Soud nekritizuje rozhodnutí o uzavření mešit jako takové, úřady se podle něj dopustily procesní chyby. Rakouský zákon o islámu z roku 2015, který upravuje práva a povinnosti muslimů, dává muslimským organizacím lhůtu na to, aby nedostatky, které jim úřady vytýkají, napravily. V případě z loňska nebyla tato lhůta dodržena.
„Tato porážka úřadů znovu ukazuje, jak důležitou roli hrají soudy v dobách populismu,“ řekl podle DPA předseda rakouské muslimské náboženské obce (IGGÖ) Ümit Vural. O uzavírání mešit v Rakousku jsme psali zde.
Vláda lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze, na níž se podílí i protiimigrační a protiislámská Svobodná strana Rakouska, loni také nařídila vyhostit více než šest desítek imámů, protože byli financováni z Turecka. Zákon z roku 2015 islámským spolkům přijímat peníze ze zahraničí zakazuje.
„Paralelní společnosti, politický islám a radikalizační tendence nemají v naší zemi místo,“ uvedl na minulý rok na tiskové konferenci Kurz. Zdůraznil zároveň, že Rakousko je „zemí rozmanitosti“ a svobodu náboženství považuje za velký výdobytek.
Úřad, který dohlíží na dodržování zákonů o fungování náboženských organizací v Rakousku, oznámil, že se proti rozsudku odvolá. „Využijeme veškeré možnosti, abychom politický islám a nešvary s ním spojované zastavili,“ cituje agentura APA lidoveckého ministra bez portfeje Gernota Blümela.
Kurz proti politickému islámu. Rakousko zavře sedm mešit a vypoví duchovní |
Podle odhadů rakouského ministerstva vnitra žije v Rakousku, které má zhruba 8,7 milionu obyvatel, přibližně 700 000 muslimů. Převážná většina má kořeny v Turecku.
„Jsme teprve na začátku,“ prohlásil při zavírání mešit vicekancléř a předseda Svobodné strany Rakouska Heinz-Christian Strache. Ze sedmi uzavřených mešit jsou čtyři ve Vídni, dvě v Horních Rakousech a jedna v Korutanech.