Člověk by řekl, že v Maroku se proti pořádání fotbalového mistrovství světa nikdo bouřit nebude. Čutaná je tu téměř náboženství, spanilou jízdu Lvů z Atlasu ze šampionátu v Kataru před třemi lety mají stále všichni v čerstvé paměti a tým kolem charismatického obránce Achrafa Hakimiho vládne africkému fotbalu.
O tamním fotbalovém fanatismu by mohl vyprávět i autor tohoto textu: dodnes si pamatuje celonoční vřeštění klaksonů a práskání rachejtlí v Tetuánu, když Maročané v kvalifikaci na Africký pohár národů slavně porazili Tanzanii 3:1. Mátový čaj tekl proudem, spát se nedalo, ale mělo to tu výhodu, že v šílícím davu se bez obav z policie dal balit hašiš.
Praštěný animovaný seriál se stal jednotícím prvkem nespokojené omladiny v zemích, kterým se dříve říkalo třetí svět a dnes mají o trochu uctivější nálepku „globální jih“.
