Ve frontě před kapucínským kostelem v centru města Palma de Mallorca stojí spousta lidí se slunečními brýlemi, i když nebe je zatažené. Další si obličej zakrývají kapucemi či do čela staženými baseballovými čepicemi. Všichni čekají na bezplatné jídlo, často se ale za to stydí.
„Nemám proud ani vodu, a k jídlu také nic,“ řekl místnímu internetovému deníku Crónica Balear 53letý číšník Damian. Spolu s ním ve frontě na jídlo zdarma u jednoho ze středisek, která provozuje v zemi charita, čekají bezdomovci i obyvatelé problémových čtvrtí, ale zdaleka už netvoří většinu potřebných.
Dobročinných jídelen čím dál více využívají i ti, na kterých není jejich bezvýchodná situace vidět ani na druhý či třetí pohled - absolventi univerzit, dobře oblečení rodiče s dětmi nebo provozovatelé hotelů a restaurací, kteří kvůli chybějícím turistům nemají hosty a museli zavřít. Pro ně je nouze v životě novinkou, trpí a stydí se za ni.
Těmhle lidem se říká „nuevos pobres“, „noví chudí“ a je jich stále víc. Podle studie Baleárské univerzity (UIB) o působení pandemie se v regionu počet lidí žijících v extrémní chudobě za rok zdvojnásobil na 34 000. Chudobou trpí celkem 320 000 lidí, tedy každý čtvrtý z 1,18 milionu obyvatel souostroví ve Středozemním moři.
Svět v sevření koronaviru. 12 milníků roku 2020, který pandemie zcela změnila |
List Diario de Mallorca popsal rok 2020 jako rok šířící se chudoby. Stále běžněji je vidět lidi, kteří přespávají v autech nebo přímo na ulici. Podle místní koordinátorky Červeného kříže Juany Lozanové se za prvních deset měsíců roku 2020 rozdalo 52 000 balíčků se základními potravinami a hygienickými potřebami, o rok dříve bylo těchto balíčků potřeba jen 11 000. Charitám navíc docházejí kapacity a nemají prostředky na to, aby pomohly všem, kteří to potřebují.
Nejhorší situace ve Španělsku
Na Baleárech navíc panuje poměrně dramatická situace ohledně šíření koronaviru a čísla nakažených jsou tu jedna z nejvyšších ve Španělsku. Počet nově infikovaných na 100 000 obyvatel tu v posledních dvou týdnech vystoupal na hodnotu 530, přičemž v méně izolovaných regionech jako jsou Katalánsko, Madrid nebo Valencie se počet nových případů držel pod číslem 400.
Na ostrovech panují obavy, že statistiky se budou dál zhoršovat, což by mohlo vést ke kolapsu zdravotní péče a zaplnění jednotek intenzivní péče. „Zažíváme příšernou situaci, kterou jsme si nedokázali představit ani v nejhorších snech,“ řekla koncem roku předsedkyně baleárské regionální vlády Francina Armengolová. Zmírnění opatření včetně omezené provozní doby obchodů a restaurací tak podle mluvčí regionální vlády nelze čekat dříve než v únoru.
Na Baleárských ostrovech kvůli covidu-19 zemřelo už 477 lidí, místní se ale přesto prodlužování restriktivních opatření obávají, protože by to podle nich mohlo zasadit smrtící ránu turistickému průmyslu. Ten přitom generuje až 35 procent příjmů v regionu.
Mnozí předvídají, že na jasném nebi někdejšího turistického ráje se stahují mračna. Jedenaosmdesátiletá důchodkyně Catalina, která s přítelkyní stojí frontu na jídlo před kapucínským kostelem, to vidí jasně: „Lidí ve frontě je čím dál víc. Když to tak půjde dál, nastane tu válka.“
