Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Neřekl bych, že Bachmut je v tuto chvíli z vojenského hlediska strategicky důležitý,“ myslí si plukovník Petráš. „Spíše představuje pro obě strany určitou symboliku. Pro Rusy se jedná o část teritoria, na které si činí nárok.“
„Na druhé straně pro Ukrajinu to je území, které už sedm měsíců brání proti ruské okupaci. A z hlediska intenzity, s jakou se Ukrajina pustila do těchto bojů, by bylo pro obránce těžké a svízelné město opustit, nebo jej ponechat pod ruskou vojenskou kontrolou,“ dodává Zdeněk Petráš.
Západ Ukrajinu varoval před ztrátami
Následně vysvětlil, proč Ukrajina o Bachmut tak urputně bojuje. „Už před několika měsíci upozorňovali západní vojenští experti ukrajinské velení, že by se nemělo zbytečně plýtvat silami a prostředky na udržení tohoto území.“
„Ale posléze se ukázalo, že Ukrajina je schopna v tomto místě vázat poměrně početné síly ruské armády. Tito vojáci potom pochopitelně chybí v dalších částech ukrajinské frontové linie, především na severu země, tedy východně od Charkova, a poté i v jižní části, v oblasti Chersonu, kde se ruské jednotky opevňovaly a připravovaly se pravděpodobně na brzkou ofenzivu.“
Situace se ale podle něj nevyvíjí v okolí Bachmutu pro Ukrajince příliš dobře. Boje si žádají značné množství munice i tolik potřebných lidských sil. „Tvrdé jádro ukrajinské armády, elitní jednotky, které ukrajinská armáda má, už jsou poměrně dlouho na frontě a nemyslím tím pouze Bachmut a nejbližší okolí.“
„Na frontové linii už jsou tyto jednotky skutečně poměrně dlouho. Navíc bez možnosti, aby byly vystřídány rezervními silami, které by měly potřebný výcvik a potřebné vybavení,“ doplňuje plukovník.
Zvrat teď nečekám
A jak se podle něj bude v následujících týdnech a měsících konflikt s největší pravděpodobností vyvíjet? „Nelze říci, že by mělo dojít v tomto horizontu k zásadní koncentraci sil a prostředků na jedné či na druhé straně, a to s cílem zahájit drtivou protiofenzivu.“
Plukovník Petráš tedy nepředpokládá, že by na začátku jara došlo buď k velkému útoku Rusů na východní Ukrajině, nebo naopak k zásadnímu vytlačení ruských jednotek z doposud okupovaného ukrajinského území.
„Ruská strana má problémy s tím, jak připravit techniku, jak připravit jednotky a jak zkoncentrovat síly do patřičné oblasti. Hovořilo se například o tom, že by Rusové chtěli překročit deltu Dněpru a pokračovat ve směru na Oděsu,“ říká Petráš.
„Nejeví se jako příliš reálné, že by případné vítězství ruské armády u Bachmutu vytvořilo odrazový můstek pro zahájení protiofenzivy v severním i v jižním směru,“ navazuje plukovník.
„A bohužel ani na straně Ukrajiny nelze hovořit o tom, že by byla schopna zkoncentrovat síly či prostředky a dostala by se do hloubky operační sestavy ruské armády a postupně vytlačovat ruské jednotky z okupovaného území.“
Válka je v „kulminačním bodě“
V Rozstřelu pak plukovník Petráš velmi podrobně popsal situaci na severní, východní i jižní frontě. Podle něj dochází při bojích ke stagnaci. Na obou stranách docházejí lidské síly i vojenská technika a boje se dostávají znovu do fáze tzv. opotřebovávací války. „Ani jedna strana nezaznamenává nějaké zásadní územní zisky,“ říká.
Zdeněk Petráš se také vyjádřil ke slovům prezidenta Petra Pavla, který polskému listu Rzeczpospolita řekl, že Ukrajina bude mít pouze jeden pokus na to, aby provedla zásadní protiofenzivu. V případě nezdaru pak podle prezidenta bude nesmírně obtížné získat finance na další útok.
„Pokud se ukrajinská ofenziva mine účinkem, je skutečně otázkou, zda bude ještě Ukrajina schopna znovu zkoncentrovat síly pro další útok. Řekl bych, že odborníci na vojenskou strategii v tomto směru moc šancí Ukrajině nedávají. V každém případě, ať už to bude jakákoliv ofenziva, bude přímo vázána na dodávky materiálu a na zásobování západní technikou,“ myslí si plukovník.
Petříček: Pokud by Čína měla zájem o mír na Ukrajině, tlačila by na Rusko víc |
„Ukrajina i Rusko se dostávají do momentu, kdy jakákoliv operační činnost, jakákoliv akce, která je organizována z jejich strany, se míjí účinkem,“ konstatuje Petráš. „Je to takzvaný kulminační bod, kdy obě dvě strany pravděpodobně v důsledku nedostatečného personálního obsazení, nedostatečného počtu vojáků, ale i z hlediska absence potřebné techniky nejsou schopny organizovat aktivity, které by mohly zásadním způsobem zvrátit dosavadní vývoj.“
„A nemyslím tím jen vývoj v oblasti Bachmutu, ale v podstatě v kterékoliv části ukrajinské fronty. Opotřebování je patrné na obou stranách. Ale nelze v tuto chvíli ani mířit k momentu, že by tato situace mohla vyústit do nějakých mírových jednání,“ uzavírá vojenský expert.
Kdo vydrží opotřebovávací válku déle? Ukrajina, nebo Rusko? Budou Rusové schopni i nadále financovat nákladnou válku? A bude Západ schopen dlouhodobě posílat na Ukrajinu západní zbraně? A co by teď Ukrajině ze strany Západu nejvíce pomohlo? I o tom hovořil Zdeněk Petráš z Univerzity obrany v Brně v pondělním Rozstřelu.
