V jedné z křivolakých uliček židovské čtvrti v Jeruzalémě stojí hubený vysoký muž, od hlavy až k patě v černém, a nad hlavou točí živým bílým kuřetem. Jednou, podruhé, potřetí. Pak ptáka podá jinému muži, a ten ho zařízne.
I tak vypadá oslava jednoho z nejvýznamnějších židovských svátků Jom kipuru, kterým končí desetidenní pokání po Roš ha-šaně, židovském novém roce. Většinou tak slaví ale jen ti nejkonzervativnější vyznavači židovského náboženství, jimž se říká charedim.
Kontroverzní zvyk kaparot, který lze z hebrejštiny přeložit jako "usmiřování" a který mnozí lidé vnímají jako drastické mučení zvířat, se podle izraelského listu Haarec vysvětluje jako "symbolické gesto, při kterém člověk na drůbež přenese všechny své hříchy uplynulého roku". Do nového tak může vkročit s čistým štítem.
Většina lidí své hříchy vykupuje modernějším způsobem, tedy spíše penězi než krvavou obětinou. Šekely, dolary i eura posílají na dobročinné účely. Proti kaparotu vystupuje i řada rabínů.
Někteří věřící si ale svoji tradici vzít nenechají, takže každoročně na Jom kipur končí velké množství drůbežího masa v útulcích pro chudé. Právě na talířích nemajetných má totiž skončit rituálně zabitá slípka, která vykoupila něčí hříchy.
Na rituál "usmiřování" se údajně nejlépe hodí bílé kuře, to mohou použít všichni. Rituál ale lze provést i se starší drůbeží. Pak platí, že žena k vykonání kaparotu musí použít slepici a muž kohouta.
JOM KIPURDen smíření je svátek, při kterém si židé připomínají, jak Bůh Izraeli odpustil zhotovení zlatého telete. Je to den, kdy Abrahám uzavřel smlouvu s Bohem. Židé na Jom kipur drží přísný 25hodinový půst, po celý den se věnují modlitbám a sebezpytování. V synagogách židé vyznávají své hříchy. Je to den zasvěcený pokání. Hodně věřících se oblékne do bílého, barva představuje pohřební rubáš, ale je i symbolem čistoty. Podle židovské tradice se říká, že "člověka ovládá zlý půd po 364 dnů v roce, jen jeden den nemá sílu: na Jom kipur". |
