Klíčový summit o budoucnosti Velké Británie v EU se koná už ve čtvrtek. Donald Tusk v úterý varoval, že situace je kritická. Bude to opravdu poslední bitva? Jaké jsou šance pro britské požadavky?
Tento summit je opravdu velmi důležitý, protože pokud se Evropě nepodaří
nalézt dohodu tento týden, dostane se do časové tísně. Bylo by čím dál tím
těžší pro Camerona i pro evropské politiky nalézt kompromisní řešení. Z
jedné strany tlačí na Camerona britský tisk, který ho kritizuje za to, že
nevyjedná dostatečně dobrou dohodu a na druhé straně i evropské státy musí
řešit své vnitropolitické problémy a nemohou připustit příliš velké
ústupky Británii.
Navíc, kdyby Britové nemohli vyhlásit referendum tento rok, tak příští rok
se budou připravovat francouzské volby, což znamená napětí ve Francii a
hrozí i eskalace napětí kvůli uprchlické krizi. Takže je zájem, aby byla
nalezena dohoda tento týden.
Existuje reálná možnost, že by britská vláda mohla od referenda úplně ustoupit?
To je velmi nepravděpodobné, protože to byl jeden z hlavních předvolebních slibů Davida Camerona před volbami. Slíbil, že do konce roku 2017 vypíše referendum o členství v Evropské unii. Nedovedu si představit a předpokládám, že v podstatě ani celá britská i evropská politická scéna, že by referendum nebylo vypsáno.
Marie Bydžovská Absolventka evropských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Jako odbornice na problematiku EU krátce působila v Senátu, nyní je redaktorkou portálu Euroskop. |
Jaké mají Britové požadavky na Evropskou unii?
Britské požadavky jsou shrnuty v takzvaných čtyřech koších. V prvním jsou ekonomické otázky, s kterými v podstatě nemá žádná země problémy. To znamená podpora vnitřního trhu či odstranění byrokratických překážek, jsou to podobné priority jako má Česká republika v Evropské unii.
Naopak problematická je otázka migrace, kde by Británie chtěla omezit sociální dávky pro pracovníky z jiných členských zemí.
Další oblast požadavků se týká otázek suverenity. Velká Británie chce mít výjimku z klauzule „ever-closer union“, to znamená stále užší integrace a chce silnější zapojení národních parlamentů do rozhodování. Také si přeje, aby v evropském právu byla zajištěna práva zemí, které neplatí eurem.
Která z těch oblastí je při vyjednávání nejvíce ožehavá?
Nejvíce problematická je pravděpodobně otázka migrace, s kterou mají problémy především země Visegrádu. Celkově je to velmi citlivá otázka, jelikož se jedná o záležitost samého jádra evropské integrace, obecně volného pohybu pracovníků.
David Cameron v pondělí večer ještě jednal s francouzským prezidentem Hollandem. Britská média píšou, že Francouzům se nelíbí některé části připravované dohody. Může být Francie státem, který bude přijetí dohody na summitu blokovat?
Francouzský prezident François Hollande se vyjádřil, že se mu nelíbí, že by Británie mohla mít veto v otázkách týkajících se eurozóny. A obecně je ve Francii napětí, protože je nečekaně silná strana Národní Fronty, která také tlačí na to, aby Británie neměla nějaké výrazné výhody oproti ostatním zemím. Navíc se vládní politici obávají, že Cameronův úspěch posílí volání Národní fronty po rozvolnění vztahu Francie s EU. Přesto si myslím, že i Paříž bude chtít nalézt konsenzus.
Dejme tomu, že nadcházející summit bude úspěšný. Pomůže to britskému „ano“ v referendu? O legislativních aspektech dohody totiž bude rozhodovat Evropský parlament až po britském referendu a kritici upozorňují, že v parlamentu by se mohla dohoda změnit. Také předseda Evropského parlamentu Martin Schulz upozornil, že nikdo nemůže garantovat pozdější podporu pro britské požadavky v europarlamentu.
Záleží na tom, jak se Cameronovi podaří tu dohodu prodat doma. Už teď na něj útočí britský tisk a euroskeptici budou vždy kritizovat jakoukoli dohodu. Sám Cameron opakuje, že si přeje setrvání Velké Británie v Evropské unii. Zásadní bude, jak dokáže vysvětlit občanům, že ta dohoda zajišťuje dostatečné výhody pro Británii.
Bude Cameron v případě neúspěchu summitu stále prosazovat setrvání v Evropské unii?
Já si myslím, že Cameron určitě nějakou dohodu s EU uzavře. Cameron chce setrvání v Evropské unii a uvědomuje si, že by bylo velmi nešťastné, kdyby Británie z Unie odešla. Věřím, že si za tímto svým přesvědčením bude pevně stát. Cameron dokonce varoval, že odchod Británie z Unie by znamenal i velké komplikace pro bilaterální dohody s Francií. Hrozilo by, že běžence, kteří jsou nyní v Calais, by nešlo zastavit a snáz by se dostali do Anglie. Takže britský premiér stále argumentuje, aby získával podporu pro setrvání v Evropské unii.
Komu by podle vás případný odchod Velké Británie z Evropské unie ublížil víc? Británii nebo Evropské unii?
Myslím, že by ublížil oběma. Není to v zájmu ani Británie ani Evropy. A to jak z ekonomického hlediska, tak i politického. Evropa by ztratila na strategické významnosti, protože velká Británie je stálý člen Rady bezpečnosti OSN a i když význam Británie ve světě upadá, stále je to velmi důležitá země.
Byla by to ztráta i z ekonomického pohledu. Británie totiž prosazuje v Evropě liberální ekonomické hodnoty, tedy ty požadavky z prvního koše jako je liberalizace vnitřního trhu a snižování byrokratických překážek. To jsou věci, které Evropě hospodářsky pomáhají.
