Před pár týdny, když byly oznámeny výsledky voleb, se politici nedokázali dohodnout na koalici. Podobný scénář hrozí i po víkendových volbách. Jejich favorité, pravicová Nová demokracie a radikálně levicová Syriza, totiž mají úplně jiný pohled na řešení hluboké hospodářské krize, která Řecko dusí už pět let.
Zatímco konzervativci chtějí pokračovat v tvrdých úsporách, a tím od Evropy získat další nezbytnou finanční injekci, levice nařízené škrty odmítá. I za cenu odchodu Řecka z eurozóny. A tato varianta je podle analytiků čím dál pravděpodobnější, i když v Řecku si ji zatím připouští jen málokdo. Přes sedmdesát procent obyvatel se nechce vrátit k původní měně drachmě.
Odchod Řecka ze spolku zemí, které platí eurem, by však otřásl i Evropskou unií. Ekonomové jej vyčíslují na jeden až tři biliony eur. Na to sází i šéf Syrizy Alexis Tsipras, podle kterého si Unie ztrátu Řecka nedovolí. Levicový politik slibuje, že dokáže vyjednat měkčí opatření. V zemi se zatím šíří nejistota, což ukázaly i květnové volby. Posílily radikální strany.
"To tady nebylo zvykem. Dlouhé roky se střídala konzervativní Nová demokracie se socialistickým Pasokem. Vlastně jako taková opoziční smlouva, ale permanentní," říká česká velvyslankyně v Aténách Hana Ševčíková.
Liší se bezpečnostní situace ve vnitrozemí a na ostrovech, kam míří většina turistů?
Velmi. Ostrovy a letoviska na pevnině, jež žijí hlavně turistikou, jsou světy samy pro sebe. Neříkám, že by tam nepronikla politika, ale jsou to místa klidnější než města. Na ostrovech se Řekové hodně snaží, aby turisté neodcházeli.
Hana ŠevčíkováČeská velvyslankyně v Řecku Hana Ševčíková (1954) vystudovala Univerzitu Karlovu v Praze, obor komparativní lingvistika, literatura a germánské jazyky. Na ministerstvu zahraničních věcí ČR pracuje od roku 1990, předtím se živila jako překladatelka. V minulých letech vedla ambasády v Dánsku a Itálii. Na velvyslanectví v Řecku působí od října 2010. |
Jak vy osobně vnímáte řeckou krizi? Pocítila jste zhoršení životní úrovně? Je kupříkladu méně zboží v obchodech?
Je tu velký rozdíl mezi těmi, kteří mají nějaký majetek, a těmi, kteří žijí z měsíčního platu. Ti druzí to pocítili hodně. Platy se jim snížily, zvýšily se daně a naopak podražil benzin a jídlo. Lidé už si nekoupí boty, když je nepotřebují. Nenaplní košík v obchodě jako dřív.
Změnila se nálada Řeků?
Strašně. Ještě loni se zdálo, že to nikdo nebere moc vážně. Nejprve se dojednalo první memorandum s prvním balíkem pomoci. Pak se dojednalo druhé, které už doprovázela úsporná opatření, a na některé lidi to začalo doléhat. Klesla poptávka v obchodech, lidé přestali tolik cestovat. Řečtí politici přestali vyhlašovat, že bude líp.
Co je podle vás skutečným problémem Řecka?
Dvacet třicet let trvající nerovnováha mezi tím, na co si obyvatelé sami reálně vydělali, a tím, co zkonzumovali. A také způsob, jak vlády vládly. Nejenže se lidé zadlužovali, ale i vlády zadlužovaly zemi. Státní kasa je teď bez peněz. Řekové prožili neuvěřitelný rozkvět společnosti, nikoli však průmyslového a výrobního potenciálu.
Myslíte, že současnou napjatou atmosféru nedělní volby uklidní?
Teď je takové ticho před bouří. Až se v neděli začnou objevovat první předběžné výsledky, pak by mohlo být rušno. Předseda Nové demokracie Antonis Samaras i šéf Syrizy Alexis Tsipras shodně prohlašují, že chtějí vládu už v pondělí 18. června, aby bylo do summitu Evropské rady 28. června všechno připravené. Ohledně výsledku se mluví o dvou scénářích. V tom prvním by mohla volby vyhrát Nová demokracie, která vytvoří věrohodnou, většinovou koalici a bude dál jednat s Evropou. Velkým rizikem této varianty však je, že v opozici by v tomto případě byla radikální levice, která by skončila na druhém místě. Její voliči by mohli být nespokojení, že nenastala kýžená změna, a mohli by vyjít do ulic. V druhém scénáři by naopak vyhrála Syriza, které by se rovněž mohlo podařit vytvořit kredibilní většinovou vládu. Důležité pak bude, zda si udrží svou proevropskou rétoriku.
Oba scénáře, které jste zmínila, počítají s proevropskou politikou. Existuje i takový, který s ní nepočítá?
Doufám, že ne.
Řada Řeků by si přála velkou koalici se zastoupením co nejvíce stran. Je taková vláda v Řecku reálná?
Duhová koalice, na to tady není atmosféra. Hlavně myslím, že řada voličů chce změnu, takže kdyby se do toho pustily všechny strany, samozřejmě kromě komunistů, kteří programově do žádné vlády nechtějí, a extrémně pravicového Zlatého úsvitu, s nímž zase do koalice nikdo nevstoupí, tak by to nebylo věrohodné.
Premiér Petr Nečas i další evropští lídři uvedli, že si umějí představit odchod Řecka z eurozóny. Co by to pro předluženou zemi znamenalo?
Víte, nezadlužíte se, když vám nikdo nepůjčí, a nezadlužíte se, když nechcete. Řekové se rádi vidí jako potomci těch starých, antických Řeků, ale je to mladý a historií zkoušený stát. Soluň byla od nadvlády Turků osvobozená až v roce 1912. V roce 1974 se Řekové zbavili junty, v roce 1981 vstoupili do Unie a země se začala rozvíjet. Náhle chtěli, co dříve neměli, třeba luxusní auta. Jenže auta nevyrábějí, tak je kupovali v cizině. Stejně jako oblečení. Řecká výroba bavlny byla potlačena, bylo jednodušší ji dovážet. Dokonce se sem dovážela například i holandská rajčata, egyptské brambory či belgické léky. Pak také zbraně... Není to tak, že by profitovali jen Řekové, byl to výhodný trh pro více zemí.
Umíte si přesto představit odchod Řecka z eurozóny?
Technicky je to zřejmě proveditelné, ale politicky si to představit neumím. Také všichni řečtí politici, ať jsou napravo nebo nalevo, říkají, že chtějí zůstat v Evropské unii i v eurozóně.
