Tibeťané se začali bouřit 10. března, v den, na který připadalo 49. výročí tibetského povstání proti čínské okupaci. Po krvavých nepokojích, během nichž v roce 1959 zemřelo až 80 tisíc lidí, odešel do indického exilu tibetský duchovní vůdce dalajlama.
Čína a TibetČína obsadila Tibet, který považuje za historickou součást svého území, v roce 1951. Tibetští aktivisté obviňují Peking z potlačování tradiční kultury v provincii a usilují o samostatnost Tibetu nebo přinejmenším o jeho výraznou autonomii v rámci Číny. |
Centrem loňských protestů se stala metropole Lhasa, která po několik březnových dní připomínala válečnou zónu. "Všude vládne chaos. Lidé mají v rukou hole a kameny a zapalují policejní i vojenská auta," popisovala přesně před rokem svědkyně z místa.
Bezpečnostní složky uzavřely a obklíčily největší kláštery, které tradičně představují centra odporu proti čínské nadvládě. Policie prohledávala domy a pátrala po skrývajících se mniších, kteří lavinu demonstrací spustili.
Na potlačení demonstrací Čína povolala tisíce policistů. Bilance mrtvých a zatčených je dodnes nejasná. Tibetské zdroje hovoří až o 219 obětech z řad neozbrojených demonstrantů, zatímco Čína oficiálně udává 22 obětí, z nichž většinu údajně tvořili čínští civilisté.
Exilová vláda Tibetu současně vypočítává, že během nepokojů policie zatkla 5 600 lidí, osud další tisícovky je dodnes neznámý. Čínské úřady tvrdí, že všichni zatčení, proti kterým nebylo vzneseno obvinění, už byli propuštěni.
Nepokoje zkomplikovaly Číně běh cílovou rovinkou k letní olympiádě. Pro čínské komunistické vedení byly pekingské hry v roce 2008 prestižní událostí prvořadého významu. Tvrdé potlačení Tibeťanů vzbudilo odpor u mnoha mezinárodních organizací, které vyzývaly, aby byly hry v Pekingu bojkotovány.
Čína letos nic nepodcení
DalajlamaSoučasný důchovní vůdce Tibetu, občanským jménem Tändzin Gjamccho, je již 14. dalajlamou. Prohlášen jím byl v roce 1935 ve svých čtyřech letech. V rámci exilové vlády Tibetu ani jiných státních orgánů dalajlama nezaujímá žádnou oficiální funkci. Vzhledem ke svému postavení je však považován za neformálního nejvyššího představitele Tibeťanů. |
S blížícími se daty obou březnových protestů napětí v Tibetu rostlo. Dalajlama letos v únoru vyjádřil obavu před novým krveprolitím. "Situace je velmi napjatá, čínská armáda drží prst na spoušti," nechal se slyšet.
Čína podle svých vysokých představitelů skutečně nenechala letos nic náhodě. "Musíme zůstat nanejvýš bdělí a se zatnutou pěstí potřít jakýkoli incident," hrozil šéf tibetské komunistické strany v posledních dnech.
Už od února himalájskou oblast obsadily tisíce příslušníků armády a paramilitárních jednotek, a z ulic tibetských měst tak učinily jedny z nejstřeženějších na světě. Do oblasti nesmí zahraniční turisté ani novináři.
Číňané považují veškeré protivládní protesty za činnost "dalajlamovy kliky". Vůdce Tibeťanů opakovaně nařkli ze separatistických úmyslů, které indický vyhnanec odmítá.
čtěte: Proč jsou vztahy s Čínou stále na bodu mrazu?otázky a odpovědi o Tibetu |
Úřadům se letos zatím daří držet protičínský odpor na uzdě. Úterní padesáté výročí největších protestů vzbudilo větší vášně ve světě než v ulicích tibetských měst. - čtěte Tisíce lidí demonstrovaly za Tibet, dalajlama mluvil o pekle na zemi
Dalajlama u příležitosti výročí promluvil ke svým příznivcům v indické Dharamsále a upozornil, že tibetská kultura je na pokraji vymření. Obyvatelé Tibetu zažívají podle něj pod čínskou vládou peklo na zemi. Čína hned další den obvinila dalajlamu ze lži, Tibeťané si díky ní prý naopak užívají ráje na zemi.
