Jak jste se dostala k pomoci v Kurdistánu?
Můj manžel je jezíd, on s tou pomocí začal a já jsem se pak k němu přidala. Poprvé jsme v Kurdistánu byli asi před třemi lety. Loni jsme se tam chtěli vrátit, podívat se za manželovou rodinou. Pak ale Islámský stát vtrhl do Sindžáru. Manžel do Kurdistánu i přesto odjel. Já jsem zůstala v Česku. Později jsme začali v kamionech posílat materiální pomoc.
Roja Sor CZ 1Organizaci Roja Sor CZ 1 (kurdsky Červené slunce) provozuje Češka Šárka Petrová a její manžel, jezíd Shamsadin Shamou. Ten v 19 letech opustil svou rodnou Sýrii po tom, co jeho rodině stát vzal pozemky. Jeho rodina zůstala. Neměla co jíst a kvůli svému jezídskému vyznání se stávala terčem útoků. Shamou nalezl nový domov v Evropě, svou vlast pak několikrát navštívil a pod záštitou své organizace tam poskytoval humanitární pomoc. Ta se pro místní stala nutností po vzestupu Islámského státu. Shamou se po útocích islamistů na Kurdy a jezídy rozjel do Kurdistánu s materiální pomocí. Od té doby organizace Roja Sor CZ 1 poskytuje Kurdům pravidelnou humanitární pomoc.  Šárka Petrová (vlevo) spolu se svým manželem pomáhají Kurdům a jezídům, kteří si zažívají teror Islámského státu |
Komu konkrétně pomáháte? Pouze jezídům, nebo všem v Kurdistánu?
Pomáháme všem. Manžel je však pochopitelně víc vázaný na jezídy. Obecně se dá říct, že pomáháme Kurdům. Mimo materiální pomoci máme v současnosti i pár plánovaných projektů. Připravujeme například výstavbu dětského domova. Pozemek máme, projekt je hotový, jenom se čeká na schválení bagdádských úřadů.
Utíkají jezídi, stejně jako statisíce Syřanů a Afghánců, do Evropy?
Oni chtějí zůstat ve své zemi. I přesto, co jim tam Islámský stát dělá. Mají tam domov a rodiny. Samozřejmě jich několik uteklo, ale většina by chtěla zůstat. Pokoušela jsem se sem dostat tři jezídské ženy, které stoupenci Islámského státu mučili a znásilňovali. Zkoušela jsem oslovit některé organizace v Německu, ale nikdo mi nedal kloudnou odpověď. Dokonce mi radili, ať je do Německa dostanu ilegálně. Neuspěla jsem ani v Česku.
Pokud by se jezídi rozhodli, že odejdou do Evropy, dokázali by se tady začlenit do společnosti?
Když jsme to s manželem probírali, došli jsme k závěru, že jezídi a křesťané jsou až na pár odlišností úplně stejní co se týče víry a přístupu k životu. Manžel tady žije už 15 let a nikdy se nesetkal s nějakými urážkami nebo útlaky ze strany úřadů.
Jaký mají jezídi přístup k muslimům. Neodsuzují je obecně kvůli tomu, jaká zvěrstva provádí Islámský stát a obhajuje se přitom islámským učením?
To je velmi složitá otázka. Muslimové jim ubližují už stovky let. Jezídi je vidí ve špatném světle, pochopitelně. Takový pohled však není možné generalizovat. Není možné říct, že nenávidí muslimy obecně. Vždyť i Kurdové, kteří jezídy brání před Islámským státem, jsou muslimové. Samozřejmě se najdou někteří jezídi, kteří již na rozlišování rezignovali a všechny muslimy hází do jednoho pytle. Takoví lidé jsou však všude.
Jak je to s komunikací, když pomáháte na místě. Poskytujete i nějakou psychologickou pomoc? Svěřují se vám jezídi se svými příběhy?
Ano. Mluvím totiž jejich řečí, takže se mi svěřují. Například si pamatuji na jednu třináctiletou jezídku. Tu unesli stoupenci Islámského státu. Vyprávěla mi, jak ji najednou znásilnilo třicet mužů. Sedmkrát ji provdali. Několikrát ji také prodali dalším mužům. Nakonec ji jeden z jezídských ministrů ze spárů islamistů dokázal dostat.
Jezídi dostali od ministerstva určitý obnos peněz, aby unesené jezídky dostávali zpět do bezpečí. Mají na své straně několik muslimů, kteří jim je pomáhají dostat zpátky. Tito lidé si jezídky na oko koupí jako sexuální otrokyně od Islámského státu a pak je převezou do Kurdistánu. Už takhle pomohli více než 1 200 jezídkám.
Jak chtějí Kurdové porazit Islámský stát?
Jednoduše chtějí bojovat. I když jdou proti obrovské přesile. Sám prezident Kurdistánu prohlásil, že dokud budou mít kurdští bojovníci sílu bránit svůj lid, nepřestanou bojovat. I kdyby při tom měli všichni zemřít. Politické řešení je nemožné. Islámský stát chce, aby byli islamizováni lidé na celém světě. Nikdy se nezastaví, dokud tohoto cíle nedosáhnou, nebo dokud nebudou poraženi.
Jaký je podle vás hlavní problém v současné uprchlické krizi a jak souvisí s Islámským státem?
Uprchlíci, kteří prchají do Evropy, mají většinou plno peněz. Ti, kteří je nemají, jednoduše do Evropy nemohou. Nezaplatí pašerákům horentní sumy. Sami totiž nemají nic. Příkladem jsou právě jezídi. Utekli před Islámským státem, ale dál nemohou, protože jim nic nezbylo. Právě takovým lidem by se mělo pomáhat, pokud chtějí.
Proč uprchlíci nemohou utéct pouze do sousedních zemí, kde je mír? Například do Turecka...
V Turecku ale není mír. V Turecku jsou Kurdové utlačováni.
Dobře, to ale neplatí pro statisíce migrantů ze Sýrie, ti by v Turecku a mnohých dalších zemích mohli zůstat...
Ano, ti by mohli.
A proč tam podle vás nechtějí zůstat?
Protože si myslí, že Evropa je ze zlata a myslí si, že je tady čeká zaručený lepší život. Když jsem byla v Kurdistánu, tak tam na mě všichni koukali a říkali: „Vy jste z Evropy, to se máte.“ Oni si myslí, že přijedou do Evropy a že tady vyžijí ze sociálního systému a že je tady všechno zdarma.
Jak by se podle vás dala vyřešit současná uprchlická krize?
Jde o zničení Islámského státu. To je jediný problém. Vždycky tady byli uprchlíci, ale nikdy v takovém počtu, jako po nástupu Islámského státu. Všechny prostředky, které se nyní investují do různých systémů přerozdělení uprchlíků, by se měly investovat do armádní pomoci Kurdům a dalším jednotkám bojujícím proti islamistům. Ideálně poskytnout výzbroj.
V Kurdistánu pomáháte obětem Islámského státu, všiml jsem si však, že zároveň v Česku určitým způsobem spolupracujete s iniciativou Islám v ČR nechceme Martina Konvičky. Je to tak?
To ne, je to trochu jinak. Oni nás oslovili první, že nám chtějí pomoct s transportem materiálu do Kurdistánu. Jde o to, že Češi špatně chápou směřování této iniciativy. Oni nejsou proti všem muslimům, jsou proti tomu, aby Evropa byla „zislamizována“. Abychom tady jednou nebyli terorizováni muslimy.
Souhlasíte tedy i s některými výroky pana Konvičky o „muslimech v masokostní moučce“ a „zavedení koncentračních táborů“?
Tak o tomto opravdu nevím. S panem Konvičkou jsem osobně nepřišla do kontaktu. Do politiky já nevidím.
Jak pomáhá Roja Sor CZ 1 Organizace Roja Sor CZ 1 zajišťuje humanitární pomoc zejména v Kurdistánu. Do boji zmítané oblasti již vyslala osm kamionů s materiální pomocí. Aktuálně tato organizace chystá vyslání dalších dvou kamionů do Sýrie a Kurdistánu. Přispět může podle zakladatelky organizace Šárky Petrové každý. Vybrané peníze půjdou na náklady na cestu (vypravení jednoho kamionu přijde na pět tisíc eur) či zakoupení výživy pro děti z Kurdistánu. Lidé mohou přispět také materiálně. „Stále máme nedostatek hygienických prostředků, plen, mléka a přesnídávek. Důležité jsou také léky a lékařské prostředky do nemocnic,“ uvedla Petrová. Finanční pomoc Roja Sor CZ 1 přijímá na transparentním kontě: 107-9237600267/0100 IBAN- CZ6601000001079237600267 BIC-KOMBCZPPXXX |
Mě zaujal právě určitý rozpor, kdy v Kurdistánu pomáháte mimo jiné muslimům a v Česku vás pak podporuje hnutí, které je ostře proti islámu...
Jak říkám, každý má svůj názor. Ti konkrétní lidé, kteří nám z této iniciativy pomáhali, mají podle mě dobré názory. Bojují proti tomu, aby se z Česka nestal stát ovládaný islamisty.
A s tím tedy souhlasíte?
S tím určitě souhlasím. Snad nechcete, aby naše děti vyrůstaly jako muslimové a trpěly jako jezídi.
Jestli tomu tedy dobře rozumím, tak vy nemáte nic proti islámu jako náboženství, ale nechcete, aby byl v Česku...
Ano, přesně tak.
Myslíte si, že islám není kompatibilní s fungováním Evropy?
Víte, co je nejhorší? Že plno muslimů, kteří sem proudí, mají stejný názor, jako Islámský stát. Jsou radikální. Jak říká můj manžel, muslimové dělají to, co mají napsané v Koránu. A to jsou také věci, které dělá Islámský stát. V Koránu stojí, že muslimové mají šířit svou víru. Mají při tom právo zabít, mají právo mučit.
Které uprchlíky bychom tedy měli přijímat?
Například jezídy a Kurdy. Proč prostě úřady nepomohou takovým lidem, proč se snaží pomoct někomu, kdo nás jednou může napadnout zevnitř? Jde o to, že sem proudí zejména samí mladí muži.
Mezi muslimy jsou ale přeci také například umírnění jedinci a rodiny s dětmi (podle UNHCR asi 28 procent uprchlíků jsou ženy a děti - pozn. red.)...
To nepopírám. Ideální by proto bylo, kdyby na celou situaci dohlíželi lidé, kteří rozpoznají radikální muslimy. A ty co souhlasí s Islámským státem okamžitě odmítat.
