Ve dvou bodech byl 74letý Mladić obžalován z genocidy. V jednom z nich byl ale viny zproštěn. Dalších pět bodů obžaloby se týkalo zločinů proti lidskosti a čtyři body porušení zákonů nebo zvyklostí válečného práva.
„Za spáchání těchto zločinů senát odsuzuje pana Ratka Mladiče k doživotnímu vězení,“ oznámil soudce Alphons Orie verdikt haagského tribunálu. Tomuto výroku předcházely dvě hodiny, během kterých soud seznamoval přítomné se závěry více než čtyřletého procesu. Mladičovy zločiny soudce označil za „jedny z nejohavnějších, jaké kdy lidstvo poznalo, včetně genocidy, vyhlazování a zločinů proti lidskosti“.
Orie mimo jiné řekl, že senát dospěl k závěru, že Mladić výrazně přispěl ke zločinům, které byly spáchány ve Srebrenici. Kromě toho osobně nařídil ostřelování Sarajeva, jehož terčem bylo civilní obyvatelstvo a jež naplnilo všechny znaky genocidy. Na svědomí má i braní rukojmích z řad pozorovatelů OSN a příslušníků mezinárodních sil UNPROFOR na konci války.
Mladič se navážel do soudce
Zasedání tribunálu bylo na desítky minut přerušeno kvůli údajné nevolnosti souzeného. Původně povolená pětiminutová přestávka se prodloužila na zhruba 50 minut a obhájci následně požádali o odklad vynášení verdiktu kvůli špatnému stavu svého mandanta. To ale soudce Orie odmítl s odvoláním na informaci lékařů, podle níž nejde o „krizi s vysokým tlakem“, jak tvrdí obhajoba.
Následně Mladić popuzeně zareagoval na soudcovo vyjádření k jeho zdravotnímu stavu a označil ho za lež. Poté ho Orie z jednací síně vykázal a Mladić si mohl zbytek čtení rozsudku vyslechnout pouze ve vedlejší místnosti.
Zatkl prvního válečného zločince, exhumoval tisíce těl. Náš člověk v Haagu |
Mladič trpí podle obhajoby vážnými zdravotními problémy a advokáti se od začátku roku snažili dosáhnout jeho dočasného propuštění. Mladič podle médií utrpěl od začátku svého skrývání nejméně jeden infarkt a během pobytu ve vězení tribunálu i několik mozkových příhod, možná i slabší mrtvici.
Mladičovi se po válce dařilo 16 let unikat spravedlnosti. Zatčen byl nakonec v Srbsku v roce 2011. Proces s Mladičem je posledním případem haagského tribunálu. Případné odvolání proti rozsudku už převezme Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který 22. prosince 2010 ustavila Rada bezpečnosti OSN.
Zřejmě nejhorším zločinem, kterému Mladič přihlížel, byl výše zmíněný masakr ve Srebrenici. Srbské jednotky Srebrenici obsadily v době, kdy platila za „bezpečnou zónu OSN“. Ženy, děti a starce dopravily na muslimská území, ale 8000 mužů a chlapců v červenci 1995 zmasakrovaly.
Neutápějte se v minulosti
Odsuzující rozsudek, který nad Mladičem vynesl haagský tribunál, byl očekávaný. Řekl to srbský prezident Aleksandar Vučić. Současně s tím vyzval Srby, aby svou pozornost nyní zaměřili do budoucnosti.
„Abychom před nikým nevěšeli hlavu, ale šli směrem do budoucnosti, abychom přemýšleli o tom, kde a jak budeme žít my a naše děti, jak budeme chránit mír a budoucnost v regionu,“ citovala Vučiče televize B92. Srbové by se podle prezidenta neměli „utápět v slzách minulosti, ale v potu tváře budovat lepší společnou budoucnost“. Podobně se vyjádřila i předsedkyně srbské vlády Ana Brnabičová
Ratko Mladič - bosenský řezník a symbol krvavého rozpadu Jugoslávie |
Mezi vedoucími představiteli bosenských Srbů, kteří vesměs nepovažují haagský tribunál za nestranný, verdikt podle očekávání příznivý ohlas neměl. Mladen Ivanić, což je srbský zástupce v tříčlenném předsednictvu Bosny a Hercegoviny, dal podle agentury APA nad rozsudkem najevo zklamání. ICTY se podle něj nestaral o spravedlnost, ale o politiku.
„Haagský tribunál posílil nedůvěru. Místo usmíření přijdou nové politické konflikty,“ řekl. Podobně jako další vedoucí bosenskosrbští představitelé poukázal na to, že ICTY odsoudil srbské obžalované k pěti doživotním trestům a k celkem 758 letům vězení, zatímco Chorvaté dostali dohromady 166 let a Muslimové (nyní Bosňáci) 41,5 roku.
Ztělesnění zla
Rozsudek nad Mladičem uvítaly OSN, NATO a obezřetněji i Evropská unie. „Dnešní verdikt je varováním pro pachatele takovýchto zločinů, že spravedlnosti neuniknou, bez ohledu na to, jak mocní mohou být a jak dlouho to může trvat,“ uvedl Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zaíd Husajn, podle nějž je Mladić je „ztělesněním zla“. Jeho odsouzení je „důležité vítězství spravedlnosti“, prohlásil podle agentury Reuters vysoký komisař Spojených národů.
Podobné stanovisko zaujal i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Rozsudek „ukazuje, že zákony platí a osoby zodpovědné za válečné zločiny budou pohnány k odpovědnosti. Tak jako je bosenskosrbský velitel generál Mladić odpovědný za hrůzné zločiny spáchané na civilistech, včetně vražd tisíců bosňáckých mužů ve Srebrenici v roce 1995,“ napsal Stoltenberg v prohlášení.
Uvedl zároveň, že vidí budoucnost západního Balkánu v euroatlantické spolupráci a integraci „pro ty, kdo si to přejí“. „Doufám, že dnešní rozsudek tento region posune dál na cestě míru a usmíření,“ dodal generální tajemník NATO.
Trochu zdrženlivěji uvítala verdikt Evropská unie, když ve svém prohlášení uvedla, že jednotlivé rozsudky nekomentuje. „Rozsudek v případu Radka Mladiče projednávaného ICTY... se týká jedněch z nejtemnějších, nejtragičtějších událostí v Bosně a Hercegovině, na západním Balkánu a v nedávných dějinách Evropy, včetně genocidy ve Srebrenici. Zajišťování spravedlnosti a boj proti beztrestnosti nejstrašnějších zločinů jsou základní lidskou povinností,“ zdůrazňuje se v prohlášení.
