Středa 23. června 2021, svátek má Zdeňka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 23. června 2021 Zdeňka

Ticho je na hřbitově. Ve třídě má být šrumec, říká propagátorka inkluze

  14:17
V její škole se učí děvčátka zámožných rodičů spolu s těmi nejchudšími z ulice. Děti se vyučují i navzájem, vzdělání tak pro ně nabírá další rozměr, říká sestra Cyril Mooney, která téměř šedesát let učí v Indii a šíří inkluzivní vzdělávání. Rozhovor pro iDNES.cz vznikl během její návštěvy Prahy, kde vedla kurz pro učitele.

Řádová sestra Cyril Mooney | foto: Dan Materna

Pocházíte z Irska. Svoji učební metodu jste ale vyvinula v indické Kalkatě. Jak jste se tam dostala?
Do Indie jsem přišla v roce 1956, protože jsem cítila, že to chce Bůh. Připojila jsem se k řádu Loreto, složila jsem slib a odjela učit do Kalkaty, do školy pro dívky z bohatých anglo-indických rodin. Brzy mi došlo, jaké obrovské množství chudých lidí žije v okolí. Začala jsem proto uvažovat, jak bychom mohli zapojit do výuky i nejchudší děti z ulice, aby měly stejné možnosti jako ty bohaté.

Sestra Cyril Mooney

Řádová sestra Cyril Mooney

Řádová sestra Cyril Mooney

Sestra Cyril Mooney se narodila v roce 1936 v Irsku. Vystudovala zoologii. Vstoupila do řádu Sester z Loreta a v roce 1956 odjela učit do soukromé školy Loreto Sealdah v indické Kalkatě. Později se stala ředitelkou školy. Vybudovala unikátní inkluzivní systém vzdělávání bohatých a velmi chudých dětí. V roce 2011, po padesátileté praxi, předala školu své následovnici.

Její práce byla oceněna dlouhou řadou cen a čestných doktorátů z celého světa i Indie a její náplní je nyní předávat své metody a zkušenosti učitelům, ředitelům škol a zákonodárcům po celém světě.

Řešení nakonec navrhly samotné holčičky z vaší školy. Jak k tomu došlo?
Domnívám se, že je dobré zajímat se o to, o čem děti přemýšlí, diskutovat s nimi o problémech, analyzovat je a nechat děti rozhodnout, co by chtěly změnit. Dívky proto začaly chodit do vzdálenějších vesnic, kde bylo mnoho chudých dětí bez šance na vzdělání. Jednou týdně je tam jezdily učit. Později samy přišly s tím, že chudé děti nejsou jen ve vesnicích, ale i přímo za branami školy, a že bychom jim měli pomáhat. V Indii má každá škola předmět zvaný „společensky užitečné práce“, může to být třeba zahradničení nebo různé praktické činnosti. Naše škola se v rámci toho rozhodla učit chudé děti. Každé děvče tak mělo v rozvrhu vyhrazený čas, kdy vyučovalo děti, které přišly z ulice.

Co je podstatou vaší učební metody?
Dítě je vyučováno metodou jeden na jednoho dalším dítětem, které dobře rozumí jeho problémům. V mé třídě bylo vždy kolem padesáti dívek, které byly připraveny ve vyhrazený čas učit ty, co přišly z ulice. Prostor pro to byl na střeše školní budovy. Vzdělávání je obvykle dvoudimenzionální proces, to znamená, že učitel prostě předává znalosti žákům. Když ale dívky takto začaly samy učit, mluvily s chudými dětmi, viděly jejich bídu, vzdělání pro ně nabralo třetí dimenzi.

Děti z ulice jste začala dokonce přijímat do školy...
Ano. Začala jsem přijímat dívky z ulice. Během jednoho roku, kdy je učily ostatní děti metodou jeden na jednoho, se chudé děti bez vzdělání naučily číst a psát a mohly se zařadit do třídy.

Ve vašich třídách se tak učí dívky ze zámožných rodin spolu s dětmi z ulice, žáci různých vyznání i handicapované děti. Jak to funguje?
Ve většině našich tříd bývá alespoň padesát, padesát pět dětí. Ale učíme je ve skupinách, takže padesátičlennou třídu rozdělím na šest skupin po osmi nebo devíti. Zvládnout tolik dětí je pak mnohem jednodušší. Významnou část aktivit ve třídě přebírají žákyně. Snažíme se zároveň odstranit veškerou soutěž mezi nimi.

Není soutěž a snaha „být nejlepší“ někdy efektivní motivací?
To vede jen k frustraci a průměrnosti. Jak můžete být ze všech nejlepší? Dítě by mělo soutěžit spíše samo se sebou, překonávat vlastní výsledky, bez ohledu na ostatní.

Ve vašich třídách prý nikdy není ticho...
Není. Myslím, že velmi tichá třída je mrtvá. Pokud chcete ticho, jděte na hřbitov. Věřím, že děti se učí hlavně interakcí mezi sebou a s učitelem. Ve třídě je tak stále ruch a šrumec. Učitelka dětem dává úkoly do skupin, tak mají možnost o tom mezi sebou diskutovat a společně vymyslet řešení. To je mnohem lepší způsob učení, než když vám někdo jednoduše řekne, co máte dělat, to je myslím velmi nudné.

Děti přitom překvapivě samy přestávají zlobit a jsou disciplinované. Metoda zkrátka funguje, když jí dáte šanci. Když dáte šest zlobivých dětí dohromady, dáte jim projekt, něco zajímavého, co mají dělat, přestanou zlobit. Dítě většinou zlobí jen proto, že je bystré, ale přitom se nudí.

Vaše metoda se již používá v řadě indických škol. Myslíte, že je přenositelná i do rozdílných vzdělávacích prostředí, třeba do České republiky?
Samozřejmě. V Indii touto metodou učí opravdu mnoho škol. Ale i v mnoha západních zemích se používá. Moje kniha vyšla v dvoumilionovém nákladu. I tady v České republice je o ni zájem, proto jsme zde uspořádali seminář.

Polovina dětí neplatí školné. Řada z nich ve škole bydlí

Soukromá škola Loreto Sealdah, v níž jste téměř půlstoletí dělala ředitelku, tedy zdarma učí chudé děti. Jak se k tomu postavili rodiče těch bohatých? Souhlasili?
Ano, dívek z ulice je dnes ve škole asi polovina a učí se zdarma. Druhá polovina děvčat platí klasicky školné. S rodiči jsem na počátku mluvila, vysvětlila jim to a garantovala, že zachováme velmi dobré akademické standardy. Řekla jsem jim také, že pokud nesouhlasí, mohou dítě dát do jiné školy. Naše škola má více zájemců, než kolik dětí skutečně může přijmout. Myslím, že když program pro chudé děti začínal, žádné z těch bohatých neodešlo.

Pomáháte dětem z ulice i jinak?
Řada z těch, které venku nemají nikoho, kdo by se o ně postaral, bydlí přímo v budově školy. Říkáme tomu Duhový domov (Rainbow home, pozn. red). Děti z ulice mohou zůstat v budově školy, bydlet tam a přes den se tam učit. V noci by škola jinak zůstala prázdná a nevyužitá. Dívky z ulice někdy s sebou přivedly i malé bratříčky, kteří potřebovali, aby se o ně starší sestra postarala. Když vyrostli a bylo jim tak osm, devět let, začali více zlobit a přešli do chlapecké školy.

Vláda později náš koncept duhových domovů přejala a v Indii už dnes existuje patnáct takových školních duhových domovů. Já jim radím při jejich budování. Mám radost, že vláda nyní rozhodla, že založí dalších deset domovů, protože jsou velmi úspěšné. Až se v létě vrátím do Indie, už tam bude celkem pětadvacet duhových domovů.

Kdo na děti v duhových domovech dohlíží?
Všechny naše školy mají samozřejmě řádné učitele, kteří jsou s dětmi přes den. V noci děti spí ve třídách a dohlížejí na ně pracovníci neziskových organizací. Ti se o ně starají od půl páté odpoledne do půl desáté ráno. Pak jdou zase klasicky do školy. Děti jsou vedeny k samostatnosti, samy si uklízí a vaří.

Jaký je zájem dětí z ulice?
Obrovský. Nemůžeme přijmout zdaleka všechny, musíme je vybírat losem. Do naší školy se tak dostane tak jedno dítě z dvaceti.

Jakých výsledků jste ve vašich třídách v Indii během desítek let praxe dosáhla?
Děti, které neuměly psát ani číst, se to u nás naučily během jednoho roku. Za třicet pět let, co jsem byla ředitelkou, jsem nikdy neměla propadlíka. Za celou svoji učitelskou dráhu jsem pak měla jednu dívku, která školu nezvládla, a to bylo proto, že musela hodně pracovat doma.

Dosáhly některé děti z ulice vysokého vzdělání?
Většina dětí z duhových domovů jde nakonec na vysokou školu a získají diplom. Mají velmi dobré pozice v různých zaměstnáních.

V Indii jste učila od roku 1956, za tu dobu vaší školou prošlo několik generací dětí. Jste s některými stále v kontaktu?
Příští rok to bude šedesát let, co jsem v Indii. Řada mých dětí jsou již rodiče nebo prarodiče. S některými se stále vídám. Příští týden mířím do Spojených států, kde se potkám s mými žákyněmi, které se tam usadily.

Jaké jsou vaše další plány?
Nyní odlétám do Spojených států, kde budu do začátku června. Pak jedu domů do Irska navštívit svoji rodinu. V polovině července se vracím do Indie zpět do práce.

Dokument Sit Beside Me o práci sestry Cyril:

Prasárna a hyenismus. Vyšetřit potřebuje Fischer, ne Zeman, míní Mynář

  • Nejčtenější

Popadané stromy, zatopené sklepy. Bouřky odřízly 6 tisíc domácností od proudu

Meteorologové varují, že velkou část republiky včetně metropole Prahy zasáhne v úterý přívalový déšť, po kterém mohou...

Ani Severní Korea není tak šílená. Uprchlice popsala poměry na škole v USA

Spojené státy pro ni byly symbolem svobody. Dokud tam nenastoupila na vysokou školu. Severokorejka Yeonmi Parková pro...

Feri odešel s kryptoměnou za 3 miliony. Za peníze z mandátu, tvrdí

Premium Bývalý poslanec Dominik Feri stihl od začátku letošního roku do konce květnu nakoupit kryptoměnu v hodnotě přes 3...

Žádný „český Floyd“, policie ukazuje nové video. Romea pitvě nevěří

Policie se ohradila proti spekulacím kolem zásahu v Teplicích, po kterém zemřel muž na předávkování drogami. Soudní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Testovací průšvih. Kvůli nefunkčnímu systému skončila dovolená už na letišti

Premium Sezona letních dovolených ještě pořádně neodstartovala a lidé již hlásí první komplikace. Některým skončila zahraniční...

Feri odešel s kryptoměnou za 3 miliony. Za peníze z mandátu, tvrdí

Premium Bývalý poslanec Dominik Feri stihl od začátku letošního roku do konce květnu nakoupit kryptoměnu v hodnotě přes 3...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s IQ 206

Premium Je jedním z nejchytřejších Čechů, ale jako robot nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním učitel,...

Z dětství jsem si nesla zranění, rodinu chceme, říká Gregor Brzobohatá

Premium Vítězka Miss World, topmodelka, zakladatelka nadace a influencerka Taťána Gregor Brzobohatá přijala další výzvu: právě...

  • Další z rubriky

Moře u Srí Lanky vyplavilo po květnové nehodě stovky mrtvých želv

Stovku mrtvých želv s poškozenými hrdly a krunýři, asi desítku uhynulých delfínů a plejtváka obrovského vyplavilo moře...

Žáci a učitelé v Nigérii unikli ze spárů únosců. Počkali, až usnuli

Patnácti z více než 130 studentů a učitelů, které v květnu unesli ozbrojenci v centrální Nigérii, se podařilo...

Žádná hudba po půlnoci, rozkázal Erdogan. Prý to lidi jen ruší

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí oznámil nové nařízení. Po půlnoci je zakázáno pouštět veřejně hudbu....

Migranty Austrálie vyřešila, drží je mimo zemi. Tábory chce odkoukat i Evropa

Premium Australská imigrační politika se do značné míry opírá o detenční centra na území jiných států, v posledních letech ke...

Kde nejlépe nakoupit občerstvení na oslavu? Redakce testovala Ovocný Světozor
Kde nejlépe nakoupit občerstvení na oslavu? Redakce testovala Ovocný Světozor

Plánujete narozeninovou, svatební nebo dětskou oslavu a dorazí k vám desítky lidí? Nebo si chcete užít klidné rodinné oslavy v kruhu nejbližších?...

Primark v Praze otevřel: fronta až od koně, hasiči lidi ve vedru kropili

S ročním zpožděním způsobeným koronavirovými restrikcemi se na Václavském náměstí otevřela pobočka irského řetězce s...

Nabídka lokálních potravin za hranicemi vyrazí dech, v Česku rozhoduje cena

Je všední letní den v bavorském příhraničí na německé straně Šumavy. Česká rodina si právě nakoupila v supermarketové...

Dojemné parte Šafránkové. Nikde mě nehledejte, jsem všude, také tedy ve vás

Pozůstalí po herečce Libuši Šafránkové ve čtvrtek zveřejnili netradiční smuteční oznámení. Dominuje mu černobílá...

Václav Kopta se pochlubil dcerami. Obě jsou pescetariánky

Václav Kopta se coby pyšný tatínek pochlubil dcerami Františkou a Janou. Společně dorazili do primácké Show Jana...

Kdo vám dovolil fotit? A my, že jsme tady doma. Takhle odcházeli Sověti

Před třiceti lety odešli z bývalé ČSFR poslední sovětští vojáci. Jejich odchod zachytila ale jen hrstka dokumentaristů....