Ratko Mladič - bosenský řezník a symbol krvavého rozpadu Jugoslávie

Někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladič, přezdívaný někdy "bosenský řezník", je považován za jednoho z hlavních aktérů etnických čistek, které v 90. letech provázely rozpad Jugoslávie. Haagský tribunál ho viní ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy.

S Mladičovým působením v čele bosenskosrbské armády je spojen největší masakr civilistů od konce druhé světové války, který se stal v polovině července 1995 v takzvané bezpečné zóně OSN ve Srebrenici.

Jeho jednotky tehdy oblast chráněnou nedostatečně vyzbrojenými vojáky OSN dobyly a přítomné muže - pod záminkou, že hledají válečné zločince - odvezly na několik míst, kde je v následujících dnech popravily. Počet muslimských obětí se odhaduje na 8 tisíc.

Srbové po 15 letech zatkli generála Mladiče

Nejhledanějšího válečného zločince v Evropě udal ho anonym

Přesto část Srbů nevidí v Mladičovi zločince, ale vlastence a národního hrdinu. Mezinárodní právo ale na něj nahlíží jasně - už  červenci 1995 proti němu v Haagu vznesli obvinění. Od podzimu 2001, kdy byl ICTY vydán srbský exprezident Slobodan Milošević, se Mladič skrýval. V roce 2001 byl podle telefonického rozhovoru lokalizován v oblasti Valjeva nedaleko hranic s Bosnou.

Od roku 2002 už jeho stopu nikdo nezachytil a jako by se po něm slehla zem. Letos v dubnu Mladičova manželka Bosiljka u soudu v Bělehradu naznačovala, že její muž je zřejmě mrtvý. Během skrývání před policií podle ní přežil tři infarkty a nemohl už bez lékařské pomoci zůstat naživu. (více o prohlášení Bosiljky Mladičové čtěte zde).

Slobodan Miloševič, Ratko Mladič a Radovan Karadžič na tiskové konferenci v Bělehradě (duben 1994)

Ratko Mladič přijíždí do obce Rajska Dolina (28. srpna 1993)

Ve čtvrtek ale nejhledanějšího válečného zločince v Evropě zadržela policie v Srbsku. Zatkla ho speciální jednotka na základě anonymního udání. Potvrdil to srbský prezident Boris Tadič.

Titův stoupenec v sobě objevil pravověrného Srba

Mladič se narodil 12. března 1942 v Božinovići na jihovýchodě Bosny. Po absolvování střední vojenské školy a bělehradské vojenské akademie nastoupil v polovině šedesátých let jako četař u tankové jednotky dislokované v Makedonii. Jako důstojník působil delší dobu také v jihosrbském Kosovu.

Obžaloba proti Mladičovi

Původní obžaloba vůči Mladičovi u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obsahovala celkem 15 bodů. Prokurátoři jejich počet později snížili, aby urychlili eventuální proces. Původní body jsou zde:

Body 1 a 2: Genocida. Týká se záměrné likvidace části bosenskomuslimských národnostních či náboženských skupin v Bosně a Hercegovině, například v Banja Luce, Prijedoru, Ključi či Srebrenici. Kromě mnohačetných vražd šlo o deportace atd.
Bod 3: Perzekuce na základě politických, rasových a náboženských důvodů. Vztahuje se k perzekuci bosenskomuslimských, bosenskochorvatských a dalších nesrbských obyvatel v Bosně a Hercegovině. Součástí pronásledování bylo zabíjení, mučení, nelidské zacházení, násilné přesuny, protiprávní zadržování, nucené práce, rabování atd.
Body 4 až 6: Vyhlazování a vraždy bosenských Muslimů, Chorvatů a ostatních nesrbských obyvatel během vojenských útoků na města a vesnice.
Body 7 a 8: Deportace a nelidské jednání (nucené přesídlení).
Body 9 až 14: Útoky na civilisty, zastrašování, vraždy, nelidské činy a krutost během vojenské kampaně proti Sarajevu.
Bod 15: Braní rukojmích. Vztahuje se k zajetí více než dvou set příslušníků mírových sil OSN a vojenských pozorovatelů.

Na počátku devadesátých let v sobě někdejší horlivý stoupenec Titovy komunistické Jugoslávie objevil pravověrného Srba a zapáleného propagátora myšlenky sjednocení všech Srbů v jednom státě. Názorový obrat mu spolu s pověstí schopného velitele pomohl k rychlé vojenské kariéře.

V roce 1990 byl převelen z Kosova do chorvatského Kninu, kde se v hodnosti plukovníka stal velitelem armádního sboru Jugoslávské lidové armády (JNA). V květnu 1992 přišlo povýšení na generála a jmenování velitelem JNA na území Bosny a Hercegoviny.

Symbol vlastence

Vzápětí však byly federální jednotky z Bosny oficiálně staženy a Mladič se ujal velení ozbrojených sil bosenských Srbů. Vrchním velitelem nově vzniklé bosenskosrbské armády byl jmenován v květnu 1993.

Pro bosenské Srby byl vzorem vlastence, jeho vojáci ho zbožňovali. Během tažení získal renomé člověka, jenž se ve jménu ideje Velkého Srbska nezastaví před ničím, nevyjímaje etnické čistky, ostřelování civilních obydlí, znásilňování či zřizování koncentračních táborů.

Jím vedená armáda dokázala obsadit téměř tři čtvrtiny bosenského území. Svého cíle, tedy dobytí celé Bosny, však nakonec nedosáhl. V listopadu 1995 válku ukončila daytonská mírová dohoda a o rok později byl Mladič z čela armády odvolán.