Předmětem letitého sporu je název Makedonie. Část Řeků se totiž obává případných teritoriálních nároků sousední země na stejnojmenný řecký region.
Když řecká vláda dala nedávno najevo, že chce konečně vleklý spor s Makedonií ukončit, davy protestujících zaplavily ulice. Po lednových protestech v Soluni, centru řeckého regionu Makedonie, se nyní demonstrace přesunuly do Athén. Největší shromáždění proběhlo na náměstí Syntagma, kam dorazili lidé s transparenty hlásajícími „Ruce pryč od Makedonie!“, „Makedonie je Řecko“ nebo s nápisy se slovem Ochi, tedy řeckým Ne, informovala agentura Reuters.
Atény a Skopje se v posledních týdnech pokoušejí uzavřít dohodu, podle které by balkánská republika mohla přidat k označení Makedonie přívlastek Nová, Severní, Vardarská či Horní.
Demonstranti se do hlavního města podle agentury Reuters sjeli v autobusech z různých částí Řecka.
Přetahování o název do roku 1991, kdy se Makedonská republika vyčlenila z Jugoslávie. Řecko kvůli sporu později blokovalo také snahu Makedonské republiky vstoupit do NATO a Evropské unie. Kvůli řeckým námitkám byla země rovněž začleněna do OSN pod upraveným názvem – Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM), pod nímž vystupuje na mezinárodní scéně.
Nové nepokoje zažehl řecký ministr zahraničí Nikos Kotzias, když minulý týden prohlásil, že Řecko připravuje nový návrh pro vyjednávání, jež má vyústit v řešení sporu v horizontu měsíců.
Řecká levicová vláda nabízí kompromis – sousední země by přijala nový název, který by obsahoval jméno Makedonie, ale zároveň i další část, jež by ji zřetelně odlišila od řeckého regionu.
Matthew Nimetz, vyjednavač OSN, například navrhl název Republika Nová Makedonie. Pro mnohé Řeky je však jakákoli zmínka o Makedonii v názvu sousední země nepřípustná.
Statisícová demonstrace
Podle agentury Reuters nedělní demonstrace počtem účastníků překonala i velké protesty proti úsporným opatřením, které se v hlavním městě krizí sužované země konaly v uplynulých letech. Protestu se podle fotografií zúčastnila také řada duchovních řecké ortodoxní církve, která kompromis se sousedy rovněž odmítá.
„Jsem tu kvůli Makedonii. Makedonie je naše. Je to součást Řecka. Nenecháme je, aby nám ji vzali,“ řekla agentuře Reuters 72letá Persefoni Platsurisová.
Mezi řečníky na nedělní demonstraci byl světově uznávaný řecký skladatel Mikis Theodorakis, podle kterého hospodářská krize nevypudila z paměti lidí řeckou historii. „Pokud povolíme, dopustíme, aby dveřmi otevřenými dokořán vešla tragická historická lež a usídlila se tu natrvalo,“ řekl 92letý umělec, symbol odporu proti vojenské juntě, která jihoevropské zemi vládla v letech 1967 až 1974. Autor hudby k filmu Řek Zorba vyzval také k uspořádání referenda k otázce názvu sousední země.
Podle průzkumu veřejného mínění, který dnes zveřejnil list Kathimerini, se proti tomu, aby balkánská republika mezi Srbskem, Kosovem, Bulharskem, Albánií a Řeckem nesla ve svém názvu slovo Makedonie, staví 71 procent Řeků. Proti je také vládní strana Nezávislí Řekové, která je menším koaličním partnerem hnutí Syriza premiéra Tsiprase.
