Zprávy o stovkách zachráněných uprchlíků z vod kolem malebných řeckých ostrovů přicházejí bez přestání již několik týdnů. „Abyste pochopili náš problém - každý den k našemu ostrovu připluje populace, která by zaplnila jednu menší vesnici,“ uvedl pro server Greek Reporter starosta Mytilény, hlavního města ostrova Lesbos.
Uprchlíci podle něj představují velké riziko pro zdraví a bezpečnost místních obyvatel. Zdravotnická zařízení nezvládají nápor uprchlíků, a ti tak často žijí přímo na ulici.
Situace v Egejském moři je o to horší, že uprchlíci se v jeho vodách plaví na miniaturních člunech. Doufají, že relativně krátkou vzdálenost z Turecka zvládnou na vlastní pěst a s minimálními náklady. To se jim však podaří jen výjimečně. Většinou jsou odkázáni na pomoc řecké pobřežní stráže. S tím, stejně jako s následnou pomocí na pevnině, ale přichází velké náklady, které si skomírající řecká ekonomika nemůže dovolit.
Řecko od počátku letošního roku volá o pomoc Evropskou unii. Ta na sklonku května přišla s návrhem, který by měl příliv uprchlíků rozložit mezi všechny členské země. Z Řecka se podle plánu má přerozdělit 16 tisíc migrantů, návrh se týká výhradně politických uprchlíků (více o plánu EU se dočtete zde).
Kos jako symbol uprchlické vlny
Smutným obrázkem současné uprchlické krize v Řecku se v posledních dnech stal ostrov Kos. V letošním roce k jeho břehům připlulo už 7 500 migrantů, uvádí server Sky News. Rozměr uprchlické vlny získává bez přehánění apokalyptické rozměry při pohledu na počet obyvatel tohoto ostrova. Běžně na něm totiž žije pouhých 33 tisíc obyvatel.
Uprchlíci, které z moře zachrání pobřežní stráž, nejprve putují do opuštěných hotelů a dalších domů. Řecké úřady totiž nestíhají vyřizovat žádosti o azyl, a migranti tak na ostrově mnohdy čekají i několik měsíců. Potulují se po ulicích a sní o lepším životě v bohatších zemích EU.
Fotogalerie |
Podobné sny má i Pákistánec Imaged Baloch, který k řeckým ostrovům připlul na malém nafukovacím člunu z Turecka. „Chceme jít dál, do jiné země - Německa, Švýcarska, Francie. Kamkoli, jenom ne do Řecka. Řecko je pro nás jen cestou,“ vysvětluje Baloch.
Důvodů, proč se uprchlíci rozhodli absolvovat nebezpečnou cestu do Řecka, je mnoho. Sedmnáctiletý Syřan Samir z vlasti utekl kvůli nekončícím bojům. Nechtěl vstoupit do armády. „Nechtěl jsem vzít do ruky zbraň. Nikdy jsem to nedělal a nikdy nebudu. Ne pro vládu ani povstalce,“ vysvětlil Samir reportérům BBC. Jiní utíkají za rodinami, které už se do Evropy dostaly.
Někteří domorodci pomáhají, jiní vyhlížejí špatné počasí
Pohled obyvatel ostrova Kos na uprchlíky je směsí lítosti a vzteku. Viktor, řidič nákladního automobilu rozvážející potraviny, například vypráví o tom, jak Řekové uprchlíkům nosí jídlo a oblečení. Místní policista Georgos Chalkidios však má zcela jiný názor. „Opravdu se modlíme za špatné počasí, aby se k nám migranti nemohli dostat,“ přiznává.
Vyjádření Asociace cestovních kanceláříAsociace cestovních kanceláří odmítá, že by se vlivem zvýšeného počtu imigrantů zhoršila situace pro turisty na řeckém ostrově Kos. "Ano, v současné době jsou na místě běženci, ale ti se nepohybují v turistických zónách, nýbrž se nacházejí v centru hlavního města u policejní stanice a v jejím blízkém okolí, kde čekají na vyřízení dokladů potřebných pro plavbu do cílové destinace - nejčastěji Atén a dále do zemí EU," uvedl mluvčí asociace Jan Papež. Zprávy některých médií, které hovoří o Kosu jako „uprchlickém táboře“ nebo „ostrově zaplaveném běženci“, podle asociace neodpovídají realitě a jsou v rozporu s aktuálními zprávami od delegátů cestovních kanceláří a řeckých partnerů přímo z místa. |
Mnohem dál jdou v kritice, bohužel pro místní, turisté ze zahraničí. Stěžují si na zbídačené uprchlíky, kteří se potulují po ulicích. Mnozí z nich pospávají na plážích a skromný majetek za sebou tahají na rozvrzaných kárkách. Najdou se mezi nimi i matky s malými dětmi. Takový obrázek kazí dovolenou zejména Britům, pro které je Kos vyhledávanou turistickou destinací, píše server The Independent.
„Z Kosu se stal nechutný ostrov. Je to tady hnusné a špinavé. Cítím se tady zvláštně. Nepůjdu si přeci sednout do restaurace, aby na mě všichni kolem civěli,“ uvedla zdravotní sestra z britského Manchesteru Anne Servanteová, která do Řecka vyrazila za odpočinkem. Její slova potvrzuje i starší pár, který na Kos vyrazil s vnoučaty. „Nelíbí se nám to tady. Už sem znovu nepojedeme, pokud to tady bude dál vypadat jako v uprchlickém táboře,“ tvrdí.
Německo a Francie mají výhrady ke kvótám
Otázka uprchlíků se stala jedním z hlavních témat v Evropě kvůli nekončícímu přílivu migrantů, kteří směřují přes Středozemní moře. Tisíce imigrantů míří k břehům Evropy na přeplněných pašeráckých lodí, které se často potopí. V polovině dubna při nejhorší takové tragédii utonulo kolem 800 lidí (více zde).
Bitka mezi přistěhovalciRvačka mezi stovkami přistěhovalců v noci na pondělí v severní Francii si vyžádala nejméně 24 zraněných, z nichž 14 skončilo v nemocnici. Podle místních úřadů se popraly skupiny Eritrejců a Súdánců, kteří v oblasti Calais hledají způsob, jak se dostat do Británie (více o podmínkách v Calais zde). Incident začal vznícením několika stanů a pokračovat ranami železnými tyčemi. Potyčky mezi asi 200 až 300 přistěhovalci ukončily až přivolané policejní posily, upřesnily úřady. Zdroj: ČTK |
Německo s Francií v pondělí zpochybnily současný návrh Evropské komise, který počítá s unijním přerozdělením 40 000 Syřanů a Eritrejců z táborů v Itálii a Řecku. Berlín s Paříží jsou toho názoru, že plán komise nebere plně v úvahu dosavadní úsilí, které obě země s přijímáním uprchlíků již vyvinuly.
„Mechanismus dočasného přemístění musí být založen na dvou principech stejné důležitosti: odpovědnosti a solidaritě. Myslíme si, že rovnováha mezi oběma principy v návrhu předloženém komisí zatím nebyla dosažena,“ uvedla ve společném prohlášení ministerstva vnitra Německa a Francie.
Podle kvót ohlášených Evropskou komisí by obě země měly přijmout takřka 40 procent z celkových asi 40 tisíc běženců.
| Cílový stát | Uprchlíci z Itálie | Uprchlíci z Řecka | Celkem |
|---|---|---|---|
| Belgie | 818 | 546 | 1364 |
| Bulharsko | 343 | 229 | 572 |
| Chorvatsko | 448 | 299 | 747 |
| Česká republika | 797 | 531 | 1328 |
| Estonsko | 443 | 295 | 738 |
| Finsko | 475 | 317 | 792 |
| Francie | 4051 | 2701 | 6752 |
| Německo | 5258 | 3505 | 8763 |
| Maďarsko | 496 | 331 | 827 |
| Kypr | 104 | 69 | 173 |
| Litva | 302 | 201 | 503 |
| Lotyšsko | 310 | 207 | 517 |
| Lucembursko | 221 | 147 | 368 |
| Malta | 175 | 117 | 292 |
| Nizozemsko | 1228 | 819 | 2047 |
| Polsko | 1595 | 1064 | 2659 |
| Portugalsko | 1021 | 680 | 1701 |
| Rakousko | 728 | 485 | 1213 |
| Rumunsko | 1023 | 682 | 1705 |
| Slovensko | 471 | 314 | 785 |
| Slovinsko | 297 | 198 | 495 |
| Španělsko | 2573 | 1715 | 4288 |
| Švédsko | 821 | 548 | 1369 |
| CELKEM | 24000 | 16000 | 40000 |
