Rakouský prezident Heinz Fischer

Rakouský prezident Heinz Fischer | foto: Radek Miča, MAFRA

Rakouský prezident odsoudil Benešovy dekrety jako těžké bezpráví

  • 701
Rakouský prezident Heinz Fischer označil československé poválečné dekrety bývalého prezidenta Edvarda Beneše jako "těžké bezpráví", které ostatní členské státy EU nelegalizovaly. Na základě dekretů byli ze Sudet po druhé světové válce vyhnáni německy mluvící obyvatelé.

Skutečnost, že český prezident Václav Klaus si při podpisu Lisabonské smlouvy dal jako podmínku, že Listina základních práv EU se na Česko nevztahuje, nemá na Benešovy dekrety ve skutečnosti žádný vliv, cituje agentura APA z Fischerova pozdravného poselství Sudetoněmeckému krajanskému sdružení v Rakousku.

Prezident Václav Klaus je nyní ve Spojených státech. Podle svého vyjádření ale lituje, že se v rakouské předvolební kampani zneužívají "tato bolavá historická témata".

Připomněl také vyjednání výjimky z Listiny základních práv Evropské unie před českou ratifikací Lisabonské smlouvy. Bylo to podle něj "prozíravé a užitečné". Klaus považuje za nezbytné, aby byla tato výjimka co nejdříve závazně právně kodifikována.

V Rakousku je před volbami

Sociální demokrat Fischer se ve volbách hlavy státu příští měsíc znovu uchází o funkci prezidenta. Jeho vyhlídky na znovuzvolení jsou velmi nadějné.

"Jako rakouský prezident budu i nadále usilovat o to, aby byly zpracovány temné stránky našich dějin, a zasazovat se o to, aby lidská práva byla respektována a dodržována jak v naší zemi, tak za jejími hranicemi," uvádí Fischer. "V Evropské unii jsou šance k tomu podstatně vyšší než v Evropě 20. století," dodal.

Fischer své poselství landsmanšaftu adresoval u příležitosti událostí z 4. března 1919, kdy se sudetští Němci snažili demonstracemi vynutit odtržení pohraničních oblastí od vznikajícího Československa. Střelba vojska do davů v Karlových Varech, Kadani, Šternberku, Chebu a Stříbře si tehdy vyžádala 54 životů.

"Všichni víme o tragických událostech ze 4. března 1919, stejně jako o letech hrůzovlády nacismu mezi lety 1938 a 1945, které mimo jiné vedly k rozbití tehdejšího Československa a přinesly s sebou nenávist, násilí, pronásledování, deportace a vyhnání. Tehdejší události zanechaly hluboké a bolestné stopy a následovalo obtížné hledání nového počátku, důvěry a mírového soužití. Věřím, že my - také jako politici - se v zásadě ještě učíme jak odstraňovat propasti minulosti a osvíceně přispívat k tomu, aby se chyby minulosti již neopakovaly nebo byly překonány. Konflikty a rozpory nesmíme zamlčovat nebo přikrášlovat. Nesmíme ale také zůstat stát v našich snahách překonávat protiklady minulosti a vzájemně se sbližovat," uzavřel v poselství rakouský prezident.

FAVORIT FISCHER VS. KRAJNÍ PRAVICE

Nynější rakouský prezident Heinz Fischer nemá pro své znovuzvolení v dubnových volbách hlavy státu podle průzkumů žádného vážnějšího protivníka, bulvární tisk se mu však rozhodl udělat "mediální konkurenci" z kandidátky krajní pravice Barbary Rosenkranzové. Vládní lidovci a Zelení vlastního kandidáta nepostaví.

K největším předvolebním hitům Rosenkranzové patří náznaky, že by se snažila zrušit otevření hranic Rakouska k východním zemím EU. Bez ohledu na to, že prezident v Rakousku o takových věcech vůbec nerozhoduje, snaží se bulvár z toho udělat téma a dokonce označil otevření hranic za "úplně nesmyslný diktát EU". Není to poprvé, kdy se největší rakouské noviny pokoušejí otevřeně lobbovat za kontroverzní politiky.

Rosenkranzová jako představitelka Svobodných (FPÖ) dříve byla proti přijetí Česka do EU. Nyní se dostává do titulků spíše kritikou protinacistického zákona, který postihuje popírání holokaustu a existence plynových komor. Podle některých zdrojů byl manžel Rosenkranzové v 80. letech aktivní v neonacistické straně, která byla později zakázána.

K otázce takzvaných Benešových dekretů se Fischer otevřeně vyjadřoval před vstupem Česka do Evropské unie, kdy odmítal toto téma jako záminku pro politické či dokonce příčinu případného veta vstupu ČR do EU. Nicméně už tehdy tvrdil, že "určitá slova nebo gesta by v této oblasti učinila své".

Za "hodnotný text" v této souvislosti označil v roce 2002 česko-německou deklaraci z roku 1997. Přijetí podobného prohlášení by si prý uměl představit i mezi Prahou a Vídní, proces však nesmí probíhat pod tlakem, řekl tehdy Fischer.

V květnu 2002 ještě jako předseda dolní komory rakouského parlamentu v rozhovoru pro Právo Fischer prohlásil, že je připraven uznat, že otázku dekretů nelze posuzovat, aniž by se braly v úvahu události, které jim předcházely. Na to se podle něj nesmí zapomínat. "Na druhé straně je nutné otevřeně a poctivě přiznat, že i po skončení války se mnohým lidem stalo bezpráví, přišli o život nebo byli zraněni," dodal Fischer.

Dekrety československého prezidenta, označované též jako Benešovy dekrety, po druhé světové válce upravovaly v Československu mimo jiné vyvlastnění majetku části německého obyvatelstva.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video