náhledy
Už půl roku prchají z Barmy statisíce Rohingů. Tamní úřady je neuznávají jako etnikum, považují je za nelegální přistěhovalce. Při zátazích na muslimskou menšinu mezitím lehly popelem desítky vesnic a mnoho lidí přišlo o život. OSN považuje kampaň proti Rohingům za etnickou čistku. Většina uprchlíků stále žije v táborech v Bangladéši.
Autor: Anna Surinyach/Lékaři bez hranic
Sunčída do Bangladéše přicestovala v říjnu loňského roku. Na útěku je spolu se svým manželem. Krátce po příjezdu do tábora Unčiprang musela vyhledat pomoc. Lékaři jí po ultrazvukovém vyšetření diagnostikovali rakovinu vaječníků.
Autor: Anna Surinyach/Lékaři bez hranic
Uprchlických táborů jsou v Bangladéši desítky, často leží kousek od hranic s Barmou. Osada Najapara je domovem zhruba pro 23 tisíc lidí.
Autor: Anna Surinyach/Lékaři bez hranic
Pro třicetiletou Chalímu Khatúnovou se stal novým domovem tábor Mojnargona. Žije zde s manželem a svými jedenácti dětmi. O jednoho potomka přišla při brutálním útoku barmských jednotek v srpnu 2017.
Autor: Anna Surinyach/Lékaři bez hranic
Rohingové mnohdy přicházejí do uprchlických táborů zbídačení. Dívku na snímku trápil záškrt, jehož průběh lze přirovnat k těžké angíně. Při komplikacích může vést záškrt až ke smrti.
Autor: Anna Surinyach/Lékaři bez hranic
Pětačtyřicetiletý Iman Husejn na snímku pózuje se svojí rodinou. Před pronásledováním utekl do tábora Džamtoli. V Barmě se živil jako farmář, vlastnil pěkný kus země, dvoupatrový dům, obchod i hospodářská zvířata. Při nájezdech vojáků a policie přišel o všechno, rodinu se mu však podařilo zachránit.
Autor: Anna Surinyach/Lékaři bez hranic
Humairu našli pracovníci Lékařů bez hranic ve stanu v táboře Džamtol. Byla v šoku, nemohla zapomenout na hrůzy, jaké si prožila v Barmě. Přišla o manžela, na útěk se musela vydat i přesto, že byla v pokročilém stadiu těhotenství. Mnoho dní šla pěšky, společně se svým sedmiletým synem Mohamedem. Na útěku se jí narodila dcera, kterou pojmenovala Ruzina. Humaira ji však nemohla kojit, a děvčátko proto trpělo podvýživou.
Autor: Anna Surinyach/Lékaři bez hranic
Pětadvacetiletý Bošir Uláh právě dorazil do Bangladéše. Na cestě se musel starat o svou manželku, matku a tři děti. Na snímku přihlíží očkování svých ratolestí.
Autor: Anna Surinyach/Lékaři bez hranic
Podmínky v táborech nejsou ideální. Uprchlíci nemohou spoléhat pouze na pomoc neziskovek. Velkou část obydlí si například musí postavit sami.
Autor: Anna Surinyach/Lékaři bez hranic
Po mnoha dnech na cestě lidé nepohrdnou ani řádnou koupelí.
Autor: Anna Surinyach/Lékaři bez hranic
Z uprchlických táborů se postupem měsíců stala relativně velká sídliště.
Autor: Anna Surinyach/Lékaři bez hranic
V Bangladéši Rohingům pomáhá řada neziskových organizací. Většinou spoléhají na místní dobrovolníky. Na snímku provádí pracovník Lékařů bez hranic Mohamed Abdul Kader základní prohlídku malého dítěte po vstupu na území Bangladéše.
Autor: Anna Surinyach/Lékaři bez hranic
V táborech, kde působí i zahraniční pomoc, lidé dostávají základní jídlo a oblečení. Spolehnout se mohou na příděly soli, oleje, rýže a cukru. Na snímku nese chlapec „kořist“ v táboře Najapara.
Autor: Anna Surinyach/Lékaři bez hranic
Řeka Naf se táhne podél hranic mezi Barmou a Bangladéšem. Pro Rohingy je kritickým bodem na útěku před pronásledováním. Někteří využívají služeb pašeráků, kteří je přes řeku převáží na chatrných plavidlech. Ta se čas od času potopí i s lidmi na palubě. Část uprchlíků řeku překračuje svépomocí.
Autor: Anna Surinyach/Lékaři bez hranic