Během druhé světové války zavlekli nacisté do Německa desetitisíce dětí z okupovaných území, aby je germanizovali. Nikdo ale zatím neuznal, že se stali oběťmi nacistického režimu. Karl Vitovec teď bojuje za změnu, píše v aktuálním vydání německý magazín Der Spiegel.
Dnes jednaosmdesátiletý důchodce z Porýní byl v roce 1940 vybrán nacistickým důstojníkem v Českých Budějovicích na poněmčení. Po matce měl totiž v těle "germánskou krev". Několik měsíců žil tehdy osmiletý chlapec v náhradní rodině poblíž Lipska, pak nastoupil na německou školu v Táboře, kde byl s ostatními spolužáky vychováván k němectví.
"Kdo mluvil česky, byl potopen do nedaleké ledové řeky," zavzpomínal na tehdejší dobu Vitovec. "Rychle jsme se to proto odnaučili." Na konci války sloužil muž převychovaný na Němce jako pomocník u protiletadlového děla, za což dostal i vyznamenání. Krátce nato však padl do ruského zajetí. "Moc dlouho jsme mlčeli," tvrdí teď s odstupem.
Soud žádost odmítl
Vitovec už dva roky usiluje o to, aby byl uznán obětí nacismu a získal odškodnění za "uloupenou identitu". Ke germanizaci nejprve vybírali děti s německou krví jako byl Vitovec, později nouze o vojáky donutila nacisty výběr rozšířit například o sirotky po mrtvých partyzánech. Mnoho z nich vyrostlo v Německu pod změněným jménem a dodnes ani neznají svou pravou totožnost.
Vitovec, původním křestním jménem Karel, ji zná, uznání svých nároků se ale zatím nedočkal. V listopadu dostal zamítavé stanovisko od petičního výboru Spolkového sněmu.
"Popsaný osud postihl v rámci válečného dění množství rodin a byl součástí válečné strategie. Jeho cílem nebyla primárně likvidace nebo odejmutí svobody postiženého, nýbrž jeho získání pro vlastní využití. Jedná se tak o obecný osud v důsledku války," sdělil Vitovcovi výbor.
Rakousko zavlečené lidi odškodnilo
Podle historika Christopha Schwarze, který při přípravě knihy na toto téma spolupracoval s více než desítkou tehdejších dětí zatažených do Německa na převýchovu, je reakce zákonodárců dokladem ignorance německých institucí.
"Většina obětí je již staršího věku a už nemají síly samy bojovat. Je smutné, jak německý stát osud těchto lidí ignoruje," uvedl Schwarz, který k pomoci germanizovaným loni vyzval poslance všech parlamentních stran. Odpovědnost za minulost ale podle něj nikdo necítí.
Německo se prý může k obětem postavit podobně jako Rakousko, které v roce 2000 zřídilo speciální fond na odškodnění lidí zavlečených na otrocké a nucené práce. Finanční náhradu v jeho rámci dostaly i osoby zařazené k poněmčení - každý 1 453 eur.
Podle historičky Ines Hopferové-Pfisterové to sice není příliš vysoká suma, ale je to důležitý signál. "Mnoho postižených trpí dodnes svým násilným vykořeněním," říká vědkyně z univerzity ve Štýrském Hradci, která se osudy těchto lidí intenzivně zabývala.
