Filippose Loizose odvolací soud až po třech letech zdlouhavého řízení zprostil trestu jako značně přehnaného. Už to ale, že byl v roce 2014 odsouzen, ukázalo, nakolik má řecká ortodoxní církev v zemi ještě velký vliv. Její představitelé, kteří pravidelně z rouhání obviňují také sexuální menšiny, ale i umělce a jiné aktivisty bojující například proti náboženskému tmářství, neváhali Loizose přirovnávat k ďáblu.
Vadilo jim, že si vystřelil z mnicha, který byl navíc už mrtvý dvě desítky let. Jeho jméno Paisios ještě změnil na Pastítsios s odkazem na řecký těstovinový pokrm podobný lasagni. Stejným způsobem "znevážil" i Pannu Marii a Ježíše v jejím náručí. Trest kritizovala řada nevládních organizací, včetně Amnesty International.
Řecko tak následovalo ve zrušení rouhání, které celkem nenápadně zmizelo jako pojem z nového trestního zákoníku platného od 1. července, další země jako Norsko, Maltu, Irsko či Nový Zéland.
Za bezbožnost se trestalo už v antickém Řecku. Známý je případ filozofa Anaxagoráse, který již pět století před naším letopočtem tvrdil, že Slunce je rozžhavená hmota, a byl proto poslán z Atén do vyhnanství, protože údajně urazil boha Hélia.
Rouhání se dnes stále tvrdě stíhá v muslimských zemích, většinou je za ně trest smrti.