Jaké jsou první reakce blízkovýchodních států na prezidentské volby ve Spojených státech?
S ohledem na první volební období Donalda Trumpa jsou zde státy, které výsledky hodnotí s nadšením, protože věří, že ve své politice bude pokračovat. Pak je tu druhá strana, tvořena Íránem a jeho satelity, mezi něž patří Hizballáh, Hamás, Palestinská samospráva, Hútíové v Jemenu a proíránské milice v Sýrii a Iráku. Ti mají z Trumpa zkrátka strach. Obávají se, že bude mnohem agresivnější vůči jejich politice a zájmům než dosavadní prezident Joe Biden.
Bude jeho druhé volební období vypadat stejně jako to první?
Není úplně jasné, co bude Trump v regionu dělat, ale nemyslím si, že bude razit stejnou politiku. Zaprvé se tamní poměry po čtyřech letech dost změnily. Zadruhé prezidenti se ve druhém funkčním období chovají poněkud jinak než v prvním. Trump se nyní prezentuje jako mírotvůrce. Lídrům na Blízkém východě už řekl, že chce, aby války v Gaze a Libanonu skončily dřív, než 20. ledna usedne do Bílého domu. To se ale pravděpodobně nestane a on to vezme do svých rukou. Neprodleně se tak bude snažit o uzavření dohody s libanonskou vládou a o vyjednání propuštění rukojmích z Gazy.
OSN je vůči Izraeli velmi nepřátelská a obtížně se s ní ze strany židovského státu jedná. Stefaniková tak pomůže Izraeli jednat. Myslím, že uvidíme hodně spolupráce mezi Izraelem a Spojenými státy i proti vůli mezinárodních organizací.
