Demonstranti přijíždějí do dějiště summitu už několik dní. Úřady jim vyhradily místo v průmyslové zóně ve čtvrti Neuhof asi šest kilometrů od centra Štrasburku. Konflikty na sebe nenechaly dlouho čekat.
SUMMIT NATOStátníci včetně prezidenta Baracka Obamy proberou situaci v Afghánistánu, protiraketovou obranu i to, kdo se stane příštím šéfem bloku. Schůzka ztvrdí i návrat Francie do velení NATO. Poprvé se summitu také zúčastní jako plnoprávní členové i nejvyšší představitelé dvou nových zemí bloku, Chorvatska a Albánie. |
Podle britského serveru BBC se dnes několik maskovaných útočníků pokusilo dostat do centra Štrasburku. Během cesty zapalovali koše a ničili zastávky a výlohy obchodů. Podařilo se jim rozbít okno policejního automobilu a na jedné ulici dokonce na chvíli vznikla barikáda.
První vážnější násilný incident se odehrál už úterý večer, kdy několik desítek radikálů zaútočilo kameny na stojící vrtulníky na blízkém vojenském letišti. Okamžitě proti nim vyrazily policejní zásahové oddíly, které pak podnikly razii i v táboře demonstrantů, kde provedly plošnou kontrolu dokladů.
To vyvolalo další protesty, při nichž policie použila slzný plyn a několik ohlušujících granátů, aby situaci zklidnila, napsala ČTK.
Den před začátkem summitu to ve městech na francouzsko-německém pomezí vypadá jako při manévrech. Na hranicích jsou dočasně znovu zavedené kontroly. Po Rýnu, který odděluje Kehl od Štrasburku, jezdí policejní lodě a v pohotovosti jsou i helikoptéry.
Policie namátkově kontroluje pasy a zavazadla cestujících, kteří směřují do Štrasburku. Centrum města je téměř prázdné a školy a obchody jsou zavřené a zabarikádované. Odloženy byly fotbalové zápasy i svatby na místní radnici.
Do města smí jen obyvatelé nebo obchodníci
Zóny, kde se budou pohybovat účastníci summitu, policie již hermeticky uzavřela. Dovnitř se mohou dostat lidé, například místní obyvatelé, obchodníci či novináři, jen na zvláštní propustku.
Francouzská ministryně vnitra Michele Alliot-Marie označila bezpečnostní opatření jako největší za poslední léta. Podle ní do Štrasburku dorazí až 40 tisíc protestujících včetně dvou tisíc nebezpečných násilníků. Na německé straně se očekává až 25 protestujících.
"Je to velmi důležitý summit a vše naznačuje tomu, že se tu objeví i tvrdé jádro demonstrantů," řekla ministryně vnitra. Bezpečnostní opatření mají stát 110 milionů eur (skoro tři miliardy korun).
V pátek mají protialianční protesty začít v německém lázeňském městě Baden-Baden, kde se mají v 11 hodin shromáždit demonstranti u nádraží. Průvod by měl vyjít směrem na Evropský most, kde by se protestující měli sejít s demonstranty, kteří vyjdou z francouzské strany.
V sobotu by se pak manifestační nápor měl přesunout do Štrasburku. Průvod směrem do centra vyrazí ve 13 hodin. Aktivisté zřejmě zvolí taktiku záškodnických manévrů. Aktivisté se budou především snažit blokovat cesty, po nichž se budou přesouvat delegace.
Nyní komunikují hlavně prostřednictvím speciálních webových stránek. Jsou na nich pokyny s mapkou, jak se dostat do tábora, rady jak se chovat v případě zatčení nebo co dělat, když bude proti nim použito slzného plynu, či kde vyhledat právní či zdravotnickou pomoc.
Nato v sobotu oslaví 60 LET existenceOd založení Severoatlantické aliance uplyne v sobotu 60 let. Hlavním cílem NATO je zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti členských zemí. - NATO vzniklo na základě Severoatlantické smlouvy (jejíchž 14 článků platí dodnes); dokument podepsali 4. dubna 1949 ve Washingtonu ministři zahraničí USA, Kanady, Belgie, Dánska, Francie, Islandu, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Portugalska a Británie. Motivem vzniku uskupení byly především válečné zkušenosti i obava z expanze SSSR. - V současnosti je členem 28 zemí; v letech 1952 až 1982 se připojilo Řecko, Turecko (jediná muslimská země v alianci), Německo a Španělsko, v roce 1999 ČR, Polsko a Maďarsko, v roce 2004 Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko (vedle plně zapojených členů má NATO i "částečně zapojené" společníky) a ve středu 1. dubna Albánie a Chorvatsko. - o vstupu Albánie a Chorvatska si přečtěte zde - Kvůli obavám z reakce Ruska naopak NATO odmítlo uvolnit cestu k členství Ukrajině a Gruzii. Kandidaturu Makedonie zablokovalo Řecko kvůli sporu o jméno této někdejší jugoslávské republiky. - Podle pátého článku Severoatlantické smlouvy (s odvoláním na článek 51 Charty OSN) je ozbrojený útok na jednoho nebo více signatářů považován za útok proti všem. NATO jej poprvé ve své historii aktivovalo po teroristických útocích na New York v roce 2001, USA se ale bez aliančních spojenců dokázaly obejít. - NATO sídlí v Bruselu; v jeho čele stojí generální tajemník, kterým je nyní Nizozemec Jaap de Hoop Scheffer (od roku 2004). Od loňska je jeho asistentem pro obrannou politiku a plánování Jiří Šedivý. - První bojovou operací v celé historii NATO proti suverénnímu státu bylo v roce 1999 bombardování vojenských cílů v Jugoslávii kvůli agresi jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče proti albánským civilistům v Kosovu. - přečtěte si Před deseti lety rozhodlo NATO o bombardování Jugoslávie - První operací NATO mimo Evropu se v roce 2003 stalo převzetí velení Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF) v Afghánistánu. Aliance se dále podílela či podílí na mírových operacích v Bosně, Albánii, Kosovu, Makedonii, Pákistánu a Iráku. - Nejvýznamnější politickou událostí NATO je summit - setkání nejvyšších představitelů členských států, na němž se formulují strategická rozhodnutí o bezpečnostní politice. První summit se uskutečnil v roce 1957, v roce 2002 ho například hostila Praha a zatím poslední se konal před rokem v rumunské Bukurešti. |