Podle ní je tvrzení Atén, že turecko-řeckou hranici v Egejském moři nelze řádně kontrolovat, mýtus.
„Pokud členský stát Schengenu trvale nedodržuje své závazky a jen váhavě přijímá pomoc, pak si nesmíme některé myšlenky zakazovat,“ uvedla ministryně vd Welt am Sonntag. Podle ní to znamená zejména otevřenou diskusi o případném vyloučení Řecka ze schengenského prostoru bez hraničních kontrol.
Kdo je členem SchengenuSchengenský prostor tvoří nyní 26 států. S výjimkou Irska, Británie, Rumunska, Bulharska, Chorvatska a Kypru jsou jeho členy všechny země EU, z neunijních zemí se k zóně volného pohybu připojily Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island. O vstup do prostoru bez vnitřních hraničních kontrol v současné době usilují Chorvatsko, Bulharsku, Rumunsko a Kypr, naopak Británie a Irsko mají vlastní cestovní unii. |
Podle ministryně je ostraha řecko-tureckých hranic nedostatečná a tvrzení Atén, že jejich kontrola je v Egejském moři s desítkami ostrovů velmi obtížná, neudržitelné. Řecko disponuje dobře vycvičenými námořními silami a ty by podle ní mohly pod civilním vedením při ostraze a registraci migrantů pomáhat, domnívá se Miklová-Leitnerová.
„Trpělivost mnoha Evropanů je u konce... Hodně se toho namluvilo, teď je ale konečně třeba jednat. Jde o to, udržet v Evropě stabilitu, pořádek a bezpečnost,“ řekla rakouská politička.
O možném vyloučení Řecka ze schengenského prostoru voleného pohybu tento týden hovořil i bavorský zemský ministr vnitra Joachim Herrmann. Podle něj může být Řecko k odchodu donuceno tím, že nebude plnit své závazky k efektivní ochraně hranic.
Plánuje se zablokování řecko-makedonské hranice
Evropská unie také zvažuje další možnosti, jak zpomalit vlnu migrantů přicházejících do Evropy a jednou z nich je zablokování průchodu uprchlíků do Makedonie z Řecka, přes něž míří většina uprchlíků na cestě na západ a sever kontinentu.
Podle deníku Financial Times (FT) zpřísnění kontroly řeckých hranic na Balkáně navrhl slovinský premiér Miro Cerar a ve středu o něm diskutovali velvyslanci zemí osmadvacítky v Bruselu. Řecko se ale takového kroku obává, protože by to mohlo znamenat, že na jeho území uvíznou až desítky tisíc běženců.
FT připomínají, že by takový „drastický plán“ v důsledku izoloval Řecko, které má již nyní hospodářské problémy a je již zahlceno migranty.
Cerar napsal představitelům členských zemí EU dopis, v němž žádá „přímou pomoc“ Makedonii nutnou pro to, aby bylo Skopje schopné zabránit „neregulérním migrantům v překročení řecko-makedonské hranice“.
„Všechny země EU by měly poskytnout maximální podporu makedonským úřadům při ostraze hranic prostřednictvím dočasných policejních posil, poskytnutím vybavení nebo dalšími způsoby,“ stojí v dopise slovinského premiéra.
Podle Financial Times je takovému postupu nakloněna Evropská komise i Německo. Souhlasily by i další státy, které podobné návrhy vyslovily v minulých dnech. Například maďarský premiér Viktor Orbán v pátek po jednání s Cerarem vyzval, aby byl na hranicích Makedonie a Bulharska s Řeckem postaven plot.
Migranti už loni ostnatý drát na hranici Řecka s Makedonií strhli:
26. listopadu 2015 |
Krátký plot už stojí
O potřebě „záložního hraničního systému“ na linii Bulharsko - Makedonie v případě selhání úsilí posílit vnější ochranu schengenského prostoru hovořil tento týden i český premiér Bohumil Sobotka. Makedonie na svých hranicích s Řeckem už krátký plot loni v listopadu postavila.
Nový přístup by posunul klíčovou linii Evropské unie, pokud jde o migranty, z tureckého pobřeží a Egejského moře na severní hranici Řecka, uvedly FT. Atény se takového kroku obávají. Premiér Alexis Tsipras podle Financial Times v této souvislosti varoval, že by se z Řecka mohla stát „černá skříňka“ pro migranty. Ti by totiž bez možnosti vycestovat dál uvízli na jeho území.
Možnost zablokování řeckých hranic se objevuje v době, kdy rostou obavy, že plán EU přesvědčit Turecko, aby zastavilo proud uprchlíků, nefunguje, píší FT.
Evropská unie loni uzavřela dohodu s Tureckem, které se za příslib finanční pomoci ve výši tří miliard eur (81 miliard Kč) zavázalo lépe střežit své hranice na pobřeží Egejského moře.
Právě z tureckého pobřeží totiž do Evropy připlouvá největší díl migrantů - loni se takto na řecké území dostalo přes 800 000 uprchlíků. Dohoda se ale zatím do počtu připlouvajících běženců příliš nepromítla, jejich počet se v prosinci a lednu sice mírně snížil, podle odborníků to ale může být spíše důsledek nepříznivého počasí, než větší přísnosti tureckých úřadů.
