Ukrajinská média a sociální sítě přinášejí každým dnem „nové důkazy o přítomnosti ruských sil“ na Ukrajině. Jak to s těmi důkazy je?
Dokázat přítomnost řadových vojáků je velice obtížné, ale je prakticky jisté, že tam dnes působí příslušníci ruských zvláštních jednotek a tajných služeb a možná také kontraktoři, respektive „žoldnéři“ najatí přes krycí firmy. Pokud jde o techniku, objevily se mimo jiné snímky protivzdušných systémů Pancir-S1, dělostřeleckých radarů 1RL239 Rys a 1L271 Aisťonok nebo obrněných vozidel BPM-97 Dozor-N, navíc se během roku 2014 na Ukrajině zřítilo či bylo sestřeleno nejméně pět typů bezpilotních letounů nepochybně ruského původu.
Ruská technika v Donbasu |
Tuto výzbroj tedy separatisté nemohli získat jinak než z dodávek z Ruska?
Obecně jde o techniku, kterou jinak provozuje jen Rusko, zatímco Ukrajina ji nikdy nevlastnila, takže prostě není možné argumentovat tak, že ji separatisté získali od dezertérů nebo jako válečnou kořist. Je to podobné jako s ruskými tanky T-72BM a T-72B3 a obrněnými transportéry BTR-82AM, které byly na Ukrajině zaznamenány již v létě 2014.
Povstalci dobyli doněcké letiště, útočí na komunikační uzel Debalcevo, mluví už o jeho obklíčení. Proč jsou nyní - po nějaké době, kdy fronta byla víceméně statická - na postupu?
Důvodů je celá řada. Kromě evidentního selhávání ukrajinského politického a vojenského vedení je potřeba zmínit i vliv některých typů ruské techniky a ruských expertů. Příkladem může být dělostřelectvo, protože armáda i separatisté mají stejné typy děl a raketometů, ale separatistům významně pomáhá to, že jejich dělostřeleckou palbu navádí radiolokátory, které zachycují dráhy střel vypálených ukrajinskými jednotkami a vypočítávají pozici nepřátelských zbraní. Projevuje se i nasazení bezpilotních letadel pro průzkum a pozorování bojiště.
Kořistní tanky povstalců?Ne, záběry z Donbasu usvědčují Rusko |
Jak konkrétně se tyto vlivy projevují?
Efektivní nasazení dělostřelectva byl zřejmě jeden z hlavních důvodů porážky ukrajinských armádních sil při bojích o letiště v Doněcku. Rusové fungují na Ukrajině jako to, čemu se říká force multiplier, tedy násobič síly. Několik expertů s moderními typy výbavy, jako jsou třeba ty dělostřelecké radary, může několikanásobně zvýšit reálnou bojovou sílu celé početné jednotky.
V posledních dnech se objevila zpráva, že se Ukrajincům podařilo zničit prototyp nového tanku T-14 na platformě Armata. Jsou pro to nějaké důkazy? Nebylo by to poprvé, kdy ukrajinské síly mylně dovozovaly přítomnost Rusů na základě chybné identifikace techniky...
Zatím je to jen jedno tvrzení na sociální síti, a dokud se neobjeví nějaká fotka, jsem k tomu velice skeptický. Tank T-14 je vůbec nejnovější obrněnec ruské armády, existuje jen pár kusů a veřejnost ho zatím vůbec neviděla, má se předvést až při Přehlídce vítězství 9. května, takže možnost, že by ho Rusko poslalo na Ukrajinu, mi připadá extrémně nepravděpodobná. Tvrzení ukrajinských médií je nutno zkoumat stejně pečlivě jako tvrzení ruských, protože obě strany se snaží šířit propagandu ve svůj prospěch. Rusové to ovšem dělají daleko lépe, ukrajinské snahy proti ruské informační kampani působí amatérsky.
Rusku stranící weby akcentují, že Ukrajinci v Donbasu nasazují západní vybavení, dodané během konfliktu. Existují pro to nějaké důkazy?
Země NATO dodávají Ukrajině už řadu měsíců vojenské vybavení, ale pokud je známo, má jít pouze o nesmrtící techniku, věci jako uniformy, neprůstřelné vesty, brýle nočního vidění a podobně. Ničivé zbraně v užším slova smyslu zatím ne, ale pokud by se něco takového na Ukrajině objevilo, tak to ještě nemusí znamenat, že by šlo přímo o oficiální dodávku z NATO pro ukrajinskou armádu. Nesmíme zapomínat, že i prokyjevské síly mají přístup na černý trh a že se dá ilegálně nebo pololegálně koupit ledacos, takže nějaké lehké zbraně západního původu by mě - zvláště v rukou takzvaných dobrovolnických praporů - vůbec nepřekvapily.
Přítomnost ruské techniky na bojišti byla opakovaně a bezpečně prokázána, ale přesto se objevují stále nové a nové případy. Jinými slovy - Rusko si zjevně nic nedělá z četných usvědčení. Co to vypovídá o povaze konfliktu?
Především to svědčí o tom, že se Rusko stále drží svojí informační strategie, kdy jakékoli, třeba i naprosto nepochybné důkazy, odmítá jako spekulace, manipulace a zkreslenou ukrajinskou nebo západní propagandu. Jak říká český klasik: Zatloukat, zatloukat, zatloukat!
Zpravodajské služby vždycky měly hodně způsobů, jak někomu dodat podporu a současně zachovávat možnost „věrohodného popření“. To samozřejmě platí pro všechny, nejen pro Rusko. Tedy aby vždy existovalo nějaké alternativní vysvětlení, kterému aspoň někdo uvěří. Otázka ovšem je, jak dlouho to ještě může fungovat, protože těch důkazů už je opravdu enormní množství, takže jsem zvědavý, jestli třeba Kreml nezačne tu strategii nějak měnit.
Nakolik reálný je scénář, v němž povstalci ovládnou celé území Doněcké a Luhanské oblasti a otevřou díky dobytí Mariupolu koridor na Krym? Dokázali by udržovat delší zásobovací trasy?
Vyloučit se to úplně nedá, teď zaznamenali několik velkých úspěchů, ale současně bych byl s takovými prognózami přece jen opatrný. Záleží na řadě věcí. Nesmíme zapomínat, že separatisté jsou pochopitelně politicky spojení s Moskvou, a tudíž záleží na celkové strategii Kremlu. Osobně hodně pochybuji, že Rusko má v úmyslu opravdu něco jako anexi východní Ukrajiny, spíše mu jde o destabilizaci Ukrajiny a vytvoření jakéhosi „nárazníkového pásu“ na východě země, který by ovládaly síly s velice dobrými vztahy k Rusku. Tak trochu něco jako zvětšená obdoba Podněstří v Moldávii, která ostatně hraničí s jihem Ukrajiny.
Má vůbec Ukrajina vůli bojovat? Agentura Unian napsala, že poslední mobilizační vlna, počítající s povoláním 73 tisíc mužů, přivedla k odvodu k pondělku jen 2 500 lidí.
To je velmi dobrá otázka a je to i jeden z důvodů, proč se separatistům daří. Na jejich straně je prostě daleko vyšší morálka a ochota bojovat. Jakou přesně mají motivaci, nakolik jim jde o ideály, nakolik o moc a nakolik o peníze, to teď není zase tak podstatné, podstatné je, že jsou ochotní bojovat, popřípadě i umírat za - jak tomu říkají - Novorusko.
Ukrajinská strana - pokud ji vezmeme jako celek, protože určitě bude mít útvary s lepší i útvary s horší morálkou - srovnatelnou motivaci nemá?
Na straně ukrajinské armády je to daleko slabší. Připomínám, že když ta krize začala a ukrajinské velení vyhlásilo bojovou pohotovost, tak armáda měla mít „papírově“ 120 000 vojáků, ale ukázalo se, že schopno boje je jen kolem šesti tisíc z nich, což je skutečně tristní výsledek. Neřekl bych, že se to od té doby nějak zásadně zlepšilo. O lecčems vypovídá také to, jak reagují Ukrajinci tady v Česku na povolávací rozkazy z Kyjeva. Sice politicky vesměs podporují vládu v Kyjevě, ovšem do války se většině z nich příliš nechce.
Britský profesor Newyorské univerzity Mark Galeotti nedávno napsal, že Ukrajinci neumějí válčit, nejsou ochotni provádět velké operace s množstvím vojáků a techniky a omezují se na akce v malém měřítku, tedy na druh boje, v němž jsou separatisté lepší.
Jeho analýzu považuji za velmi přesnou. Ukrajinská armáda zjevně nemá žádnou jasnou strategii, jak separatisty porazit. Já jsem ji aspoň zatím nepostřehl. Má v úmyslu proniknout do Doněcku a Luhansku a zničit centra separatistů? Nebo chce města obklíčit a vyhladovět? Chce nepřítele zatlačovat na celé šířce fronty, nebo chce krátkou a drtivou generální bitvu? Nebo snad hodlá držet pozice a čekat, až se projeví efekt sankcí a Rusko utlumí podporu separatistů? Opravdu netuším a zdá se, že to netuší ani politici v Kyjevě. Ukrajinci selhávají i na taktické úrovni, jsou tam obrovské nedostatky ve velení a koordinaci, ani nemluvě o mizerném stavu techniky a špatné morálce.
Jaký vliv přisuzujete působení ruských agentů uvnitř ukrajinských výzvědných služeb? Galeotti píše, že díky tomu separatisté znají plány Ukrajinců předem.
To, že Rusové zřejmě mají agenty v ukrajinské armádě i tajných službách a znají jejich plány ještě dříve, než se dostanou k ukrajinským vojákům na bojišti, je spíš pomyslná třešnička na dortu. Ukrajinské síly prostě zatím vykazují celkově velmi špatné výsledky.
Může pro Ukrajinu být jistou inspirací příklad Chorvatska, které v roce 1991 v zásadě budovalo armádu od základů pod tlakem Srby vedených federálních jugoslávských vojsk? Chorvaté se ubránili a s postupem času se vojensky vypracovali na úroveň, na níž mohli v takzvané Operaci Bouře dobýt etnicky srbská území.
Zdánlivě ano, ale je tady několik zásadních rozdílů. Chorvatsko dostalo rozsáhlé dodávky zbraní od států NATO, zejména od Německa, které tehdy (v příkrém rozporu s embargem) poslalo Chorvatům velké množství techniky z arzenálu bývalé NDR. Pro chorvatskou armádu pracovali západní instruktoři, kteří během operací proti Srbům možná i přímo veleli.
Chorvatské vedení také tehdy vědělo téměř s jistotou, že se Srbsko nebude ve prospěch chorvatských Srbů vojensky angažovat a prostě je nechá jejich osudu, což se opravdu stalo. Ale co je vůbec nejdůležitější, Chorvaté měli doopravdy chuť a vůli bojovat, byli dobře motivovaní, zatímco morálka Srbů, a to nejen těch chorvatských, tehdy šla rapidně dolů.
Jak se díváte na návrhy vyzbrojit ukrajinskou armádu, zaznívající v posledních dnech ze Západu čím dál silněji? Existuje nějaký druh výzbroje, s nímž by ukrajinští vojáci a příslušníci dobrovolnických sil mohli umět účinně zacházet?
Vidím to velice skepticky. S menšími zbraněmi, tedy třeba útočnými puškami, kulomety a podobně, by se naučili zacházet relativně rychle, ale Ukrajina požaduje i obrněná vozidla, protitankové rakety nebo bezpilotní letouny. Západní technika se dramaticky liší od té, kterou ukrajinští vojáci znají a umějí nejen obsluhovat, ale i udržovat a opravovat. Museli by k těm zbraním dostat i rozsáhlý výcvik a dodávky náhradních dílů a servisního vybavení. Logistika ukrajinské armády je v katastrofálním stavu a dodávky západních zbraní by ten chaos spíše dále zhoršily. Pokud si politici v Kyjevě myslí, že stačí jen pár dodávek západních zbraní a to ostatní už se nějak zařídí samo, tak se opravdu nedivím, že výsledky jsou takové, jaké jsou.
Co je tedy na pořadu dne z pohledu Ukrajinců? S ohledem na to, že stávající ukrajinské vedení situaci ze značné části „zdědilo“, pracuje pod tlakem a s omezenými možnostmi.
Především by museli mít jasné válečné cíle a museli by dramaticky zlepšit fungování na bojišti, což ale samozřejmě nejde bez výrazného zlepšení zásobování a morálky. Jinak řečeno, nejdříve by se ukrajinská armáda musela nějak dát dohromady z hlediska strategie, taktiky, logistiky a personálu, musela by začít prostě opravdu smysluplně fungovat, teprve pak by se dalo mluvit o nějakých dodávkách moderní vojenské techniky.
