Slovenský velvyslanec: Politici vraždu novináře nevyřeší, nemůžeme se bičovat

  • 93
Slovensko v současné době zažívá bouřlivé dny. Po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky lidé vyšli do ulic a chtějí ve své zemi změny. Hrozí i pád vlády Roberta Fica a předčasné volby. Hostem středečního Rozstřelu na iDNES.cz byl velvyslanec Slovenska v ČR Peter Weiss.

Vražda novináře, odhalení italské mafie pronikající do podnikatelských a politických struktur, krize vlády, po které rezignovali už dva ministři, nebo hrozba předčasných voleb. Slovensko zažívá v posledních dnech pořádné turbulence.I velvyslanec Peter Weiss se zřejmě nestačí divit. 

Na otázku, zda se současná koalice udrží, nebo rozpadne, Weiss nedokázal odpovědět. „Nevím, je velmi těžké to odhadnout. Ale s největší pravděpodobností dojde k dohodě mezi koaličními partnery,“ uvedl. Jemu osobně by bylo líto, kdyby se vláda rozpadla. Sestavení vládní koalice, v níž zasedá Smer společně se slovensko-maďarskou stranou Most-Híd, kterou vede Béla Bugár, pokládá Weiss za historický počin a za projev slovensko-maďarského usmíření.

Čechům, kteří se snaží v dění na Slovensku zorientovat, slovenský velvyslanec doporučil, aby se při získávání informací o případu Jána Kuciaka nespoléhali pouze na jeden zdroj inforamcí. „Existují různé zdroje. Mnohé z nich tvrdí, že všechno jsou pouhé spekulace,“ řekl s odkazem na to, že hlavně mainstreamová média případ spojují výhradně se slovenským premiérem Robertem Ficem. 

O vraždě Jána Kuciaka a jeho partnerky podle vlastních slov přečetl řadu nezávislých studií. Ty představily několik možných motivů činu. Žádný z nich, ani ten politický, se však zatím nepotvrdil. „Na to si musíme ještě počkat,“ připomněl Weiss. Osobně velmi přivítal, že se vyšetřovací tým posílil o lidi z Itálie. 

Peter Weiss (65)

V roce 1978 vystudoval FF Univerzity Komenského, obor výchova a vzdělávání dospělých. Až do roku 2009 působil také jako odborný asistent na Fakultě mezinárodních vztahů Ekonomické univerzity.

Do revoluce pracoval v Ústavu marxismu-leninismu Komunistické strany Slovenska. Byl dokonce i předsedou strany, která se pod jeho vedením přetransformovala na Stranu demokratické levice (SDL) a až do roku 2002 seděl jako poslanec v Národní radě SR. 

Od roku 2009 byl čtyři roky velvyslancem Slovenska v Maďarsku a od roku 2013 vykonává stejnou funkci v Praze. Je podruhé ženatý a má dvě děti.

Weiss také zdůraznil, že je nutné ctít všechna práva – nejen právo svobody projevu, ale i právo na spravedlivý proces. Proto je třeba s radikálním úsudkem počkat na okamžik, kdy policisté případ uzavřou. „Vraždu nevyšetří žádný politik ani novinář,“ dodal velvyslanec. 

Demonstrace na Slovensku velvyslance nepřekvapily. To, že lidé vyšli do ulic, je podle něj výsledek vývoje po parlamentních volbách v roce 2016 a tlaků opozice i dalších mocenských a zájmových skupin na vládu.

„Jedna politická teorie říká, že nevolené síly jsou silnější, než demokraticky zvolené politické vedení země. Jenže v očích občana nese za stav země zodpovědnost politická vláda,“ řekl velvyslanec. Právě to podle něj poznamenalo vývoj na Slovensku, který vyústil v aktuální události.

Proto bude podle Weisse nezbytné, aby po ukončení politické krize na Slovensku proběhla diskuse o vztahu mezi nevládními organizacemi a politiky, stejně jako o partnerství mezi politiky a novináři. „V obou skupinách jsou jak zodpovědní profesionálové, tak amatéři, kteří svou práci odvádějí špatně. Nelze naházet všechny politiky nebo novináře do jednoho pytle a pak tvrdit, že jedni jsou špatní, zatímco ti druzí jsou dobří,“ podotkl Weiss.

Dodal, že ho mrzí, když se zapomíná na všechno dobré, co slovenský stát v minulosti vybudoval. „Na Slovensku se nevraždí novináři ani politici každý druhý den. Je to exces, za který se teď nemůžeme bičovat,“ tvrdí Weiss. 

Domnívá se, že krize, která na Slovensku právě probíhá, povede k diskuzi o tom, jak má fungovat demokratický stát. Současná vládní garnitura si podle něj každopádně přeje, aby se celá situace vyřešila co nejrychleji.

Celý rozhovor s Peterem Weissem:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video