Lidé truchlí za oběti teroru v Manchesteru

Lidé truchlí za oběti teroru v Manchesteru | foto: AP

Ochrana vstupů na akce příliš často nic neřeší, říká bezpečnostní expert

  • 29
Ochrana při veřejných akcích nemůže spočívat jen v kontrolách u vstupů. Lidé „se zlými úmysly“ číhají často na davy, tvořící se při kontrole před vchody do koncertních sálů či sportovišť. „Nehlídáme objekty, ale lidi,“ říká v rozhovoru pro MF DNES bezpečnostní expert a spolupracovník ministerstva vnitra Zdeněk Kalvach.

Coby člen expertního týmu ministerstva vnitra ČR pro otázky extremismu a terorismu pozorně sledujete vývoj v Manchesteru. Jaký máte dojem z tamních bezpečnostních opatření při koncertu?
Zatím mám informace jen zprostředkovaně přes média, počkám si na detailnější analýzu. Z toho, co jsem četl, míří kritika hlavně na chybějící kontrolu návštěvníků při příchodu na koncert. Jenže – a to už tu bylo i dříve, například při teroristickém útoku v Paříži – lidé se zlými úmysly nemíří přímo na koncert či třeba na fotbalový zápas, ale číhají před vstupy či v okolí. Tam je podle mě nyní hlavní slabina bezpečnostních opatření při takových akcích. S tím se dá hodně dělat, i když ne všemu se dá zabránit.

Zdeněk Kalvach

Odborník na bezpečnost Zdeněk Kalvach

Bezpečnostní expert společnosti Soft Target Protection Institute, která se zabývá ochranou takzvaných měkkých cílů.

Je členem expertního týmu Ministerstva vnitra ČR pro otázky extremismu a terorismu. Vedl bezpečnostní tým Radia Svobodná Evropa a mezi lety 2004 až 2009 byl vedoucím bezpečnosti Židovské obce v Praze.

Co se s tím dá dělat?
Tady se trochu tříští dvě bezpečnostní koncepce: jedna řeší ochranu kritické infrastruktury neboli objektů, a druhá ochranu „měkkých cílů“ neboli lidí.

U akcí, jako byla ta v Manchesteru, samozřejmě musí převládnout ta druhá – ochrana nemůže spočívat jen v kontrolách u vstupů. Nehlídáme objekty, ale lidi.

Klíčem je na minimum omezit dobu, kdy je z nich dav, který je cílem útočníků. Uvnitř areálu je mimo jiné důležité zjednodušit hlavně odchod, aby se netvořily zbytečné zácpy. Musí existovat co nejvíc co nejširších únikových cest, aby se lidé co nejrychleji rozptýlili.

A co venku před místem konání?
Podle mě je nyní čím dál důležitější zabezpečit u velkých akcí širší zónu kolem, prakticky celý prostor, kde už se návštěvníci shlukují. Organizátoři tu mají obrovskou roli a zodpovědnost – právě oni mají zkušenosti s místem, které bezpečnostní síly často nemohou úplně odhadnout.

Klíčové je mít přehled o co nejvíce lidech, kteří se v okolí akce pohybují. Můžou v tom pomoci dobrovolníci i profesionálové. V téhle kontrole například dobře pomáhá systém vymezovacích pásů před vchody známý z letišť – přispěje k rozptýlení davu i v nejkritičtějším místě a je čas si příchozí prohlížet.

Koncert Depeche Mode v Praze provázela zvýšená bezpečnostní opatření

Na rozpoznání hrozby je asi často potřeba dost zkušeností...
Určitě by se měla rozšířit praxe výcviku organizátorů a jejich partnerů v odhadování hrozeb. U velkých akcí nicméně samozřejmě nemá chybět dostatek policistů a členů ochranky v uniformách. Mohou zapůsobit jako odstrašující faktor pro útočníky a zároveň se samozřejmě podílejí na detekci podezřelých osob.

Jak mohou sami návštěvníci přispět k bezpečnosti na takových akcích?
Samozřejmě je nyní stále naléhavějším požadavkem, aby jakýmkoli způsobem dali bezpečnostním silám či organizátorům najevo, pokud by se jim na místě něco nezdálo. Jejich role je však mimořádně důležitá i v případě, pokud už se něco opravdu stane – protože pořád jde o životy. Neměli by hlavně zvyšovat paniku. A mimochodem – okamžité sdílení událostí na internetu může být nebezpečné. Neexistuje lepší doporučení než předávat své poznatky nejdřív policii.

Ale v takových chvílích jednají lidé často hlavně instinktivně...
Někdy instinkty zafungují skvěle. Například při útoku v Manchesteru velmi oceňuji, co nastalo v okolí těsně po útoku. Spousta lidí, mezi nimi mnoho dětí, se vlastně ocitla ve vzduchoprázdnu, cesta domů se uzavřela – a v tu chvíli perfektně zafungovala solidarita v okolí, hotely okamžitě začaly poskytovat své služby postiženým... Ale do budoucna by takovéto aktivity měly rovněž být součástí krizových plánů pro podobné akce.

Co dalšího lze ještě zlepšit?
Například to, že by se lidé měli více než nyní připravovat na to, jak se zachovat v kritických situacích. Ve školách vás tomu dnes nikdo neučí a školy by mohly pomoci... Ale z pozice člověka, který se touto problematikou zabývá na nejvyšší úrovni, bych řekl, že na tom ve strategii zvládání kritických situací nejsme špatně. Vládou schválená Koncepce ochrany měkkých cílů je podle mě krok dobrým směrem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video