„To nemá nic do činění s představivostí,“ odpověděl Habeck koncem minulého roku reportérovi deníku The Guardian na otázku, jestli si dokáže představit sám sebe v čele největší evropské ekonomiky.
„V současnosti v průzkumech figurujeme na druhém místě. Pokud to tak bude i krátce před volbami, tak vám na tuto otázku dáme seriózní odpověď,“ slíbil.
Habeck stanul v čele německých zelených v lednu 2018 a strana od té doby v průzkumech vytrvale stoupá. Zelení, kteří se ještě před sedmi lety stali terčem posměchu kvůli návrhu na zavedení jednoho bezmasého dne ve školních jídelnách týdně, přeskočili Alternativu pro Německo i trápící se sociální demokracii a jejich preference atakují 25 procent. Rostoucí podpora se pak potvrdila v loňských volbách do europarlamentu, v nichž získali 20,5 procenta.
Rovněž padesátiletý rodák z Lübecku si v průzkumech veřejného mínění vede víc než slušně. V čele země si ho podle loňské sondy listu Bild am Sonntag dokáže představit 51 procent Němců, zatímco současnou šéfku CDU Annegret Krampovou-Karrenbauerovou jmenovalo 24 procent dotázaných.
Ze země větrných turbín
Habeck je v politice relativním nováčkem. Původně autor dětských knih a překladatel anglické poezie se teprve před deseti lety dostal na kandidátce zelených do zemského sněmu v Šlesvicku-Holštýnsku. O další tři roky později se v nejsevernějším německém státě stal vicepremiérem pro otázky energie. zemědělství a životního prostředí.
Jeho rodná strana ho s hrdostí označila za „prvního ministra Energiewende“, tedy německého obratu k obnovitelným zdrojům energie. Ne nadarmo, protože Šlesvicko-Holštýnsko je díky své poloze mezi Severním a Baltským mořem ideální pro stavbu větrných elektráren. Ty dnes produkují elektřinu pro celý tento stát a dávají práci 12 000 lidem.
Před dvěma lety byl spolu s populární poslankyní Annalenou Baerbockovou zvolen do čela strany. VedenÍ převzali krátce poté, co po posledních volbách zkrachovalo jednání o vytvoření koalice s CDU/CSU a liberální FDP.
Z vedoucího dua je jako pravděpodobný šéf kandidátky v příštích volbách do Spolkového sněmu zmiňován především Habeck. Je populárnější na celostátní úrovni, zastával významnější pozici a jeho tvář se častěji objevuje v médiích.
Na vlně klimatické krize
Růst popularity zelených odpovídá vlně znepokojení z klimatické krize, která se v posledních letech vzedmula na Západě. Těží tak z toho, že jejich dlouhodobé téma se po třiceti letech dostalo do centra pozornosti. K tomu je třeba připočíst sílu studentského hnutí Fridays for Future v Německu a fakt, že mnoho studentských aktivistů půjde za dva roky poprvé k volbám.
„Strana zelených vznikla, aby se chopila otázek, na které ostatní strany zapomněly. Ale teď se tyto problémy týkají nás všech. Voliči si uvědomují, že svět se mění: hoří lesy, řeky vysychají, zvířata pomalu nemají co jíst,“ vysvětlil Habeck listu The Guardian.
Zelení, kteří mají kořeny v kontrakultuře 70. let a kdysi se profilovali jako ostrý odpůrce NATO, navíc pod novým pragmatickým vedením změnili tvář. Upustili od věčných vnitrostranických hádek a začali se prezentovat jako levostředová alternativa pro širší veřejnost. Výsledkem mimo jiné je, že v polovině z šestnácti spolkových zemí se dnes podílejí na vládnoucí koalici.
Jejich program se pochopitelně točí především kolem environmentálních témat. Jeho součástí jsou například masivní státní investice do ekologických technologií včetně elektrických aut a trvale udržitelného zemědělství. A to i za cenu rozpočtového schodku.
Nechceme nic zakazovat
Habeck odmítá výtky, že zelení chtějí v zájmu životního prostředí svými regulacemi zasahovat do soukromého života lidí. „Pokud nastavíte standardy na širší politické úrovni, tak to je správně. Ale pokud lidem nařídíte osobní kalorické limity na živočišné proteiny, tak to je špatný nápad,“ vysvětluje spolupředseda zelených.
„A pokud jim řeknete, že ve čtvrtek odpoledne nebude ve veřejných jídelnách žádné maso, tak to také není dobře, protože lidem nutíte, co mohou jíst a kde to mohou jíst. Ale když nastavíte správná pravidla zacházení se zvířaty, tak si na kebab můžete zajít klidně každý den,“ dodává otec čtyř dětí.
Zatímco ve velkých městech a bývalém západním Německu programu zelených přikyvuje čím dál více lidí, v někdejší NDR jejich volební výsledky zatím příliš oslnivé nejsou. Například v zářijových zemských volbách v Braniborsku skončili s 6,2 procenta čtvrtí.
Podle analytiků je to dané i obavami místních voličů z plánovaného odstavení tamních uhelných elektráren a definitivního uzavření zbývajících dolů na uhlí.
„Snažili jsme se lidem vysvětlit, že máme plány na dobu po uzavření uhelných dolů: infrastrukturní projekty, nové nemocnice, rychlé připojení. Ale je pochopitelné, že po všech těch drsných změnách v minulosti jsou lidé nedůvěřiví,“ komentuje Habeck nevalné volební výsledky v bývalém východním Německu.
