Řecké školy v okolí četných uprchlických táborů mají od konce září pracovat na dvě směny. Dopoledne patří běžné výuce místních školáků, od 14 do 18 hodin je však v lavicích vystřídají malí běženci.
Můžete si vyzvednout 7 000 lidí, vzkazuje Řecko EvropěV Řecku je připraveno sedm tisíc běženců na to, aby si je okamžitě vzaly další země Evropské unie. Německému deníku Die Welt to řekl řecký ministr pro evropské záležitosti Nikos Xydakis. „Většina zemí EU si od nás bere příliš málo uprchlíků, některé země ani neodpovídají na naše žádosti,“ dodal Xydakis. Tisíce běženců už přitom podle něj splnily všechny formální požadavky. Státy EU převzaly od Řecka a Itálie dosud 5 651 lidí, uvedla ve středu Evropská komise. Jen v září jich bylo rekordních 1 202. Stále však jde jen o zlomek z celkového počtu 160 tisíc běženců, které by měly být v průběhu dvou let z obou zemí přesunuty do jiných unijních států. Eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos zdůraznil, že členské země unie mají právní povinnost splnit závazky, na nichž se skoro přesně před rokem shodly. |
Zhruba osmnáct tisíc dětí z Blízkého východu čekají hodiny angličtiny, řečtiny, matematiky a práce s počítačem.
Pokud se vše vydaří, absolventi „přijímacích tříd“ by měli už příští školní rok nastoupit do běžných základních škol - buď přímo v Řecku, nebo v jiné evropské zemi.
Tak zní nový plán, který představila řecká vláda. Práci učitelů podle ní zaplatí Evropský azylový a integrační fond, dopravu dětí do škol pak Mezinárodní organizace pro migraci, která se rovněž postará o úklid budov po odchodu běženců.
Nový projekt by tak neměl příliš zatížit samotné školy, jejichž učitelé v Aténách před dvěma týdny protestovali proti drastickému škrtání rozpočtů.
Průměrný dětský uprchlík v Řecku nebyl ve škole rok a půl
Řecký kabinet se prostřednictvím nového programu snaží, aby v jeho uprchlických táborech nevyrostla „ztracená generace“ mladých lidí bez vzdělání, práce a naděje. Řada běženců míří do Evropy právě proto, aby zajistila lepší budoucnost pro své děti, což se ale dlouhé měsíce nedaří.
Nezisková organizace Save the Children upozorňuje, že dětští uprchlíci, kteří aktuálně obývají tábory v Řecku, odešli ze škol v průměru před rokem a půl. Statistiky zvedají hlavně Syřané, kteří mnohdy utekli z domova už více než před dvěma lety. Cestou do Evropy však jen rozšířili řady 3,5 milionu běženců napříč světem, kteří nemají žádný přístup ke vzdělání.
Situaci se v rámci možností snaží napravit dobrovolníci. Třeba ve vesnici Skaramagas nedaleko Atén se jedna z obytných buněk pro běžence proměnila v provizorní školu, kam si děti mohou přijít zopakovat arabštinu nebo anglická slovíčka. Roli učitelů tam převzali samotní běženci. Někteří z nich před útěkem skutečně učili, jiní třeba studovali na vysokých školách.
V uprchlickém táboře ve vesnici Skaramagas se o výuku angličtiny a arabštiny starají samotní běženci.
Dětští uprchlíci v ubytovacím centru Lagadikia. Vznikla tam provizorní učebna.
Jinou cestou se vydal uprchlický tábor Kara Tepe na ostrově Lesbos - první místo, kterým projde velká část uprchlíků směřujících do Evropy z Turecka. „Nemáme tady školu, jen jednu třídu. Učím se sám,“ řekl tam reportérce magazínu Politico desetiletý chlapec Fuál z Pásma Gazy.
Před cestou do Evropy žil s rodinou tři roky v Libanonu, kde byla součástí uprchlického tábora i školka. Kara Tepe oproti tomu nabízí pro tisíce lidí jen jedinou místnost, kam na jednu hodinu denně přicházejí dobrovolníci z neziskových organizací. „Škola“ tu vlastně funguje jen pro dobrý pocit dětí - nikdo nečeká, že si z ní žáci skutečně něco odnesou.
Řečtí rodiče se bojí nemocí i náboženských střetů
Pokus řecké vlády o zavedení systému, který by tisícům malých běženců umožnil chodit do školy, však narazil na odpor rodičů některých školáků. Například ve městě Oresteiada na severu Řecka úřadům pohrozili, že pokud do jejich školy vypraví autobusy s migranty, neváhají budovu obsadit.
Rodiče se podle serveru Ekathimerini bojí infekčních nemocí, které by běženci z Blízkého východu mohli zanést do učeben jejich dětí.
Město, samotná škola i uprchlický tábor navíc leží v oblasti, jejíž obyvatelé - bez výjimky pravoslavní křesťané - jsou značně nábožensky založení a obávají se možných konfliktů s muslimskými žáky.
„Naše učebny zdobí ikony Krista a Panny Marie, našich svatých a hrdinů. Očekáváme, že to všichni studenti budou respektovat,“ uvedli rodiče v protestním prohlášení. Jejich děti prý s migranty nemohou školu sdílet i proto, že mají „jiný pohled na roli rodiny a postavení žen“. Jako jeden z důvodů, proč děti běženců do školy nepustit, zmínili ostatně i to, že jsou nevzdělané.
Ministr školství Nikos Filis kritiku rázně odmítl. Integrace malých běženců prý bude postupná a úřady každého nového žáka nechají očkovat. Obavy z epidemií jsou tedy podle něj zbytečné. „K protestům není žádný skutečný důvod. Jsou to jen předsudky,“ vzkázal nespokojeným rodičům.
