Noční jednání plné silných prohlášení a proklamací, jimž dával korunu sám premiér Alexis Tsipras patetickými výstupy, tak skončilo dle předpokladu - v třísetčlenném parlamentu podpořilo vládní plán 251 zákonodárců.
Chceme euroZachovat euro si přeje 84 procent Řeků, zatímco návrat k drachmě chce 12 procent obyvatel Řecka. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu společnosti Metron Analysis. Další průzkum ukázal, že voliči strany SYRIZA jsou v otázce eura rozděleni. Pro drachmu jich je 40 procent, zatímco euro chce zachovat 47,5 procent respondentů. |
Otázkou je, jaký dopad bude mít hlasování na budoucí soudržnost koaliční vlády, nejméně jedenáct jejích poslanců se totiž hlasování zdrželo a nebýt opozice, měla by vláda s prosazením návrhu dalších úspor velký problém.
Sám Tsipras poslance před hlasováním přesvědčoval emotivním projevem. Návrh provázený finančními škrty hájil tím, že vláda byla nucena přijmout opatření, která nebyla v jejím volebním programu. Připomněl, že v nedělním referendu, ve kterém většina voličů hlasovala proti úsporám, vláda nicméně nedostala mandát jít do osudového střetu s eurozónou.
„Nežádal jsem o NE, abychom se dostali ven (z eurozóny), ale jako prostředek k posílení naší vyjednávací pozice,“ prohlásil Tsipras. Podle něj se kabinetu vůbec poprvé podařilo dosáhnout od věřitelů závazku na restrukturalizaci řeckého dluhu. Nynější návrh je podle premiéra v několika bodech lepší než to, co bylo údajně předloženo věřitelskými institucemi jako ultimátum.
„Od prvního okamžiku v roli předsedy vlády mne pohánělo výhradně vědomí na spravedlivé řešení a hájení zájmů řeckého lidu. Udělal jsem vše, co je v lidských silách v těchto obtížných podmínkách, vyhrožování a vydírání... (...) Moje jediná síla v tomhle těžkém boji byla obrovská podpora řeckého lidu.“
„Nezaprodávám řecký lid,“ dodal lídr země a levicového hnutí SYRIZA, které je složené z několika frakcí a Tsipras jej ve volbách dovedl k vítězství zejména díky protievropské rétorice. I proto v tomto hnutí část poslanců vyjádřila hrubý nesouhlas s nově navrženými úspornými kroky (více o vzpouře čtěte zde).
Každá dohoda něco stojí, řekl šéf financí
Mezi prvními před poslance předstoupil nový ministr financí Euklidis Tsakalotos. Uvedl, že řecké NE v referendu bylo pro další vyjednávání velmi důležité. Zmínil v tomto smyslu změnu postoje Mezinárodního měnového fondu, který konečně mluví o řeckém dluhu jako o neudržitelném.
K novému návrhu, který fakticky znamená další nejméně tři roky hlubokých škrtů, řekl, že „každá dohoda něco stojí“. Na závěr své řeči muž, který do jmenování ministrem financí působil jako hlavní vyjednavač země s věřiteli dodal: „Jestli se v pondělí pro obyčejné Řeky něco nezmění, budeme mít obrovský problém.“ V neděli totiž o návrhu Řecka rozhodne summit EU.
Vládní návrh škrtů, který se příliš neliší od kompromisního návrhu věřitelů odmítnutý v nedělním referendu, se však nelíbí části Řeků. Silné rozdělení společnosti v postoji k Evropské unii ostatně dokazují demonstrace, které se v posledních dvou dnech odehrály v centru Atén před budovou parlamentu. Zatímco ve čtvrtek před vypršením ultimáta zde protestovaly tisíce proevropsky smýšlejících lidí, v pátek se zde naopak sešly tisíce demonstrantů odmítajících součané podvolení se EU.
AFP: Nová pomoc Řecku by mohla činit 74 miliard eur
Očekávaný jednohlasný názor parlamentu na další postup vlády podpořily i pozitivní reakce Evropy. Představitelé Evropské unie, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) totiž hodnotí reformní návrhy řecké vlády kladně a považují je za základ pro jednání o novém balíku pomoci v hodnotě 74 miliard eur (zhruba dva biliony Kč). Uvedly to zdroje agentury AFP. Balík pomoci by podle zdrojů zahrnoval 58 miliard eur z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) a 16 miliard eur od MMF.
Reformním návrhem se budou během soboty zabývat země eurozóny na pracovní úrovni a později pak příslušní ministři financí. To už by mohl být znám jejich verdikt, zda má smysl dál vyjednávat. Tsakalotos v pátek vyjádřil přesvědčení, že věřitelé přijmou mnohé z řeckých požadavků na zmírnění podmínek splácení řeckého dluhu.
Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu podle zdroje agentury Reuters informovali vlády zemí platících eurem, že „za určitých podmínek vidí návrhy (řeckých úsporných opatření) za základ pro jednání o novém záchranném balíku z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM)“. Reuters připomíná, že toto doporučení je důležitým krokem před odpolední schůzkou ministrů financí.
Někteří evropští partneři, jako Francie nebo Itálie, vyjadřovaly ohledně celkové dohody spíše optimismus, ovšem Německo nebo Nizozemsko byly mnohem obezřetnější. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert dokonce naznačil, že řecké návrhy musejí jít výrazně dál, než požadovali v červnu mezinárodní věřitelé, aby Atény mohly získat novou finanční pomoc.
