Spojené království jako celek ve čtvrtečním referendu překvapivě hlasovalo z 52 procent pro vystoupení z Evropské unie. Naplnila se tak skotská noční můra, která se však v průběhů následujících měsíců muže změnit ve splněný sen.
Pro setrvání v Unii totiž hlasovalo dvaašedesát procent Skotů. Ve hře je tak opět referendum o odtržení, jak ostatně již v pátek ráno uvedla skotská premiérka Nicola Sturgeonová (více zde).
Britská volbaLONDÝN: Petice chce odchod z Británie MERKELOVÁ: Je to zlom pro Evropu SKOTSKO: Chceme nové referendum OTÁZKY: Jak brexit ovlivní českou ekonomiku ČESKO: Není to konec světa, říká Sobotka KOMENTÁŘ: Zdrcující ne evropské integraci CAMERONE, ODSTUP: Farage slaví LIBRA: Volný pád VÝSLEDKY: Britové zvolili odchod |
Skotové zůstali po vyhlášení výsledků v šoku z toho, že jejich názor zůstal přehlušen početnější voličskou základnou v Anglii. Rozmrzelý byl z výsledků také 29letý Jack Arnold, který je středoškolským učitelem angličtiny v Glasgow. On sám prý hlasoval pro setrvání v Unii.
„Věřím totiž, že se od Evropy máme čemu učit a že jí také máme co nabídnout. Máme tady spoustu benefitů, které bereme jako samozřejmost. Například volný pohyb po Evropě či pracovní povolení a dlouhodobý pobyt bez větších překážek,“ sdělil reportérovi serveru iDNES.cz v e-mailovém rozhovoru.
Při pohledu na konečné výsledky referenda nevěřil vlastním očím. „Mojí prvotní reakcí byl šok. Nevěřil jsem, že je vůbec nějaká možnost brexitu. Osobně jsem potkal jen hrstku lidí, kteří chtěli vystoupit. Teď jsem z toho všeho trochu vyděšený a zároveň naštvaný,“ popisuje.
Podobně se podle něj cítí i většina Skotska a mezi lidmi se již pomalu začíná hovořit o dalším referendu o nezávislosti země. V první referendu v roce 2014 se 55 procent hlasujících vyslovilo pro setrvání v Británii.
Právě oněch 55 procent voličů se podle Arnolda nyní dostalo pod palbu kritiky na sociálních sítích. Když by před dvěma lety hlasovali jinak, Skotsko by již bylo suverénním státem a nyní by nemuselo řešit problémy celé Velké Británie.
Pokud by Skotsko vybojovalo vypsání druhého referenda, zřejmě by se podle Arnolda dočkalo kýžené samostatnosti. „Já sám si ale nejsem jistý, jak bych hlasoval. Mluví se opět o tom, že Skotsko nemá zastoupení v britské vládě. Já ale věřím, že to je problém, který bychom měli vyřešit jako součást Velké Británie,“ myslí si Arnold.
Obavy přistěhovalců
Starosti však dění ve Skotsku nedělá jen místním rodákům, ale také přistěhovalcům. Polka Sandra Kołucká žije v Aberdeenu od roku 2007, pracuje ve finančním oddělení jedné ropné společnosti. Potvrzuje, že nálada ve Skotsku je po oznámení výsledků pochmurná. Ona sama navíc pociťuje ještě další rovinu brexitu.
Skoti řeší dilema. Chtějí být v EU, ale brexit je šance na nezávislost |
„Cizinci se tady cítí nechtění a obecně se dá říct, že mají strach. Dnes jsem se o tom bavila s několika lidmi. Všichni chápeme, že celý proces vystoupení bude dlouhý a nyní jsme v podstatě v bezpečí. Mnoho z nás si však myslí, že tu nejsme vítáni,“ pospala reportérovi iDNES.cz.
Referendum podle ní bylo mnohem více o imigraci, než o čemkoli jiném. „Spousta lidí nás tu nechce, a proto hlasovali pro vystoupení. Je to smutné. Zároveň je to podle mě špatný krok, protože EU bude z dlouhodobého hlediska v pohodě, ale Británie pravděpodobně ne,“ myslí si.
V případném druhém referendu o nezávislosti Skotska by sice jako cizinka hlasovat nemohla, myslí si však, že by separatisté opět prohráli. „Chápu, proč chtějí hlasovat lidé znovu. Myslím si ale, že by to Skotsku uškodilo po stránce ropného byznysu a růstu nezaměstnanosti,“ dodává.
Premiérka Sturgeonová v sobotu uvedla, že otázka referenda „je na stole“ a vláda připravuje právní kroky, které by ho umožnily. „Kabinet souhlasil s tím, abychom zahájili rozhovory s institucemi Evropské unie a členskými státy EU, abychom zjistili všechny možnosti, jak ochránit místo Skotska v Evropské unii,“ řekla po zasedání vlády Sturgeonová.
