
| Po Evropě se šíří výhrůžky, evakuují se budovy. Kontinent hlídá tisíce policistů. |
| úterý 11. září - TERORISTÉ ÚTOČÍ |
| Bush slibuje, že viníci tragédie a jakákoli země, která je kryje, budou potrestáni. |
| New York - 14:50 SELČ: první letadlo naráží do 110 patrového mrakodrapu, 15:08 SELČ: do druhé věže narazilo další letadlo; Washington - 15:30 SELČ: třetí letadlo se zřítilo na budovu Pentagonu; Pensylvánie - poslední letoun se zřítil do neobydlené oblasti. Teroristé zřejmě mířili na Camp David. |
 Prezident George Bush (vlevo) v sobotu v Camp Davidu oznámil, že USA jsou válce. Dále na snímku z 15. září 2001 ministr zahraničí Colin Powell (uprostřed) a ministr obrany Donald Rumsfeld (vpravo). |
